Miloš Zeman, prezident České republiky | Michaela Danelová
Prezident Zeman žádá po šéfovi tajné služby jména ruských špionů i detaily živých operací. „Past,“ varují experti
Prezident republiky Miloš Zeman požaduje po šéfovi Bezpečnostní informační služby Michalu Koudelkovi, aby mu sepsal jména ruských špionů v Česku a aby doložil, jaké operace v Česku podnikají nebo jací Češi s ruskými zpravodajskými službami spolupracují či jaké informace jim předávají.
Radiožurnálu se to podařilo ověřit u tří důvěryhodných a vysoce postavených zdrojů, které jsou s úkolem od prezidenta obeznámeny. Podle nich hlava státu požaduje tři okruhy informací:
1 Informace o vlivových a infiltračních operacích ruských tajných služeb, které ohrožují zájmy Česka, kdo je řídí a kteří konkrétní ruští zpravodajci se na nich podílí a jak.
2 Informace o tom, kteří konkrétní ruští zpravodajští důstojníci působí v Česku, kteří Češi spolupracují s ruskými zpravodajci, jaké informace jim předávají a jak spolupráce vypadá.
3 Informace k údajnému praní špinavých peněz ruského organizovaného zločinu, na které upozorňují uniklé dokumenty z amerického úřadu na potírání finanční kriminality (FinCENu). Prezidenta zajímá, zda k tomu dochází, jaké společnosti se na tom případně podílí, jaký je původ peněžních transakcí a zda vedou nitky od praní špinavých peněz k ruským zpravodajským službám.
Podle expertů je takový úkol ale problematický – a to vzhledem k tomu, že každá zpravodajská služba brání svoje zdroje a takto podrobnými informacemi by mohlo dojít k jejich prozrazení.
„V případě sdělení těch jmen by to mohlo ohrozit spoustu lidí a operací, to nejde. Pro pana prezidenta není důležité, aby znal jména,“ říká k tomu třeba bývalý šéf civilní rozvědky (ÚZSI) František Bublan.
Rizikové je to podle odborníků i vzhledem k tomu, kterými lidmi se prezident Zeman obklopuje. Bezpečnostní prověrku nemá ani Zemanův poradce Martin Nejedlý, který minulý týden letěl do Moskvy za poradci prezidenta Vladimira Putina, ani hradní kancléř Vratislav Mynář.
„Je samozřejmě veřejným tajemstvím, že v blízkosti pana prezidenta jsou některé osoby, které mají k ruským zájmům velmi blízko, a z toho hlediska to skutečné může svoji roli hrát,“ upozorňuje bývalý náměstek ředitele pro analytiku a zahraniční styky Úřadu pro zahraniční styky a informace Jan Paďourek.
Podle zdrojů Radiožurnálu dostal Koudelka zadání letos na podzim. Prezident k tomu využil svou pravomoc, kdy může ze své funkce tajnou službu úkolovat s vědomím vlády. A kabinet už o tom informován byl.
Stejně tak o neobvyklém úkolu ví parlamentní komise pro kontrolu BIS, která se úkolem zřejmě bude příští týden zabývat. Z pozvánky vyplývá, že ředitel Koudelka chce k úkolu vyjádření komise. Tedy zda má prezident na takové informace právo.
„Úkoly zadané prezidentem BIS, ředitel BIS žádá o vyjádření,“ píše se v pozvánce, kterou dostali poslanci z komise.
„Obecně mohu říct, že komise má za úkol kontrolovat, zda služba nevybočuje z mezí zákona, tím pádem i to, zda zadání nevybočuje z mezí zákona,“ říká její člen Marek Benda z ODS.
Kdo úkol psal?
Podle obeznámených zdrojů je úkol formulovaný člověkem, který je znalý zpravodajských obratů. Prezident se ptá na živé operace a jde do velkého detailu. Zajímá jej přitom pouze téma ruských špionů operujících v Česku a proti Česku.
Detailní úkol přistál šéfovi BIS na stole v době, kdy se Zeman dlouhodobě vymezuje proti civilní kontrarozvědce, která ve svých výročních zprávách varuje před ruským a čínským vlivem. V minulosti prezident službu označil za „čučkaře“, Koudelku ani napopáté – navzdory návrhu vlády – nejmenoval generálem. Zároveň se netají tím, že by rád na místě šéfa BIS viděl někoho jiného. Příští rok v létě totiž Koudelkovi skončí pětiletý mandát. Vláda ho může prodloužit, nebo vybrat někoho jiného. Prezident může pouze doporučovat.
„Mým doporučením rozhodně nebude ponechání pana Koudelky na další funkční období v čele BIS,“ uvedl letos v listopadu pro Parlamentní listy Miloš Zeman.
Proč prezident zadal BIS takto detailní úkol, který je zaměřený pouze na Ruskou federaci a její zpravodajské důstojníky a spolupracovníky, není možné zjistit. Hrad se totiž obrnil mlčenlivostí.
Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček pouze vzkázal, že o žádném úkolu nic neví. „Jak můžete vědět, jaký úkol pan prezident zadal BIS? Já to nevím, protože dodržuji zákon,“ napsal Ovčáček.
A jak reagoval na žádost, zda by mohl prezidentovi dotazy předat? „Nemohu, porušil bych zákon,“ odepsal mluvčí stroze.
Hradní kancléř Vratislav Mynář se pak vyjádřil pouze obecně.
„S vědomím vlády také prezident republiky zadává zpravodajským službám úkoly v mezích zákona a je informován o jejich plnění. Vztahy mezi prezidentem republiky, vládou a zpravodajskými službami jsou nastaveny jasně a platí, že zpravodajské služby zákonným adresátům svá tvrzení dokládají. Tyto okolnosti umožňují nejvyššímu ústavnímu činiteli hodnotit činnost a výsledky práce zpravodajských služeb,“ napsal Radiožurnálu Mynář.
Experti: Nehorázné, netradiční
Podle oslovených expertů ale není zvykem, aby někdo z oprávněných adresátů – tedy buď Hrad, vláda nebo poslanci z kontrolní komise – chtěl natolik detailní a živé informace.
„O podobně nehorázném požadavku jsem za 30 let, co se zabývám tajnými službami, nikdy neslyšel. V žádné zemi se ústavním činitelům ani dalším příjemcům informací nikdy nesdělují obdobné informace,“ říká bezpečnostní expert, bývalý ředitel civilní rozvědky Petr Zeman, který začínal právě v BIS.
„Pokud chce prezident oslovit zpravodajskou službu, tak to učinit může. Pokud chce skutečně takový obsah, tak to je značně netypické a netradiční,“ míní už výše zmíněný bývalý náměstek Jan Paďourek.
Zeman si dlouhodobě stěžuje, že od BIS nedostává informace, na které má podle svého názoru nárok, a také zpochybňuje schopnost BIS doložit některá tvrzení v utajených zprávách. V úkolu se tak – opět podle dobře informovaných zdrojů – proto také doptává, kteří diplomaté Ruské federace v letech 2018 až 2020 byli vyhoštěni a co k nim přesně BIS zadokumentovala.
Past na Koudelku?
Oslovení experti se domnívají, že prezidentův krok není svým načasováním náhodný. O informace o ruských špionech požádal prezident v době, kdy se připravuje tendr na výstavbu jaderného reaktoru v Dukovanech a kdy se hraje o to, jestli Česko vyloučí ze zakázky právě Rusko a Čínu. Před jejich účastí varují tajné služby.
„Pokud skutečně pan prezident zadal takový úkol, tak se obávám, že to zapadá do kontextu pokračující štvanice proti BIS a jejímu řediteli, a to i ve stínu všech aktuálních událostí – tím myslím blížící se rozhodnutí o stavbě Dukovan. Dříve pan prezident útočil hanlivými výrazy na adresu důstojníků BIS, teď používá tuto metodu,“ říká bývalý zpravodajec Paďourek.
Podle exředitele civilní rozvědky Zemana se tak snaží prezident dostat Koudelku do pasti. Pokud by totiž úkol splnil a takové konkrétní informace mu poskytl, tak se BIS naprosto zdiskredituje. Pokud úkol nesplní, je to další argument pro Zemana, že Koudelka nemá službu dál vést.
Dostavba Dukovan? Nechal bych soutěžit všechny a rizika hodnotil až potom, říká Pustějovský z ANO
Číst článek
„Pokud by to vedení BIS učinilo, tak se zcela vyloučí z mezinárodně spolupracující bezpečnostní komunity a tajná služba bude na léta vyřazena z činnosti. Past spočívá v tom, že když to vedení BIS splnit odmítne, nastanou obrovské tlaky k nahrazení Koudelky někým prodejnějším. I tak ovšem bude zpravodajská činnost oslabena,“ míní expert Zeman.
Stejný záměr v tom vidí i Bublan, který se po odchodu z rozvědky stal ministrem vnitra za ČSSD v letech 2004 až 2006, a podílel se tedy na úkolování BIS.
„To zkrátka nejde. Tam je jasný cíl, panu Koudelkovi končí mandát a on (prezident - poznámka redakce) chce docílit toho, aby tam mohl být dosazen někdo jiný, kdo mu bude třeba více nakloněn a kdo bude psát jiné zprávy, zaměřovat se na jinou tematiku a třeba mu, kdybych to chtěl přehnat, umožní, aby Rusko a Čína nebyly vyloučeny z tendru na dostavbu Dukovan. Je to jedna z příčin, ten zájem z ruské strany je velmi silný,“ myslí se exministr.
Zeman už v minulosti argumentoval tím, že BIS nedělá, co má, a to právě v souvislosti s Dukovany.
„BIS má sice podle zákona chránit ekonomické zájmy státu, ale myslím si, že to vůbec nedělá. Naopak tyto ekonomické zájmy poškozuje. Můj názor je dlouhodobě stále stejný. Nechť se do tendru přihlásí kdokoli a nechť tento tendr vyhraje ten, kdo nabídne jednak nejlepší cenu a jednak nejlepší technické parametry. Kdyby v BIS byl alespoň jeden člověk, který trochu rozumí ekonomice, věděl by, že čím méně uchazečů, tím vyšší nabízená cena,“ řekl Zeman letos v listopadu v rozhovoru pro Parlamentní listy.
Riziko z okolí prezidenta?
Podle expertů je ale takový úkol rizikový i vzhledem k tomu, kteří lidé mají k prezidentovi blízko. Hradní kancléř Mynář bezpečnostní prověrku nemá.
„Problematické to je. U pana prezidenta se nehledí na to, kdo má a nemá prověrku. Každá pošta, která jde panu prezidentovi, musí projít jeho kanceláří, takže je otázka, zda do toho pan kancléř nahlédne. Tam jde o to, aby všichni měli prověrku, což na Hradě prostě není,“ popisuje možný problém Bublan.
Z minulosti je znám i příklad, kdy Mynář lobboval za ruské zájmy. Jak upozornil Radiožurnál, kancléř v únoru 2018 tlačil na tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána z hnutí ANO, aby vydal hackera Jevgenije Nikulina do Ruska, nikoliv do USA. Kancléř byl dokonce i za Nikulinovým advokátem Martinem Sadílkem.
Mynář na dotaz nepřímo odmítl, že by o netradičním úkolu věděl, a odpověděl pouze obecně. „Prezident republiky a vrchní velitel ozbrojených sil je významnou součástí bezpečnostního systému České republiky. Zpravodajské služby předkládají hlavě státu jednou ročně, a kdykoliv o to požádá, zprávy o své činnosti. Tyto zprávy jsou vedeny v příslušném stupni utajení,” napsal Mynář v SMS zprávě.
Prověrku nemá ale ani Zemanův poradce Martin Nejedlý, který se podle Aktuálně.cz a Respektu v minulém týdnu chystal do Ruska, aby jednal přímo s administrativou prezidenta Vladimira Putina. Deník Aktuálně.cz pak upozornil, že za zahraniční politiku Česka je ze zákona odpovědná vláda, ta ale neměla o jeho programu žádné informace.
Není to přitom Nejedlého první cesta do Ruska, například v roce 2017 jednal přímo v Rusku s ředitelem jaderné firmy Rosatom Alexejem Lichačovem, tedy šéfem firmy, která chce dostavět české Dukovany. V témže roce byl Nejedlý na narozeninách Jurije Ušakova, zahraničněpolitického poradce prezidenta Putina. Nejedlý to tehdy pro týdeník Respekt zdůvodňoval tím, že šlo o ryze privátní cestu na narozeniny, žádné politické rozhovory se údajně neodehrály.
Nejedlý na dotazy Radiožurnálu nereagoval.
Koudelka: Připravuje se diskreditace
Jak se k úkolům postaví BIS, není jasné. Mluvčí tajné služby Ladislav Šticha to nechtěl komentovat.
„BIS se rozhodně nemůže vyjadřovat k úkolům, které dostává, a to i proto, že většina z nich je klasifikována v nějakém stupni utajení,“ říká Šticha. Nedávno ale pro Deník N šéf kontrarozvědky Koudelka uvedl, že BIS svou prací komplikuje plány některých skupin, proto se proti ní chystá diskreditační kampaň. „Získáváme v poslední době řadu informací o tom, že se proti službě připravuje diskreditační kampaň. To je bohužel realita, ve které musíme žít,“ sdělil v listopadu Koudelka pro Deník N.
Jestli tím myslel i to, že prezident Miloš Zeman nedávno premiérovi Andreji Babišovi z hnutí ANO předal dokument, který má prý ukázat, že Michal Koudelka není dobrý manažer, BIS nekomentovala. Prezident nicméně popřel, že by šlo o kompromitující materiál.
Zeman předal Babišovi materiál týkající se šéfa BIS Koudelky. ‚Nemám důvod ho měnit,‘ říká Babiš
Číst článek
„Kompro materiál je pojem z myšlenkového světa, který nesdílím, protože v tom případě by každý kritický materiál mohl být označen za kompro materiál,“ prohlásil Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy.
Zeman bez okolků přiznal, že dokument napsal bývalý šéf analytiky BIS Jiří Rom. Tedy odboru, který vyhodnocuje informace operativců z terénu.
Rom podle serveru Aktuálně.cz nastoupil do bezpečnostního odboru Kanceláře prezidenta republiky letos v létě, tedy bezprostředně po svém odchodu ze služby. Co přesně do zprávy napsal, je otázka. Z titulu své bývalé funkce je vázán mlčenlivostí a nesmí před nikým mluvit o tom, co v BIS dělal.
Bývalý šéf civilní rozvědky Bublan je přesvědčen, že Rom psal i úkol, který se týká ruských zpravodajců.
„To psal pan Rom, to je jasné. Je to takový prezidentův našeptávač, který ví, na co se zeptat a kde ťuknout. BIS musí podávat informace ústavním činitelům, ale musí to mít nějakou svoji mez. Je v tom cílenost a účelovost. Sleduje tím to, že je vysazený na ředitele Koudelku, a chce mu dokázat, že není na svém místě a že služba pracuje špatně,“ míní Bublan.
Na dotazy Radiožurnálu Rom nereagoval.
Aktivity Ruska
Aktivitám Rusů se každoročně věnuje i zpráva BIS. Ta poslední z roku 2019 upozorňuje, že v Česku působily všechny čtyři ruské složky – civilní rozvědka (SVR), vojenská rozvědka (GRÚ), vnitřní služba (FSB) a Federální služba ochrany.
Zpravodajci pod diplomatickým krytím se podle dokumentu soustředili na zajišťování pozitivního obrazu Ruska a propagaci postojů Kremlu. Počet těch, kteří mají diplomatické krytí, zůstává v Česku už několik let stejný. A to z toho důvodu, že „účinné omezení jejich činnosti bylo ale nadále mimořádně obtížné z důvodu dlouhodobé disproporce ve velikosti diplomatických misí České republiky a Ruska“.
Jinými slovy, Česko by sice mohlo vyhostit diplomaty, u kterých má podezření na špionáž, ale Rusko by reagovalo obdobně.
Což se i letos v létě dokonce stalo. Česko totiž vyhostilo dva ruské diplomaty v souvislosti s kauzou údajné ruské hrozby českým komunálním politikům jedem ricin. Moskva ale dala hned najevo, že hodlá reagovat stejným odvetným opatřením. Rusko musela opustit šéfka Českého centra a zástupkyně ředitele Českého domu.
