Korejská společnost KHNP, která zvítězila v tendru na stavbu dvou nových reaktorů v jaderné elektrárně Dukovany, odmítá námitky konkurenta, francouzské firmy EDF.
Podle EDF byla nabídka nespravedlivá, protože jihokorejská vláda může KHNP poskytnout finanční podporu, která by ohrozila hospodářskou soutěž v Evropské unii.
„Člověk, který kandiduje, by měl hovořit o tom, co už za ním je a co chce pro region udělat. Ne že si bude honit body na tom, že bude své protikandidáty dehonestovat,“ říká Hana Žáková (STAN).
Francouzi se pustili do tvrdého boje o zakázku na nové reaktory v Dukovanech, kterou vyhráli Korejci. Podle viceprezidenta EDF Vakise Ramanyho není nabídka KHNP upřímná a reálná v evropském rámci.
„Velkým tématem je jaderná energetika a příprava smlouvy na výstavbu nových bloků v Dukovanech,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus analytička Jana Klímová.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol do Prahy dorazil zhruba dva měsíce poté, co vláda rozhodla o tom, že dva nové reaktory v Dukovanech má postavit jihokorejská KHNP.
Kromě jaderné energetiky chce Česko s Jižní Koreou spolupracovat v elektromobilitě, polovodičích, umělé inteligenci, bateriích, robotice nebo ve vodíku.
Napadení tendru na Dukovany Westinghousem a EDF se dalo čekat. Nepředpokládám ale, že by vše antimonopolní úřad zastavil, říká poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
V kraji Vysočina žijí patrioti, kteří jsou hrdí na místo, kde se narodili. V některých místech tak data ukazují, že jen málo lidí se stěhuje do jiných obcí.
„Cílem je zpečetit společnou snahu o prohloubení našich ekonomických, obchodních, investičních a vědecko-technických vztahů v následujících letech ve všech sférách,“ uvedl Tomáš Pojar pro iROZHLAS.cz.
Společnost Westinghouse podala odvolání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže proti výběru společnosti KHNP jako preferovaného dodavatele pro stavbu nových jaderných reaktorů v Dukovanech.
Americká společnost Westinghouse podá odvolání k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže proti výsledku tendru na dostavbu bloků v Dukovanech. Podle Westinghouse nemá vítězná firma KHNP potřebné licence.
Dohromady se jedná o 42 míst, kde jihomoravské silničáře čekají opravy mostů a silnic nebo jejich rozšíření tak, aby buď unesly, nebo se na ně vešel těžký náklad.
Když jihokorejská jaderná firma KHNP stavěla reaktory ve Spojených arabských emirátech, získal Westinghouse kus zakázky. Rádi bychom to viděli i tady, říká šéfka SÚJB Dana Drábová.
Většina tuzemských médií používá obrat „tendr století“, když mluví o tom, jak vláda přidělila zakázku na výstavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech společnosti KHNP.
„Korejská výstavba ve Spojených arabských emirátech, dopadla ve srovnání s jinými ve světě relativně dobře,“ říká výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Vláda zatím rozhodla o stavbě dvou bloků v Dukovanech, oznámil premiér Petr Fiala. Vláda bude také jednat s vítězným KHNP o opci na další až dva reaktory v Temelíně.
Pro KHNP by byla ztráta projektu nepříjemná už proto, že šlo o její vůbec první referenci, která by prokazovala její schopnost získat jaderné zakázky v Evropě, včetně Česka.
Maximalistická varianta objednat si rovnou čtyři nové jaderné bloky je pro Česko riskantní. Pokud by se jejich stavba prodražila, cenu elektřiny v budoucnosti zbytečně potáhnou tyto zdroje vzhůru.
Jeden nový jaderný blok by měl vzniknout v Dukovanech, při případné větší výstavbě by vznikly až dva v Dukovanech a dva v Temelíně. Nabídky v tendru podaly obě firmy na konci dubna.
„Tendr trvá už dva roky a obě firmy už předložily všechna bezpečností povolení a tak dále. Tohle je tedy už dávno odsouhlasené. Teď se bude hrát o ceny,“ říká vysvětluje Jana Klímová.
Konkrétní výše státní podpory pro stavbu nového bloku vyplyne z výsledků tendru, v kterém o dostavbu Dukovan soutěží francouzská firma EDF a jihokorejská KHNP.
„Pokud budeme mluvit v jednom roce o nejvyšších nákladech na pořízení třeba velkých komponent, dá se uvažovat o 30 či 40 miliardách. Z toho by se neměl státní rozpočet opotit,“ věří jaderná fyzička.
Návrh počítá u jaderných elektráren s poměrně širokým rozpětím jejich podílu na celkové roční výrobě elektřiny v zemi, a to od 36 do 50 procent v cílovém roce 2050.
Češi ještě nezačali stavět první reaktor a už plánují objednat další tři. Jeden reaktor přijde podle údajů vlády na 160 miliard korun, vzhledem k výkonu zhruba stejně jako ve Finsku.