Prezidentští kandidáti v ohrožení? Zákonodárci směli dát jen jeden podpis, tvrdí někteří právníci
Ústavní právníci tvrdí, že ministerstvo vnitra vneslo do prezidentských voleb chaos. Podle resortu zákonodárci mohou podpořit více než jednoho kandidáta. V zákoně ale stojí, že každý smí udělit jen jeden podpis. V ohrožení jsou tak kandidáti, kteří si zajistili podporu senátorů nebo poslanců. Mezi nimi je například i bývalý premiér Mirek Topolánek.
„Pokud někdo podá kandidátku, která obsahuje podpisy zčásti stejných zákonodárců jako jiný kandidát, taková kandidátka by nemohla být předmětem hlasování,“ řekl serveru iDnes, který na rozpor upozornil, ústavní právník Václav Pavlíček.
Prezidentem chce být 18 uchazečů. Nejvíce kandidátů spoléhá na podpisy občanů
Číst článek
Postoj resortu vnitra rozporuje i další ústavní právník Jan Kysela. „Výklad ministerstva odporuje zákonu, který je relativně jednoznačný,“ popsal s tím, že nyní může dojít mezi kandidáty k „vybíjení“, kdy na sebe budou podávat stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, který může zrušit kandidaturu. Případně mohou po volbách napadnout výsledky voleb u Ústavního soudu.
Stejně to vidí i bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. „Už když jsem stanovisko ministerstva viděla, pomyslela jsem si, že se nejspíše někdo zbláznil a může někoho udělat hodně nešťastným. Není pochyb o tom, že každý zákonodárce má pouze jeden podpis,“ vysvětlila.
Jedním z ohrožených je například expremiér Mirek Topolánek. Ten kandiduje díky deseti podpisům senátorů. Tři z nich - Tomas Czernin (TOP 09), Jiří Oberfalzer (ODS) a Leopold Sulovský (za hnutí Ostravak) - ale podle iDnes.cz parafovali i kandidátní listinu Pavla Fischera. Kvůli tomu je tak v ohrožení i Fischer.
Seznam a profily 10 známých prezidentských kandidátů. Jména zbylých pěti oznámí ministerstvo později
Číst článek
Více než deset senátorských nebo dvacet poslaneckých podpisů odevzdali také bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty), hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig a lékař a aktivista Marek Hilšer.
Vnitro trvá ale stále na tom, že poslanec či senátor může podpořit víc prezidentských kandidátů. „Ústava ani zákon o volbě prezidenta republiky nezakazuje, že mohou podepsat jenom jednu kandidátní listinu, z čehož naprosto logicky vyplývá, že stejně jako občan může podepsat kandidátní listinu všem kandidátům, kteří sbírají podpisy občanů, tak i poslanec nebo senátor se může rozhodnout pro vícero kandidátních listin," zdůraznil náměstek Petr Mlsna.
Škodolibý senátor
Dodal, že pokud by zákonodárci při tvorbě norem o prezidentské volbě chtěli, aby mohli podepsat pouze jednu listinu, tak by také museli říct, co by se stalo, kdyby ji podepsali více lidem. „To zákon vůbec neřeší," podotkl Mlsna. Podle něj je kvůli tomu otázkou, jaký podpis senátora či poslance na kandidátní listině by byl platný, pokud by jich podepsal více.
Podle Mlsny by se třeba mohl najít „škodolibý" senátor či poslanec, který podepíše několik listin schválně a přitom bude tvrdit, že podepsal jen jednu. „Ministerstvo vnitra by je pak nemohlo zaregistrovat a tento škodolibý poslanec nebo senátor by je vyřadil ze hry. To je naprosto absurdní výklad ústavních právníků," prohlásil Mlsna.
Současný názor ministerstva vnitra se liší od postoje, který úřad zveřejnil před prvními přímými prezidentskými volbami v roce 2013 na svých stránkách. „Týž poslanec nebo senátor může navrhovat v rámci zákonem stanoveného počtu vždy pouze jednoho kandidáta na úřad prezidenta. Svým podpisem ale může například podpořit i kandidaturu jiného kandidáta kandidujícího na základě petice navrhujícího občana," uvedlo tehdy ministerstvo vnitra.
Volba prezidenta - Zákon č. 275/2012 Sb. část 1. - zdroj: Zákony pro lidi
