Příběh umělého srdce Jakuba Halíka happy-endem neskončil
Jakub Halík, sedmatřicetiletý profesionální hasič, se stal smutným hrdinou letošního roku. Jako jediný na světě dokázal na šest měsíců žít s umělým srdcem. Jeho vlastní mu museli lékaři vyoperovat kvůli agresivnímu zhoubnému nádoru.
V říjnu ale bohužel v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny podlehl infekci, protože mu selhala játra. Přesto se jemu i jeho lékařům podařilo přepsat učebnice medicíny. Umělé srdce zatím zkoušeli jen američtí doktoři, ale jejich pacient zemřel brzo po operaci.
Je 29. srpna, Jakub Halík přijíždí na pojízdném křesle na tiskovou konferenci v pražském IKEMu. Jako jedinému na světě mu čas neměří vlastní tep, ale tento přístroj. Všichni sledují bez dechu, když líčí, jak se rozhodoval, jestli podstoupit světově unikátní operaci, anebo přijmout smrt. Říkal, že mu nic jiného, než do toho jít, v podstatě nezbývalo.
„Složité to bylo v každém případě, ale já jsem ani jinou možnost neměl. Byl jsem seznámen s tím, že s nádorem přežiju zhruba rok, proto jsem se rozhodl, že zkusím bojovat tímto způsobem. Cítím se teď dobře po fyzické i psychické stránce. Vůbec si to neuvědomuju, protože fungování těla je úplně stejné, akorát mi nebuší srdce a nemám tep…“
Až do října čekal pacient na vhodné srdce od dárce, štěstí ale při něm tentokrát nestálo. Přesto dokázal půl roku jako jediný na světě žít se dvěma čerpadly místo srdce. Ty se jindy používají jen jako podpora vlastní srdeční činnosti.
„Mechanické srdeční podpory jsou v zásadě pumpy, které se implantují do těla pacienta do srdečních oddílů, ze kterých si přečerpávají krev a vrací ji do systémové cirkulace. Srdce tam zůstává jako pasivní rezervoár, ale pumpa si čerpá krev z vlastního srdce,“ vysvětluje lékař Ivan Netuka z pražského Klemu, jak celý mechanismus funguje.
Žádná možnost konzultace
Nahradit těmito dvěma pumpami lidské srdce byl podle profesora Jana Pirka, který pacienta operoval, krok na cestu zatím velmi málo probádanou.
„Levá strana je vysokotlaký systém, pravá strana zase nízkotlaký systém. Pravostranné čerpadlo jsme museli upravit tak, aby dávalo krev do plic pod malým tlakem – s tím jsme si na sále hráli několik hodin, protože nám s tím nikdo nemohl poradit. Konzultovali jsme to s kolegy z berlínského centra, kteří mají na světě největší zkušenosti se všemi druhy podpor, něco nám doporučili, ale nefungovalo to.“
I když pacient nakonec v říjnu zemřel, operace podle odborníků přepsala učebnice medicíny. Agresivní nádor, který měl v těle, je výjimečný, a proto teď profesor Pirk žádný podobný zákrok neplánuje.
Lékaři z pražského IKEMu ale spolu s americkými kolegy vyvíjí nový model srdce. Už příští rok by ho mohl dostat první pacient. A do pěti let prý umělá srdce nahradí část transplantací.