Téma bezpečnosti na školách řešila pracovní skupina zástupců ministerstev školství a vnitra. Ta vznikla po tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a schází se pravidelně. Tentokrát ji svolal vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže Jan Mareš.

Přizvané byly také Česká školní inspekce, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková Šimáčková a různé neziskové organizace, které se tématem zabývají. Společně řešili cesty, jak posílit bezpečnost na školách, mimo jiné i v souvislosti se dvěma incidenty, které se staly na základní škole v Hodoníně tento týden.

V prvním z nich jde o šikanu dívky. Její spolužáci i děti z jiných škol ji ponižovali, bili a celý čin si natáčeli. V druhém případě měla jiná žákyně na té samé škole plánovat útok. Incidenty teď vyšetřuje policie a až skončí, bude se jim věnovat i Česká školní inspekce. Jen v polovině ledna policisté řešili třináct takových případů v jednom týdnu.

Bezpečnostní školení

Na schůzce zástupců ministerstev školství a vnitra se především rozebíralo, jak do škol dostat informace o preventivních postupech a chování v krizových situací. Během čtrnácti dnů má stát školám připomenout různá metodická doporučení – chystá pro ně třeba webináře. Zároveň by se měly aktualizovat školní řády.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) také mluvil o tom, že by pro školy mohly nastat nové povinnosti. Během tří měsíců mají vzniknout podklady pro bezpečnostní školení, které by bylo povinné. Učitelé a zaměstnanci škol by byli školeni, jak se v určitých situacích z hlediska bezpečnosti chovat. K tomu bude ale potřeba změnit legislativu.

„(Chceme) připomenout tyhle věci v obdobné rovině, jako máme požární ochranu, protože existuje zákon o požární ochraně, a proto probíhají ta školení. Nebo jako je oblast bezpečnosti práce, protože zde máme zákoník práce. Takže z toho pohledu připomenout a najít legislativní prostor k tomu, jak to zakotvit,“ vysvětluje vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže Mareš.

Na další jednání této skupiny by měli být přizváni i zástupci zřizovatelů škol. Změny by se mohly dotknout i žáků. Ti by totiž měli mít k dispozici víc psychologů, protože problémy ve školách se často týkají citlivých témat a duševního zdraví.

S tím pomáhají i neziskové organizace, které se jednání také účastnily. Právě ty často připravují různé podklady pro metodiky, webináře a další podpůrná opatření.

„Bavili jsme se o tom, kam by bylo možné cíleně propsat očekávání směrem k vzdělávání ředitelů a třeba úpravě činnosti školních poradenských pracovišť tak, aby byla prevence opravdu posílena a aby školy byly lépe připraveny,“ popisuje Lenka Felcmanová, předsedkyně neziskové organizace Society for All.

Náměstek ústředního školského inspektora Karel Kovář řekl, že bude nutné přehodnotit, v jakém časovém horizontu by se měla sbírat data o atmosféře, vztazích a klimatu ve školách z hlediska bezpečnosti. Mohlo by to být zhruba v ročním intervalu místo pětiletého.

„Mohli bychom udělat tematickou inspekční činnost na školách, které mají vyšší rizika, respektive mají nálezy v oblasti klima, vztahů, bezpečnosti, negativní skladbu žáků. Nebo bychom mohli dělat častější šetření klima, škol a vztahů,“ dodal Kovář. Díky datům, která sbírá České školní inspekce, by pak pomoc mohla být víc adresná.

Tereza Hübscherová, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít