Vratislav Mynář nemusí vracet dotaci na svůj penzion v Osvětimanech, rozhodl kasační soud. Podle žalobce Martina Malůše bude i tento závěr součástí dokazování před soudem, který čeká Mynáře v říjnu.
Policie spolupracuje se slovenskými kolegy řešícími podobné problémy. Vznikla také pracovní skupina, kde zasednou zástupci ministerstva vnitra, školství, policie a zmocněnkyně pro lidská práva.
Podle zveřejněného verdiktu Mynářova firma v žádosti o dotaci nic netajila, jak konstatoval prvoinstanční verdikt. „Jsem rád, že zvítězila pravda,“ zhodnotil rozhodnutí kasačního soudu Mynář.
Státní zástupce podal v případu údajné zpronevěry dotací nadací Help Ukraine obžalobu na jejího zakladatele Vladimíra Gergela. Za peníze na integraci uprchlíků si měl pořídit nový byt.
Sága jménem „vládní škrty“ pokračuje. Ani za tři roky fungování nedokázala Fialova vláda vymyslet jiný recept na problémy s rozpočtem, než je osekávání veřejných výdajů.
„Olympiády jako takové vědomostní jsou nekomerční organizace a nekomerční soutěže, a tudíž tady nevidím žádný konflikt,“ řekl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
Není jisté další užívání slova olympiáda u oborových soutěží. Ze zákona je totiž držitelem práva na toto slovo Český olympijský výbor, který se o toto právo nyní hlásí.
Dokumenty žádné konkrétní státy nezmiňují, ale nejaktivnější je na poli technologické špionáže Čína. Kromě americké FBI před tím varuje třeba také česká kontrarozvědka BIS.
„Rodin, které se ocitají v horší ekonomické situaci, je čím dál víc. Od covidu, i předtím krize a tak dál,“ popisuje místostarostka Prahy 7 Hana Šišková (Praha sobě).
Rektoři se podle usnesení zasazují o udržitelný prorůstový rozpočet vysokého školství, bez kterého školy nebudou schopny efektivně plánovat a zabezpečit kvalitní vzdělávání.
S Bekovými aspoň 30 miliardami plus na příští rok je ale několik potíží. Ve střednědobém výhledu rozpočtu je na rok 2025 minus 15 miliard oproti letošku. Takže Bek začíná jednat v hluboké defenzivě.
Bek prozrazuje, že 6 miliard korun navíc by měly získat vysoké školy, aby se mohly připravit na příchod silných populačních ročníků, které jsou nyní na středních školách.
Z celkových 6000 neúspěšných deváťáků je čtvrtina z metropole a další téměř čtvrtina ze středních Čech. Rodiče i politici popisují případy, kdy na žádnou školu v Praze nestačilo ani 90 bodů ze 100.
V prvním kole přijímaček na střední školy uspělo téměř 94 procent deváťáků. 6 000 z nich v prvním kole neuspělo. Tři čtvrtiny z přijatých se dostalo na školu, kterou měly na prvním místě.
Žáci hlásící se na víceletá gymnázia tvoří největší skupiny neúspěšných uchazečů. Podle ministerstva školství se na osmiletá gymnázia nedostalo 53 procent přihlášených, na šestiletá hned 68 procent.
Zatím se na střední školy dostalo 90 % uchazečů. Míst by na středních školách mělo být pro uchazeče dost, možná jen ne v těch místech, kde by je uchazeči chtěli.
Resort chce odklady zredukovat. Navrhl proto čtyři možnosti, jak toho docílit. Podle organizace EDUin všechny počítají například se zrušením známkování v první, druhé a třetí třídě.
„Po celou dobu kontrolovaného období uzavírala NSA smlouvy a objednávky a proplácela faktury a vyplácela dotace, aniž by dodržela postupy upravené v zákoně o finanční kontrole,“ napsali kontroloři.
Na střední školy se přihlásilo 157 tisíc dětí. Převis poptávky nad nabídkou je nejmarkantnější u gymnázií a lyceí. Stát proto plánuje rozšířit jejich kapacity.
Změnu v tak zvaných rámcových vzdělávacích programech, která namísto memorování přinese důraz na dovednosti a schopnosti, mohou začít školy zavádět dobrovolně od září 2025 a povinná bude od září 2027.
„Většinou ty děti mají problémy proto, že se jim nikdo nevěnuje. A v tom případě jim rok odkladu v ničem nepomůže,“ upozorňuje členka rady Asociace ředitelů základních škol Bohuslava Burá.
Stát sice letos zvýšil příspěvky o 12 korun na jedno dítě a zdražilo i školkovné, podle provozovatelů to ale nestačí. Většina skupin totiž sídlí v nájmech a ty zdražují ještě víc.
Česká republika podléhá mezinárodní kritice za to, že k diskriminaci romských dětí ve školství stále dochází. Velké Hamry jsou pozitivním příkladem, že to jde i jinak.
Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) je segregace romských žáků nepřípustná. „Vyrábíme klienta sociálního státu,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.