Láska: Simon ústavním soudcem? Nebudu ho volit kvůli přístupu k odškodňování, zavání komunismem
Některými senátory zpochybňovaný adept na ústavního soudce Pavel Simon Českému rozhlasu řekl, že zatím neslyšel žádný argument, kvůli kterému by měl kandidaturu vzdát. Diskvalifikuje soudce Nejvyššího soudu Simona to, že mu Ústavní soud zrušil několik rozsudků? Nebo se senátoři pouští na tenký led, když zpochybňují Simonovy verdikty? V Pro a proti diskutovali senátoři Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 a Václav Láska z uskupení Senátor 21.
„Hlas mu nedám, protože otevřeně řekl, jaký přístup by zřejmě prosazoval na Ústavním soudu. A já 30 let po pádu komunismu nechci od ústavního soudce slyšet, že nemůže napravit nějakou křivdu, protože na to stát nemá peníze,“ ohrazuje se proti Simonovým názorům Václav Láska.
Diskvalifikuje soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona, že mu Ústavní soud zrušil několik rozsudků? Diskutují senátoři Zdeněk Hraba ze senátorského klubu ODS a TOP 09 a Václav Láska z uskupení Senátor 21
„Prostě za mě člověk, který řekne: nemůžeme všechny naplno odškodňovat za bezpráví, protože by nebylo na zdravotnictví, je úplně na hraně toho, co já chci slyšet. Za mě to jde až někam do ošklivých dob komunismu.“
„On je člověk, který upřednostňuje zájmy státu před spravedlností a před nápravou křivd,“ dodává Láska s tím, že Ústavní soud slouží jako instituce na ochranu základních práv občanů, je proto nepřípustné uvažovat takto přehnaně pragmaticky.
Podle Zdeňka Hraby ale zároveň není možné odškodňovat automaticky, protože soudce nakládá s majetkem státu a musí hospodařit zodpovědně.
Prezident na ústavního soudce navrhl Pavla Simona, v instituci zbývá obsadit jedno místo. Rozhodne Senát
Číst článek
„Pokud soud hájí majetek státu a zvažuje všechny důvody, zda odškodnit za některá řízení, která, musíme si to říct na rovinu, jsou nesmyslně dlouhá a jsou protahována, tak pokud vidí důvod, aby odškodnění nebylo natolik vysoké, tak tak rozhodne a je to podle mého názoru správně,“ oponuje Hraba.
Stanovování odškodného navíc podle Hraby nebylo hlavní náplní Simonovy práce. „Simon nerozhodoval o odškodněních jako takových. On jako soudce Nejvyššího soudu posuzoval dovolání, zda jsou, nebo nejsou splněny důvody pro to, aby bylo podáno, jestli má být odmítnuto nebo jestli má vady,“ podotýká.
Jednou z výtek na adresu Pavla Simona je i zrušení několika jeho rozhodnutí Ústavním soudem. „Nevyčítal bych mu, že některá jeho rozhodnutí zrušil Ústavní soud, protože Nejvyšší soud rozhoduje trochu jinou optikou, má i jiné možnosti, takže tam bych problém neviděl,“ hájí soudce Láska.
Užívání titulu dr. mi zavádějící nepřijde, řekl kandidát na ústavního soudce. Později ho smazal
Číst článek
Podobný názor zastává i Hraba. „Jako advokát musím říct, že pokud nejsem u některého soudce úspěšný, tak to automaticky pro mě neznamená, že soudce soudí špatně,“ zastává se Simona.
Soudce by měl být vzorem
Naopak jako problematické vidí kombinování profesních povinností se zapojením do rodinné firmy. „U Simona se jedná o správu obchodních podílů, které zdědil. Takže pokud by podnikal, tak to nepochybně velká vada je,“ spekuluje Hraba a dodává, že se nedomnívá, že by Simon byznys skutečně řídil.
„Působí to trošku negativně, protože soudci by měli být vzorem, a pokud zákaz je, tak by ho měli ukázkově plnit,“ souhlasí Láska. Kromě firmy je Simon dále zapojen do pedagogické činnosti své manželky a vedení kurzů čínské metody čchi-kung.
„Co se týká vzdělávací činnosti, za kterou pobírá určité platby, tak mě osobně to nijak nepohoršuje. Asi v tom spíš vidím tu vzdělávací činnost, která je soudcům povolená. Ale myslím si, že pokud by se stal ústavním soudcem, tak by měl tyto aktivity omezit a obchodní podíl převést na někoho jiného,“ uzavírá Hraba.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu pořadu Pro a proti v audiu v úvodu článku. Moderuje Lukáš Matoška.
