Investujme do nových technologií a můžeme zkrátit pracovní dobu, radí šéf odborů
Novozélandská vláda zvažuje zkrácení pracovního týdne. Pozornost tamních ministrů vzbudil experiment jedné z firem, jejíž majitel po dva měsíce umožnil lidem chodit do práce jen čtyři dny v týdnu. Vědečtí pracovníci Oaklandské technické univerzity potvrdili, že výsledkem je lepší pracovní morálka i lepší osobní spokojenost zaměstnanců. Vyplatilo by se zkrátit pracovní týden i v Česku?
„Pro zaměstnavatele tato možnost v současné době nepřipadá v úvahu. Každý obor má dnes nedostatek pracovních sil. Je dost zakázek, ale nejsou pracovníci, kteří by je zpracovali,“ uvedl v pořadu Pro a proti prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
„Dnes se každý zaměstnavatel snaží udržet lidi a dobře je zaplatit, ale liší se to podle oborů. Tam, kde se dělají finální výrobky, může zaplatit, ale u subdodavatelů to nejde, protože tam se hádají o každou korunu. Tady potřebujeme spolupráci státu a výzkumných pracovišť.“
Jan Weisner
Podle něj je nezbytné, aby se v České republice zakázky udržely, aby byla vysoká zaměstnanost a produkce stoupala.
Wiesner také souhlasí, že je potřeba zvýšit produktivitu práce technologickými prostředky, změnami a investicemi. „O to usilujeme léta, ale pro to musí něco udělat i stát. Vytvořit podmínky, aby se tyto věci mohly dělat, změnilo se školství a tak dále.“
„To není vůbec problém firem. Majitelé vždy chtěli uchovat zaměstnanost a dělali všechno, aby sehnali lidem práci. Oni skutečně nemohou investovat do těch podniků to, co by mohli, protože je v tom absolutně nepodpoří stát.“
Na vině je pak i stav školství, zvláště učňovského. „To bylo po revoluci rozbité, jak upozorňujeme přes 20 let. Žádáme o nápravu, chceme, aby se učila tradiční řemesla, která potřebujeme do fabrik. Samozřejmě že dnes je to už o něčem jiném, že potřebujeme vyšší vzdělání. Ale nepotřebujeme, aby ze škol vycházeli lidé, kteří jsou neuplatnitelní, a technické vzdělávání bylo na okraji.“
„Je celý soubor věcí, který je třeba udělat. Od školství po vědu, výzkum a inovace, kde se například léta dohadujeme, aby peníze na vědu šly do aplikovaného výzkumu,“ upozornil Jan Wiesner.
Technologie nahrazuje levná práce
„Je to otázka, která se musí diskutovat. Posledních 30 let se i u nás zkracuje pracovní oba. V kovoprůmyslu se ve většině firem přešlo ze 42,5hodinového týdne na 37,5hodinový – bráno čistého času. Nedošlo ke snížení mzdy a spokojenost je větší,“ připomněl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
„Firmy od začátku používají technologie druhého řádu a spoléhají na to, že tu je nízká cena práce a nemusí investovat, protože to nahradí počtem zaměstnanců a délkou pracovní doby. Takže se jim samozřejmě nelíbí, že chce někdo zdražovat práci a krátit pracovní dobu, protože to znamená, že budou muset investovat do technologií. A to není o státu, ale o vlastníkovi firmy...“
Josef Středula
To, že je v současnosti nedostatek zaměstnanců, je prý způsobeno tím, jak málo se v Česku investuje do nových technologií, které jsou méně závislé na lidské práci. „To už jsme dávno mohli udělat.“
„Délka naší pracovní doby je na úrovni, kde byly západní země před 40 lety. Nesnažíme se o skutečné ekonomické a technologické změny, ale nahrazujeme to levnou lidskou prací. Nechceme být zemí s nízkou úrovní technologií a vysokou závislostí na lidské práci, která je nízko placena.“
Otázka školství je klíčová, souhlasí odborář. „Je ale otázka, pro co chceme vzdělávat našeho občana. Pro nízkokvalifikovanou, nebo vysokokvalifikovanou práci? A poradí nám v tom ti, kteří zde provádějí nízkokvalifikovanou práci, nebo bychom se měli podívat, kam směřuje vývoj, a tam směřovat i vzdělávací proces?“
„Od nás odchází ročně přes 300 miliard korun na dividendách, takže zdroje na investice tu jednoznačně jsou. My si myslíme, že peníze do technologií jít musí. Prostor pro lepší sladění rodinného a pracovního života, tedy zkrácení pracovní doby, tu rozhodně je,“ věří Josef Středula.
