Protierozní vyhláška je přísná, zemědělci nehospodaří špatně, tvrdí viceprezident agrární komory
Po dalším suchém létu přichází vláda s novými opatřeními. Jedním z nich je i tzv. protierozní vyhláška. Jak může lepší hospodaření se zemědělskou půdou přispět k zastavení vysychání naší krajiny? Tím se zabýval středeční pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus.
Podle Jana Vopravila z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy je v Česku ohroženo až 60 % zemědělské půdy. Zejména velké svažité pozemky. Právě nakládání s nimi má regulovat nová vyhláška.
„Eroze je často jen druhotný jev toho, že máme utužené půdy kvůli nedostatku organické hmoty. Tím pádem nevsakují vodu, a když pak přijde srážka, voda odteče po povrchu, vzniká vodní eroze a zhoršují se dopady sucha,“ vysvětluje expert.
„Je třeba problém krajiny řešit vcelku. I problém utužení půdy. A tím pádem budou nižší i škody způsobené erozí.“
Už od roku 2012 funguje monitoring eroze, který spravuje Stání pozemkový úřad a kam může každý občan nahlásit erozní událost. Úřad ji prošetří, zadokumentuje a rozhodne, jestli jde o zásah vyšší moci, nebo o pochybení zemědělce.
Vznikl Národní tým proti suchu. Úřady a experti chtějí v krajině zadržet víc vody, týká se to i polí
Číst článek
„Máme zjištěno, že řada událostí je opakovaných, navíc ze stále stejných pozemků. Jsou hospodáři dobří i špatní. Jde o to, aby nový systém platil na ty, kteří třeba opakovaně vyplavují obec,“ dodává Vopravil.
Problém je jinde
„To, že je ohrožených 60 % půdy? To je nějaká teorie, kterou někdo řekl, my tomu nevěříme,“ reaguje viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada.
Odvolává se přitom na data Státního pozemkového úřadu, podle kterých dochází (v průměru) ke 160 až 180 erozním událostem ročně. Část z nich se ovšem týkala i lesů nebo trvalých travních porostů.
„Jako zemědělci nelibě neseme, když se v médiích říká, že špatně hospodaříme. Nebo že je eroze častá, že se špatně staráme o pole... To není pravda,“ dodává.
Belada naopak připouští, že nízký podíl organické hmoty na polích je reálný problém. „A to daleko větší než problém eroze, byť to trošku souvisí. U nás hlavně rapidně poklesly stavy hospodářských zvířat, dřív jsme jich tu chovali jednou tolik,“ vysvětluje.
Protierozní vyhlášku považuje za přísnou, zatímco dříve tzv. standardy DZES 5 upravovaly chování zemědělců na zhruba 12 % půdy, od ledna má být regulována celá čtvrtina.
Agrární komora přesto s finální podobou vyhlášky souhlasí. Oceňuje, že počítá i s nejmodernějšími protierozními technologiemi. „Máme teď 25 % chráněné zemědělské půdy, kde zemědělec přesně ví, co má dělat. A když to dělat nebude, nedostane dotace, a to je silná motivace,“ dodává Belada.
