Kabinet podpořený přeběhlými poslanci si nepřejí i voliči vítěze sněmovních voleb – sympatizanti hnutí ANO. Jsou proti v 67 procentech. Naopak čtvrtině Čechů by vláda s přeběhlíky nevadila.

 „Lidé, kteří změní tábor, jsou vnímáni velmi negativně dlouhodobě. Známe to i z nedávné historie, která se odehrávala v Poslanecké sněmovně v posledních deseti, patnácti letech. Zároveň je potřeba zdůraznit, že tento typ vlády by vadil dvěma třetinám voličů hnutí ANO a třem čtvrtinám voličů jiných stran,“ vysvětluje Radiožurnálu analytik Medianu Martin Buchtík.

Přeběhlíci začínali hrát důležitou roli při třetím politickém patu v roce 2006. Jen díky nim získala důvěru druhá vláda Mirka Topolánka. Té předcházelo téměř půlroční jednání. Oba přeběhlíci z ČSSD – Miloš Melčák a Michal Pohanka – dostali nálepku ‚konstruktivní poslanec‘ a na stranu Topolánkovy vlády se přidali při důležitých hlasováních.

Zdanění části restitucí

Dvě třetiny lidí jsou poté pro zdanění peněžité části církevních restitucí. Proti je čtvrtina dotázaných. Nejčastěji se zdaněním náhrad nesouhlasí lidé s vyšším vzděláním a voliči KDU-ČSL.

„Významně více podporují zdanění peněžitých částí restitucí voliči ANO, SPD a také lidé, kteří volili Miloše Zemana v prezidentské volbě,“ dodává Buchtík.

Peněžní část církevních restitucí zvažuje zdanit Andrej Babiš z hnutí ANO. Totéž požaduje SPD Tomia Okamury. KSČM uvedla zdanění náhrad jako jednu z podmínek pro podporu menšinové vlády ANO.

„Určitě. Není důvod, aby se to nedanilo. V rámci koalice nebylo možné se k tomu vrátit, teď to asi možné bude,“ řekl již dříve šéf hnutí ANO Andrej Babiš Lidovým novinám.

Naopak proti zdanění se již dříve postavil například předseda TOP 09 Miroslav Kalousek nebo KDU-ČSL. Právě lidovci označili za nemravné danit majetek, který byl ukraden. Podle místopředsedy Jana Bartoška nejde o restituce, ale o to, že Babiš nectí základní právní principy. Retroaktivní zákony jsou protiústavní, napsal na twitter.

Zákon o církevních restitucích vstoupil v platnost začátkem roku 2013 a počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Zdanění, pokud by bylo odsouhlaseno, by se podle Lidových novin netýkalo už vyplacených peněz.

Exkluzivní průzkum se uskutečnil ve dnech 15. a 16. listopadu na vzorku 1081 respondentů.

Daniel Černý, pla Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít