Registr přestupků má obcím pomoci potírat drobnou kriminalitu
Ministerstvo spravedlnosti chce zavést centrální registr přestupků. Ve středu představí svou analýzu, jak opakovanou drobnou kriminalitu efektivněji postihovat. Obce a města po zavedení celorepublikového registru volají už dlouho, znovu se o něm začalo mluvit letos v září v souvislosti problémy na Šluknovsku.
Obce jako účinnou zbraň proti nenapravitelným výtržníkům a vandalům dlouhodobě prosazují princip „třikrát a dost“. Podmínkou je ale právě vznik celorepublikového registru přestupků, kam by města a obce recidivistům jejich prohřešky zapisovaly.
Obce by díky registru také znaly minulost lidí, kteří se do nich stěhují. Náklady na zřízení registru se podle některých odhadů pohybují okolo 170 milionů, roční provoz má stát asi 30 milionů.
Primátor Kladna a předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek o centrálním registru přestupků
Starosta Rumburka a senátor za ČSSD Jaroslav Sykáček připomíná, že součástí připravovaných změn by měl být i trestní postih recidivy u vybraných druhů přestupků.
„Mnozí lidé se k nám přistěhovávají z ostatních částí České republiky, a my o nich nic nevíme. Pakliže už za sebou mají nějaké přestupky, tak nemáme šanci to zjistit. Také bychom potřebovali, aby po určitém počtu přestupků bylo toto kvalifikováno jako trestný čin,“ říká starosta Rumburka.
Také starosta severočeského Litvínova a poslanec za Věci veřejné Milan Šťovíček by zavedení celorepublikového registru uvítal: „Volali jsme po tom už od roku 2008 ve spolupráci s Policií České republiky i s městskou policií v Litvínově. Myslím si, že to je cesta správným směrem. Navíc někteří představitelé vlády se na Šluknovsku vyjádřili, že toto budou podporovat.“
Ani finanční náklady by podle něj neměly být překážkou. „Domnívám se, že to je tak zásadní věc, že bychom na to peníze najít měli,“ dodává litvínovský starosta.
Registr nemá být volně přístupný
Vznik centrálního registru přestupků už řadu let podporuje také Svaz měst a obcí. Podle jeho předsedy a primátora Kladna Dana Jiránka bez něj totiž obce nemohou přestupky správně hodnotit.
„Je rozdíl, jestli člověk spáchal výtržnost nebo krádež jednou v životě, anebo jestli to dělá každých 14 dní, to je jedna věc. Druhá věc je, že pak požadujeme, aby při opakovaných závažných přestupcích se na to pohlíželo jako na trestný čin a byl souzen soudem,“ dodává.
Registr má zajistit jen evidenci přestupků, podle Jiránka by ale bylo ještě potřeba změnit přestupkový a možná dokonce i trestní zákon, aby ti, kteří páchají přestupky opakovaně, byli více postihováni.
Jednalo by se zejména o opakované krádeže nebo výtržnictví. „Ono totiž z mého pohledu je jedno, jestli člověk napadne nebo ukradne tolik, že to není trestný čin, ale dělá to tolikrát, že ve skutečnosti to míru, která je u nás 5000 korun, vysoce přesahuje, anebo jestli to udělá najednou,“ myslí si.
Centrální registr by měl také zjednodušit například vydávání zbrojních průkazů nebo mysliveckých či rybářských lístků, vysvětluje Jiránek:
„Jsou dotazy úřadů, které toto vydávají, na to, jestli člověk nespáchal například přestupek, pytláctví a podobně. Tahle agenda je opravdu velmi rozsáhlá. Přitom by stačilo jediné, neobtěžovat lidi eventuelně jiné úřady, ale aby se ten úředník měl právo podívat do registru, zjistit, jestli ten člověk tam nemá žádný takový přestupek, a vyřizovalo by se to velmi jednoduše.“
Do centrálního registru by měly mít možnost zapisovat jen obce, které se v současnosti zabývají přestupkovou agendou.
„Nahlížet do toho by pak mohli zase úředníci těch obcí, které řeší přestupky, a kromě toho samozřejmě i soudy, Policie České republiky, prostě úřední osoby. Rozhodně by to nemělo být tak, že ten registr by byl volně přístupný,“ upřesňuje Jiránek.
Finanční prostředky nutné ke zřízení a provozu registru pak nepovažuje starosta Kladna za zbytečné. Náklady na přestupky jsou podle něj totiž v současnosti řádově vyšší než částka, kterou bude registr stát.
