Rok do voleb pokračuje konkurz na budoucí koaliční nevěstu pro ANO. V opozici se pospojovaly tři tábory
Troje letošní volby naznačily výrazné změny české politické mapy. Dost živo je na protivládní frontě. Data výzkumných agentur ukazují, že roste podpora opozičních i mimoparlamentních stran. Ve snaze zabránit propadnutí hlasů v příštích sněmovních volbách se utvořily tři tábory: konsolidující se levice, Přísaha s Motoristy a jeden i kolem slábnoucí SPD. Všechny přitom už teď vyhlíží účast v příští vládě s Babišovým hnutím ANO.
Rok do voleb pokračuje konkurz na budoucí koaliční nevěstu pro ANO. V opozici se pospojovaly tři tábory
Jasná a přehledná situace, kdy na jedné straně stály strany vládní pětikoalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti a na druhé opoziční duo ANO a SPD, už neplatí. Změnily to letošní evropské, krajské i senátní volby.
Exprezidenti Klaus a Zeman mají v ohni mnoho želízek. Burcují je proti vládě a ke spolupráci s ANO
Číst článek
Z pětikoalice je po odchodu Pirátů spolek čtyř, na vzestupné trajektorii jsou mimoparlamentní komunisté schovaní v koalici Stačilo! i spojenectví Přísahy s Motoristy. Tyto subjekty se tak zařadily po bok Okamurova SPD jako možní koaliční partneři pro Andreje Babiše a jeho ANO po příštích sněmovních volbách.
„V této části politického spektra se vaří voda. Několik subjektů tu bojuje o podobné voliče: SPD, Přísaha a Stačilo!“ vyjmenoval lídry jednotlivých táborů ředitel Institutu politologických studií FSV UK Petr Jüptner.
Přátelé z Hluboké
Protivládní opozici stojí v zádech i oba bývalí prezidenti. Václav Klaus podporuje Motoristy a dříve volil SPD, Miloš Zeman pak burcuje opozici ke konsolidaci a vládnutí s hnutím ANO ještě viditelněji. Pochvalně se vyjadřuje zejména o komunistech, Motoristech, přidává ale i Přísahu a SPD. Předehra tohoto plánu byla vidět před dvěma týdny na oslavě Zemanových 80. narozenin na Hluboké.
Kromě zahraničních státníků, mnoha hostů z tuzemského showbyznysu či podnikatelské sféry šlo především o přehlídku Zemanových politických přátel. Přišlo prakticky celé vedení hnutí ANO, čelní představitelé KSČM, Motoristů a PRO, zatímco SPD reprezentoval jeho místopředseda Radim Fiala a Přísahu alespoň jejich europoslanec Filip Turek.
Možná koaliční spolupráce, jak si ji vysnil Zeman, ale naráží na několik těžce překonatelných překážek. Všechny tři tábory a hnutí ANO spojuje odpor vůči vládě, více či méně artikulovaný a prosazovaný hodnotový konzervativismus. Naopak je rozděluje různá míra radikality, osobní spory, socioekonomické otázky nebo odlišné vnímání českého členství v Evropské unii či v NATO.
I vzhledem k rekordnímu množství propadnutých hlasů v minulých sněmovních volbách ale všechny tři tábory unisono přiznávají: dost už bylo rozdrobenosti, nastal čas spojování a koalic.
- První tábor: Přísaha s Motoristy
- Druhý tábor: SPD, Trikolora, PRO a Svobodní
- Třetí tábor: komunisty vedená koalice Stačilo!
První tábor: Přísaha s Motoristy
Přísaha byla už před minulými sněmovními volbami brána jako preferovaný koaliční partner pro ANO, její předseda Róbert Šlachta musel opakovaně vysvětlovat, že není jen „Babišovo béčko“.
Sice spolu s Motoristy zaznamenala velký úspěch v červnových evropských volbách, výsledek těch krajských ale zůstal daleko za očekáváním. Trakci získanou výsledkem přesahujícím deset procent a dvěma získanými mandáty europoslanců se Přísaze v krajích nepovedlo potvrdit, právě naopak.
Šéf Motoristů Macinka: Tahat Turka zpátky z Bruselu by byl podvod na voliče, z české politiky ale nevymizí
Číst článek
Přísaha totálně pohořela, do zastupitelstva se nedostala v žádném z krajů, ve třech dokonce vůbec nekandidovala. Přitom v Jihomoravském kraji si myslela hodně vysoko, i tam ale zůstala daleko za očekáváním. A to přestože odtamtud pochází Šlachta a kandidátku tam vedl bývalý brněnský primátor Petr Vokřál (ex ANO). „Výsledek krajských voleb byl zklamáním,“ neskrývá Šlachta.
Že bude pro Přísahu těžké uspět v krajských volbách, predikovali odborníci dopředu. Pro malé a nedostatečně vyhraněné strany je osoba lídra klíčovou, jak se ukázalo s tváří kandidátky do eurovoleb Filipem Turkem. Jenže ten je věrnějším představitelem pravicových milovníků automobilismu (Motoristů) než strany založené bývalými elitními detektivy (Přísaha). Ostatně o tom vypovídá i to, že Turka ke vstupu do politiky přesvědčil předseda Motoristů Petr Macinka.
„Najít 13 silných lídrů, na které navážete 13 silných témat, se ukázalo, že je v tuto chvíli nad sílu Přísahy,“ zhodnotil výsledek krajských voleb politolog z Metropolitní univerzity Petr Just.
Sám Šlachta si alespoň spravil náladu v senátních volbách, když zvítězil na Břeclavsku. Po dvoutýdenním vyjednávání pak vstoupil do senátorského klubu ANO.
Po senátním úspěchu Šlachta zmínil, že v příštím roce nebude v čele své strany kandidovat do Sněmovny. To by ale pro Přísahu, které chybí osobnosti, mohlo znamenat velký problém. Právě na jejich hledání a lákání se nyní Šlachta chce zaměřit. Počítat by nejspíš neměl ani s kandidaturou europoslance Turka.
„Určitě budu podporovat Přísahu do Sněmovny, teď jsem se stal senátorem. Přísahu povedu, povedu ji jako hnutí, ale zatím ne jako kandidát. “
Róbert Šlachta (předseda Přísahy, 28. 9. 2024)
„Filip Turek bude velmi aktivní v předvolební kampani, nicméně by podle mě bylo chybou ho tahat zpátky, aby se tam ohřál, párkrát si tam zahlasoval a pak se rychle vrátil. Myslím si, že by to byl i docela podvod na voliče.“
Petr Macinka (předseda Motoristé sobě, 28. 6. 2024)
Do debaty před krajskými volbami na České televizi, kam nemohl nikdo z Přísahy, protože prakticky všichni členové v nich kandidovali, vyslal Šlachta bývalého ředitele TV Barrandov Jaromíra Soukupa. Šlo však prý o jednorázovou akci. Jinou personální akvizicí, která se přetavila i do členství, je 70letý Václav Ševčík známější jakožto frontman pěveckého dua Eva a Vašek.
Šéf analytického ústavu STEM Martin Buchtík zmínil, že Přísaha nedostála roli nově nastupujícího hráče na českém politickém poli. „I kvůli výsledku v krajských volbách bude mít Přísaha možná složitější vyjednávání s Motoristy,“ uvedl ve Vinohradské 12.
Ať už to dopadne jakkoliv, je třeba připomenout, že na rozdíl od evropských a krajských voleb platí v těch sněmovních pro koalice uzavírací klauzule. Koalici dvou stran pro zisk poslaneckých mandátů nestačí překonat pět procent, ale rovnou osm. Tří či více stran pak jedenáct procent.
„Osm procent je samozřejmě hodně a parlamentní volby budou opravdu o každém procentu. Ale jednání budou i o tom, jestli půjde o koalici anebo o projekt typu Stačilo!, kde se do jednoho uskupení s jedním názvem spojilo více stran. Zatím bych se ale přikláněl ke koalici.“
Róbert Šlachta (9. 10. 2024)
Co se týče celostátních preferencí, ty Přísaze od začátku letošního roku zřetelně rostou. Od léta pak začaly jednotlivé agentury postupně měřit samostatně i Motoristy, kteří se do té doby ve stranických preferencích vůbec neumisťovali. V modelu první jmenované společnosti se dokonce v září těsně přehoupli přes pětiprocentní hranici, což zároveň znamenalo i souběžné oslabování Přísahy.
„Motoristy jsme začali měřit samostatně až po eurovolbách. V datech se nám ukázalo, že výsledek evropských voleb dodal jejich podporovatelům, kteří je měli na druhém či třetím místě, jistotu volby,“ doplnila analytička Friedrichová.
Druhý tábor: SPD a spol.
Okamura má za výrok o Bartoškovi zaplatit pokutu 20 tisíc korun. ‚Zvítězila slušnost,‘ vzkázal lidovec
Číst článek
Dlouhodobá pozice SPD jakožto hegemona protestní scény se v poslední době otřásla. V evropských volbách zůstala společná kandidátka SPD s Trikolorou daleko za očekáváním, když získala jen 5,7 procenta hlasů a jeden europoslanecký mandát, byla tak jen krůček od fiaska. Sázka nalákat zklamané voliče ODS i na lídra kandidátky Petra Macha krutě nevyšla.
Před krajskými volbami i proto vsadili na úplně jinou kartu. „SPD v krajských volbách zůstalo víceméně na svém, je ale otázkou, zda by se tak stalo i v případě, kdyby Okamura nespustil své pověstné turbo,“ komentoval politolog Aleš Michal s odkazem na zřetelnou radikalizaci v kampani SPD.
„Po zkušenosti z evropských voleb se SPD potřebovala co nejvíce vymezit nejen proti vládě, ale i své konkurenci: zejména ANO a Stačilo! K tomu použila velmi radikální kampaň, která jí pomohla udržet se na předních stránkách novin. Dá se říci, že i negativní reklama před krajskými volbami zafungovala. Silnou roli pak jistě sehrála i vůle se spojovat,“ doplnil Michal.
SPD se v krajských volbách rozhodla kromě již tradičního partnera Trikolory raději spolupracovat i se svým vyzyvatelem a dřívější tvrdou konkurencí: stranou PRO Jindřicha Rajchla.
Spolupráce ANO a SPD v krajích nemusí znamenat širší sbližování hnutí, myslí si nový hejtman Koleta
Číst článek
Do krajských voleb tak šlo SPD v čele různých koalic právě s PRO, Trikolorou a Svobodnými. A Okamura v nich uhrál zhruba remízu, jeho SPD obhajovala 35 křesel zastupitelů a spolu se zmíněnými partnery letos získali 41: SPD o tři oslabila na 32, Trikolora a Svobodní získali po jednom a PRO díky kroužkování svých příznivců hned sedm.
I v souvislosti s nárůstem konkurence, která také vyhlíží vládní spolupráci s ANO, se začal Okamura Babišovu hnutí otevřeně dvořit. Že spolu dokážou najít řeč, ukazuje i povolební vyjednávání v krajích. Hned čtyři z osmi hejtmanů ANO si jako koaliční partnery vybrali (kromě jiných) i SPD, to se tak bude podílet na vládě v krajích Moravskoslezském, Královéhradeckém, Olomouckém a na Vysočině. V tom má Okamura oproti konkurenci náskok.
Zda si SPD spolupráci se spřízněnými stranami zopakuje i ve sněmovních volbách, je zatím otevřené.
„V koalici určitě ne. Budeme kandidovat pod názvem SPD. Teď se u nás diskutuje, že pakliže se domluvíme, pak by kandidáti stran PRO, Trikolora či Svobodní mohli být na kandidátkách SPD.“
Tomio Okamura (předseda SPD, 6. 10.)
Celostátní preference SPD letos konstantně oslabují, což souvisí i s tím, že podporovatelé Okamurovy partaje pošilhávají i po jiných a méně okoukaných značkách, jak je vidět v datech.
„Evropské volby přinesly větší pohyb u hlasů pro opozici a u protestních hlasů. Dosud stabilní a silná podpora protestně naladěných voličů směrem k SPD se více přelila k dalším kriticky laděným stranám, jako jsou KSČM, Motoristé nebo Přísaha,“ popsal analytik STEM Martin Kratochvíl.
Zářijová data jednotlivých průzkumů a modelů a výsledky krajských voleb ale naznačují, že po dryáčnické letní kampani se klesající trend zatím podařilo SPD zvrátit. „Výsledky SPD v krajských volbách nelze číst jako vyložený neúspěch ani výrazný úspěch. I proto, že čísla z posledních modelů naznačovala, že jim voličská podpora klesá, přišel Okamura s radikální kampaní, která byla hodně vidět,“ popisuje Friedrichová z NMS.
Třetí tábor: komunistické Stačilo!
Na rozdíl od jiné komety evropských voleb Přísahy a Motoristů, komunisty vedená koalice Stačilo! v krajských volbách úspěch do značné míry zopakovala. V žádném z krajů sice nedosáhla na výsledek 9,5 procenta z voleb do Evropského parlamentu, získala ale krajské zastupitele v jedenácti krajích.
26:07
Stačilo! má větší problémy než komunistku ve vedení. A to různé iracionální proudy, usuzuje Fischer
Číst článek
„Koalice Stačilo! udělala velmi dobrý výsledek téměř ve všech krajích, aniž by za ně ve volbách kandidovala předsedkyně Konečná. Na rozdíl od Přísahy se jim zčásti podařilo potvrdit výsledek z eurovoleb. Jejich výhodou – primárně komunistů – je široká základna straníků, krajské organizace a pevné voličské jádro,“ popisuje analytička Friedrichová.
Šéf STEM Buchtík zmínil, že se díky změně názvu podařilo KSČM zbavit „socialistického étosu“, který si nesla. „Konečná dokázala překlenout prostor mezi stranou, která je řízená těmi starými pány k něčemu, co může být vlastně trochu rebelské,“ popsal.
Stačilo! je zatím volnou aliancí, v eurovolbách spolu s KSČM kandidovaly ministrany ČSNS s SD-SN, v krajských volbách pak šlo v každém kraji o ad hoc spojení i s Českou suverenitou sociální demokracie (ČSSD) stranou Domov nebo SOCDEM.
Jediná Sociální demokracie je vedle KSČM ze všech těchto levicových subjektů nositelkou měřitelné celostátní podpory. Námluvám se Stačilo! nahrává i změna v jejím vedení, novou předsedkyní SOCDEM se stala exministryně práce Jana Maláčová i díky své vizi široké spolupráce všech levicových proudů.
25:55
Politolog Kopeček: SOCDEM v objetí s komunisty? Zřejmě jediná alternativa, jak se vrátit do Sněmovny
Číst článek
Šéfku komunistů Kateřinu Konečnou v tomto vyjednávání označila za „klíčového hráče“. Byť zároveň delegátům sjezdu slíbila, že sociální demokraté nebudou kandidovat na kandidátkách KSČM.
Byť si obě levicové strany rozumí v ekonomických otázkách a s posunem SOCDEM do společensky konzervativnějších vod by dokázaly najít řeč i v této oblasti, velké nesoulady panují u zahraničněpolitických otázek. Komunisté dlouhodobě odmítají české členství v NATO a požadují referendum o setrvání v Evropské unii.
Sociální demokracii ve spolupráci s komunisty navíc brzdí bohumínské usnesení z 90. let minulého století. Podle politologa Lubomíra Kopečka ale zákaz spolupráce s komunisty definitivně ztratil platnost. „Průběžně docházelo k erozi bohumínského usnesení, obě strany už mají za sebou koalice na komunální úrovni a krajské úrovni. Navíc poslední vláda, v níž seděla Sociální demokracie, byla menšinová a podporovaná KSČM,“ popsal.
Spolupráci započaly partaje už v letošních krajských volbách ještě za starého vedení SOCDEM. V Ústeckém kraji získaly v rámci koalice Stačilo! téměř osm procent.
Kooperaci s komunisty podporuje i Matěj Stropnický, který s Maláčovou v kampani před sněmovními volbami 2021 vytvořil „hustou dvojku“ a společně vedli kandidátku tehdejší ČSSD v Praze. Bez úspěchu.
„Volil jsem Stačilo!, protože stačilo. (…) je vyloučeno, aby SOCDEM kandidovala příští rok samostatně, a myslím také, že si to Jana uvědomuje. Levici, a tou myslím Stačilo! a SOCDEM, je potřeba sjednotit do společného bloku.“
Matěj Stropnický (25. 9. 2024)
U KSČM lze v datech výzkumných agentur o podpoře jednotlivých stran pozorovat dlouhodobý nárůst k pěti procentům. Ve volbách 2021 přitom komunisté vypadli ze Sněmovny a byli na sestupné trajektorii.
„KSČM se nyní daří ze dvou třetin naplňovat svůj volební potenciál, zajištění návratu do Poslanecké Sněmovny proto může být obtížné,“ upozornili výzkumníci NMS ve svém letním modelu.
Podpora SOCDEM se drží v intervalu mezi dvěma a třemi procentními body.
Vzájemné přestřelky
Romea a další podali trestní oznámení na SPD. Označili předvolební plakáty hnutí za rasistické
Číst článek
Kromě často napjatých vztahů uvnitř jednotlivých táborů navíc už teď probublávají spory napříč jednotlivými uskupeními. A s blížícími se volbami do Sněmovny se dá čekat, že jich bude spíše přibývat.
Vidět je to hlavně na přestřelkách šéfů Přísahy a Motoristů Šlachty a Macinky na jedné straně a SPD na druhé, které trvají už od kampaně před evropskými volbami.
Okamura si všiml nástupu Filipa Turka a ucítil ohrožení své dosud dominantní pozice. Kromě něj ale útočil i na lídra PRO Jindřicha Rajchla, svého současného spojence.
„Jaký je jeden hlavní zásadní rozdíl mezi SPD a hnutím Přísaha a Motoristé sobě pana Turka a stranou PRO pana Rajchla? Jeden hlavní rozdíl je jednoduchý. Oni chtějí, aby Česká republika zůstala členem EU, zatímco SPD jako jediné prosazuje referendum,“ apeloval například Okamura na voliče.
S Rajchlem sice válečnou sekeru zakopali, Šlachta s Macinkou si nenechají ujít příležitost k tomu, aby Okamurovi naznačili, že mají zájem jej vyštípat z jeho pozice.
„Tekoucí nervy Tomia Okamury nemohu zhodnotit nijak jinak, než že nám tím pomohl,“ říkal šéf Motoristů v rozhovoru po eurovolbách. „Ukázal, že není žádný protivládní bojovník, ale že mu daleko více jde o to, aby si udržel svou pozici a aby útočil na svou politickou konkurenci. Nejenom v mých očích, ale také v očích svých voličů se značně zdiskreditoval a odhalil své ledví. K tomuto chybnému kroku mu blahopřeji,“ doplnil.
Po vítězství v senátních volbách měl pro šéfa SPD pozdrav i Šlachta: „Vzkaz Okamurovi: Pane Okamuro, kde máte nějakého senátora, když děláte ramena na Přísahu? Přísaha jede, Přísaha funguje,“ jásal.
Co se týče vztahů se šéfkou komunistů, Macinka o ní říká, že je to jeho „oblíbený levičák“. Okamura se snaží zdůrazňovat, že jen jeho SPD má ze všech zmíněných subjektů stabilně přes pět procent podpory, hlas pro něj tak nemůže propadnout, tvrdí.
