• Úředníci finanční správy mohli začít prošetřovat podezření kolem reklamy na Farmě Čapí hnízdo už na konci roku 2017, a ne až o téměř tři roky později, kdy k tomu reálně došlo.
• Od roku 2014 také úřad začal vybírat ke kontrole firmy způsobem, který nebyl „natolik transparentní“, a není tedy možné říct, zda se zaměřoval na ty nejvíce rizikové.
• Takové jsou závěry prověrky, kterou loni na podzim zadal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a jejíž výsledky má iROZHLAS.cz jako první k dispozici.

Praha 5:00 2. června 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dohlídka měla dát odpovědi například na otázky, jaké úřady případ v rámci finanční správy řešily a jak vypadal „časový harmonogram“. „Tedy zda úřady postupovaly adekvátně rychle jako v obvyklých případech, anebo ne, a jestli někdo nezanedbal nějakou lhůtu,“ uvedl loni na podzim při zahájení kontroly pro Radiožurnál Stanjura.

Cílem kontroly podle něj nemělo a ani nemohlo být zjišťování, kdo konkrétní firmy z holdingu Agrofert kontroloval a s jakým výsledkem. „Potřebuji jen vědět, že všechno proběhlo podle zákona a v řádných lhůtách, tak jak mělo,“ vysvětlil.

Jeho kontrola nakonec odhalila, že na reklamu se berní úředníci mohli podívat o několik let dříve. A že kvůli změně systému výběru firem k daňovému prověřování není možné říci, zda se úřad zaměřoval na ty nejrizikovější.

Připomeňme si, že v souvislosti s reklamou na Farmě Čapí hnízdo existuje podezření, zda nešlo o daňový podvod: tedy zda peníze za reklamní služby, které si v resortu objednávaly výlučně firmy z holdingu Agrofert, nebyly vlastně skrytou „půjčkou“. Zda tyto peníze nepomáhaly farmě splácet úvěry. A zda si takto navíc společnosti Agrofertu nesnižovaly daně.

Farma Čapí hnízdo na počátku patřila do koncernu Agrofert, pak z něj byla vyvedena (viz box). Dnes jsou ale koncern i farma součástí svěřenských fondů expremiéra a neúspěšného kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO).

Závěry prověrky

Podle Stanjurovy mluvčí Michaely Lagronové v roce 2014 pracovníci Specializovaného finančního úřadu změnili nastavený systém výběru firem ke kontrole. Tehdy resort financí vedl šéf hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš, do vedení finanční správy v říjnu toho roku instaloval Martina Janečka.

„Nově nastavená kritéria již nebyla natolik transparentní, aby bylo ministerstvo financí schopno měřitelným způsobem ověřit, zda daňové subjekty, které si vybral úřad v inkriminované době ke kontrole, byly skutečně subjekty, které vykazovaly nejvyšší míru rizikovosti, jak tomu bylo do roku 2014,“ popsala první ze závěrů.

Úředníci přitom v té době měli na starosti zhruba dva tisíce daňových subjektů, z nichž museli vytipovat ty, u kterých mohlo dojít k neoprávněnému doměření daně.

Redakce iROZHLAS.cz se na způsob výběru firem pro kontrolu, ale i další zjištění z prověrky, zeptala i Specializovaného finančního úřadu. Do vydání článku ale zůstaly dotazy bez reakce.

Doměřená daň

Finanční správa nakonec u čtyř firem došla k závěru, že si do nákladů daly reklamní služby, které tam neměly co dělat, a dceřinkám Agrofertu doměřila daň. Došlo k tomu po zahájených kontrolách v roce 2017, 2018 a 2020, jak už dříve iROZHLAS.cz zjistil na základě informačního zákona. V roce 2017 se ministryní stala Alena Schillerová z hnutí ANO, Janečka ve vedení finanční správy na konci roku 2018 vystřídala po kritice Tatjana Richterová.

O podezření se přitom vědělo už v roce 2014.

‚Nebyla prokázána oprávněnost.‘ Finanční úřad řekl, proč doměřil daň za reklamu na Čapím hnízdě

Číst článek

Tehdy do Česka přišlo na základě mezinárodní spolupráce upozornění od německé finanční správy. Podnět z německé Saské Kamenice obsahoval smlouvu o reklamě uzavřenou mezi Agrofertem Deutschland a Farmou Čapí hnízdo. O řadu let později o podnětu i smlouvě informoval server Echo24.

Případy ještě nejsou u konce, firmy daň platit nechtějí, a obrátily se proto na Odvolací finanční ředitelství. To dosud nerozhodlo.

Agrofert nechtěl už dříve tyto případy komentovat. „Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem, probíhající kauzy však nekomentujeme,“ uvedl pouze jeho mluvčí Pavel Heřmanský.

Časové prodlení

Stanjurova prověrka se podnětem z Německa, který do Česka dorazil před devíti lety v roce 2014, nezabývala. Kontrolovat firmy z koncernu Agrofert ale mohli podle jejích závěrů úředníci mnohem dříve, s řízeními podle závěrů začali až v průběhu roku 2020. Informace, že s reklamou nemusí být vše v pořádku, podle ní měli na počátku roku 2017.

„Ve veřejném prostoru se informace poukazující na hospodaření některých daňových subjektů holdingu Agrofert ve vazbě na nakupovaná reklamní plnění od Farmy Čapí hnízdo objevovaly již od roku 2017,“ připomněla.

Odložení bylo předčasné, uvedli státní zástupci. Reklamu na Čapím hnízdě bude znovu řešit policie

Číst článek

Připustila, že finanční úřady nemůžou rizikovost jakékoliv firmy dovozovat pouze z informací z médií, určitá míra podezření podle závěrů prověrky „mohla být zřejmá“. Další indicie pak přišly na konci roku 2017.

„Dalším zdrojem informací, který mohl vést Speciální finanční úřad k prověřování daňových subjektů holdingu Agrofert, byla zpráva OLAF z 19. 12. 2017 obsahující mj. informace o tom, že příjemci reklamních plnění jsou společnosti výlučně náležející do holdingu Agrofert,“ citovala ze závěrů Lagronová.

Zprávou OLAF myslí závěry Evropského úřadu pro boj proti podvodům, který se zabýval podezřením na dotační podvod na Farmě Čapí hnízdo. A v rámci svých závěrů zmiňoval právě i možný problém s reklamou.

„Pokud by takové šetření bylo v té době ze strany Specializovaného finančního úřadu provedeno, mohli být detekováni příjemci reklamních služeb od společnosti Farma Čapí hnízdo (…) již v tomto období, a nikoliv až v roce 2020,“ pokračovala Lagronová.

Prověrka tak zjednodušeně ukázala, že daňová řízení, která úředníci zahájili v roce 2020, mohla ve skutečnosti začít už v průběhu roku 2018. Proč se závěry kontroly nezmiňují o daňových řízeních zahájených v roce 2017 a 2018, není zřejmé.

Časové prodlení je přitom v případě odměřování daní z hlediska lhůt stěžejní. „V důsledku uplynutí lhůty pro stanovení daně již v roce 2020 nebylo možné u většiny daňových subjektů prověřit poskytnutá plnění a oprávněnost uplatnění souvisejících nákladů,“ vyplývá ze závěrů prověrky.

Finanční správa prověřovala 23 dceřinek Agrofertu, celkem 18 jich ale z hledáčku vypadlo, a úředníci s nimi dokonce ani nezahájili daňové řízení.

Generální finanční ředitelství, které je v hierarchii finančních úřadů na úplné špici, by nyní mělo na základě Stanjurovy prověrky systém výběru firem ke kontrole znovu prověřit a do budoucna nastavit lépe. „V souvislosti s těmito zjištěními tak ministerstvo financí dává podnět Generální finanční ředitelství,“ zakončila Lagronová.

Možné daňové úniky spojené s Farmou Čapí hnízdo prověřují i státní zástupci v Praze. Ti nyní mimo jiné čekají, jak rozhodne o doměření daně Odvolací finanční ředitelství.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít