Do dvou až tří let nastane redukce učiva, biflování na školách není potřeba, říká ministr Plaga
Jaké výsledky přináší testování žáků v začátku nového školního roku? Jak se školy vyrovnávají s žáky, které rodiče nenechají testovat? A kdy bude jasné, co zmizí ze školních osnov? Hostem Radiožurnálu byl mnistr školství Robert Plaga (za ANO).
Máte k dispozici výsledky prvního plošného testování žáků?
Podle aktuálních informací školy už téměř vyplnily tu první sadu dat pro ministerstvo zdravotnictví, celková data by měla být zpracována až zítra (v sobotu, pozn. red.).
Máte alespoň nějaké předběžné náznaky?
Samozřejmě mám, ale z jednotlivých sběrů v jednotlivých školách by se neměly dělat předčasné závěry. Ale z informací, které mám, tak situace není nijak dramatická, na druhou stranu to neznamená, že by tam nebyly pozitivní případy. Jako ministr školství jsem rád, že screeningové šetření probíhá a že nám pomáhá k bezpečnému a pomalému návratu žáků k prezenční výuce. To je podle mě alfa omega letošního podzimu.
Před začátkem školního roku se rozebíralo v médiích, zda rodiče budou odmítat své děti nechávat testovat. Máte zprávy o tom, kolik takových případů bylo?
Jsem rád, že se potvrdilo to, co jsme říkali před startem této školní sezony – že to budou jednotlivé případy. Naštěstí rodiče děti do škol dali a nechali je, aby se otestovaly. Velkou roli v tom sehrálo to, že si na jaře i nedůvěřiví rodiče mohli vyzkoušet, že to jsou neinvazivní testy, které neobtěžují ani ty nejmenší. A zároveň jsme umožnili, aby se ti nejmenší testovali až druhý školní den a aby měli asistenci zákonného zástupce.
OBRAZEM: Testování, dezinfekce, větrání i respirátory na chodbách. Začal další školní rok s covidem
Číst článek
Vy jste předevčírem ve vysílání Radiožurnálu řekl, že pandemie ukázala, že se ve školách učily věci, které by se učit nemusely. Znamená to, že teď pracujete do budoucna na tom, aby se osnovy respektive rámcové vzdělávací programy ještě dál proškrtaly?
Jednoznačně ano. Řada věcí neleží na tom, že by byly špatné rámcové vzdělávací programy, i když ty se dají také modernizovat, práce jsme zahájili a budeme v tom jako ministerstvo pokračovat. Ale ukázalo se, že řadu věcí mohou v našem systému udělat školy samy. Jsem rád, že jim v tom ministerstvo pomáhá. Konkrétní věc, která startuje, je proměna informatiky, kde se učilo podle 17 let starého schématu.
Máte představu, jak velká část učiva by třeba na druhém stupni základní školy mohla být škrtnutá a uvést třeba nějaké příklady, co by se učit nemuselo?
Když jsme představili Strategii 2030 plus, tak Radko Sáblík ve svém vystoupení hovořil o tom, že by někde mohlo zmizet až 50 procent učiva. Bylo to schválně šokující, nemyslím si, že ten finální podíl bude tak velký. Ale mělo to nastavit zrcadlo tomu, že v dnešní dynamicky se vyvíjející době není potřeba, aby tam bylo extrémně mnoho memorování a biflování.
Ta redukce tam určitě bude, ale ať si to nikdo nepředstavuje tak, že děti budou méně vědět. Je to o tom soustředit se na to, aby uměly s informacemi pracovat.
Tušil bych, co by se z některých oblastí mohlo vyškrtnout, ale schválně ten případ neuvedu, protože když vyjmenujete jednou věc, tak ta skupinka to vezme jako útok. Bude se to týkat všech oblastí a rozhodně to nebude znamenat, že by žáci měli být hloupější, ale naopak aby uměli komplexně pracovat s informacemi, propojovat předměty mezi sebou.
