Na debatu Česko 2025 dorazili Zdeněk Kettner (SPD), Mikuláš Ferjenčík (Piráti), Renáta Zajíčková (Spolu), Robert Plaga (ANO), Jan Berki (STAN), Petra Prokšanová (Stačilo!) a Matěj Gregor (Motoristé).
Realita je navíc taková, že vzdělávací nerovnosti jsou v Česku hlubší než v jiných evropských zemích a problém je i s financováním odborníků. Více se ale začíná řešit třeba duševní pohoda dětí.
„Jenom lepším systémem rozřazování dětí nevyřešíme ten problém, že mnoho z nich má zájem o nějaký směr vzdělávání, ve kterém je prostě málo míst,“ míní náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Víceletá gymnázia vyvolávají bouřlivé diskuse už od svého vzniku. Zatímco podle jedněch otvírají cestu k rozvoji nadaných dětí, jiní upozorňují na to, že prohlubují nerovnosti ve vzdělávání.
Střední školy přijaly celkem 94 procent uchazečů, při pohledu na výsledky z jednotlivých krajů lze ale vidět velké rozdíly. „Náš systém je velmi decentralizovaný,“ stěžuje si Hřebecký z EDUin.
Velkou nespravedlností českého školství je podle Tomáše Habarta z Člověka v tísni extrémní závislost školních výsledků na rodinném zázemí. Důraz kladený na domácí přípravu má prohlubovat nerovnosti.
Do čtyřletých gymnázií bylo letos přijato asi 15 000 uchazečů, zhruba 13 procent ze všech přijatých, podobně jako loni, vyplývá z dat Cermatu. Mírně vzrostl podíl žáků, kteří se dostali na lyceum.
Žáci loni zamířili do 231 středoškolských oborů. Populárních jich je ale jen 25. O každé ze zbylých se zajímá méně než jedno procento uchazečů. „Máme extrémní množství oborů,“ hodnotí Daniel Prokop.
Od pondělí do středy mohou zájemci o střední školy nebo víceletá gymnázia nahlížet do spisu přijímacího řízení. Ještě se ale nedozví, zda se dítě na školu dostalo, nebo ne.
Potřebných zhruba deset miliard korun má být přesunuto z jiných rozpočtových kapitol, uvedl ve středu ministr Mikuláš Bek ve Sněmovně na dotazy opozičních poslanců.
Když na slabý výkon vlády neupozorní opozice, ujme se té role sám premiér Fiala. Jen tak je možné si vyložit některá jeho slova na konferenci Vzdělání pro 21. století, jedné z předvolebních debat ODS.
Každá škola si konkrétní termín v tomto období volí sama. Zatímco někde si budoucí prvňáci na zápis počkají, třeba v Sušici už ho někteří mají za sebou.
Přijímačky na střední školy a víceletá gymnázia se rychle blíží. Proběhnout mají na konci první poloviny dubna a zúčastní se jich asi 150 tisíc dětí. Míst pro ně ale není dost.
Všechny nástroje, které jako učitel máte, už jste použil. Ale nemáte dítě kam odkázat. Pro učitele je to maximálně frustrující, protože učitelství je z podstaty pečující profese, říká Petra Mazancová.
„Jsou tady studenti, kteří přišli ne se začátkem konfliktu, ale v průběhu, takže stále ještě i pro ukrajinské studenty probíhá výuka českého jazyka,“ říká Zajíc z Asociace ředitelů základních škol.
Deváťáci si mohou v úterý zdarma zkusit přijímačky na střední školy. Zapojení základních škol je dobrovolné. K přijímacím zkouškám by mělo dle odhadů přijít přes 100 tisíc lidí.
„To, že se vzdělávací programy vyvíjejí, je samozřejmě chvályhodné. Školy nyní budou mít větší volnost v řadě předmětů," říká o revizi rámcového vzdělávacího programu Tomáš Zima.
Školské odbory odstartovaly kampaň s názvem Vládo, neházej nepedagogy přes palubu! s petiční akcí. Chtějí získat 10 000 podpisů do března, aby se uskutečnilo veřejné slyšení se zákonodárci.
„Musíme udělat větší prostor pro dovednosti, umět data vyhledávat a zpracovávat,“ podotýká v pořadu Řečí peněz na Plusu ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI.
„Zásadní ve společenství obcí podle mě je kooperace, aby se tam nedělaly agendy separátně a mikroregiony mohly investovat dohromady. Tohle je může hodně posílit,“ říká Daniel Prokop.
Vláda spolu s rozpočtem předkládá do Sněmovny také výhled na další dva roky, tedy 2026 a 2027. Měl by to být srozumitelný finanční koridor, kudy se bude vzdělávání ubírat, ale není.