„Zpravidla se děti v předmětech učených v angličtině potkávají nejenom s jazykem, ale s curriculem mezinárodních škol, které je podobně inspirativní jako to, že jste vyučován v cizím jazyce.“
„Nutno říci, že tomuto tématu trošku nahrály události na Ukrajině. Paralela s vpádem armád Varšavské smlouvy do Československa se nabízí k určitému srovnávání,“ říká Martinovský.
Není jisté další užívání slova olympiáda u oborových soutěží. Ze zákona je totiž držitelem práva na toto slovo Český olympijský výbor, který se o toto právo nyní hlásí.
Dosažené vzdělání bylo a je v Česku podmíněno socioekonomickým postavením rodiny – na tom se bez ohledu na množství peněz v systému nemění vůbec nic. Naopak se rozdíly pouze prohlubují.
Nedostatek peněz na školství plyne z hlavního vládního nesplněného slibu – totiž že bude vydávat na vzdělání v poměru k HDP aspoň jako je průměr vyspělých zemí.
„My vytváříme systém, kde se nevybírají ti nejlepší kandidáti. Není to navíc transparentní, protože město si nakonec vybere, koho chce. Často podle známostí,“ míní sociolog Daniel Prokop.
Pátek je posledním dnem na podání přihlášek do druhého kola přijímacího řízení na střední školy, které nabízejí ještě téměř 26 tisíc volných míst. Celkem v prvním kole neuspělo 29 tisíc uchazečů.
Poruchy autistického spektra nebo kombinované postižení, dětí se speciálními vzdělávacími potřebami přibývá. Kapacity speciálních základních škol jsou ale omezené.
„Dětem zpětně asi nevyčítám nic z toho, co mi dělaly. Dodnes ale nechápu, jak je možné, že to paní učitelka nejen viděla, ale dokonce toho byla součástí,“ svěřuje se žena anonymně v podcastu Šikana.
Nová podcastová série Rádia Junior, která startuje v pondělí, popisuje šikanu na základě reálných příběhů z českých škol. Spoluautorkou celého díla je školní psycholožka a terapeutka Renata Vordová.
České školství učinilo další krok do 21. století. Politici si mohou spokojeně odškrtnout splněný úkol. Řeč je o elektronickém podávání přihlášek na střední školy.
Dalším z doporučení Národní ekonomické rady vlády, jež si chce kabinet vzít za své, je zkvalitnění školství. Priority pro období do podzimu příštího roku přiblížil premiér Petr Fiala (ODS).
„Od zaškrtávacích testů se budeme nepochybně posouvat k interaktivním úlohám, kde se budou úlohy řešit online,“ popsal možnou budoucnost českého školství ministr Mikuláš Bek ze STAN.
V Česku 75 procent výuky stále probíhá tak, že učitel pracuje hromadně se všemi žáky ve třídě jednou společnou formou se stejným obsahem činnosti. Jak jednosměrný výklad od tabule zpestřit?
Změnu v tak zvaných rámcových vzdělávacích programech, která namísto memorování přinese důraz na dovednosti a schopnosti, mohou začít školy zavádět dobrovolně od září 2025 a povinná bude od září 2027.
Více než polovina předškolních dětí má problémy s řečí, pětina s grafomotorikou a některé s obojím, vyplývá z dotazníku popularizátorky medicíny Jany Martincové. A někdy děti nemají rozvinou motoriku.
„Rodiče se oprávněně bojí toho, že první třída je nevstřícná k dětem. Odklad dítě zvýhodní,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
Na začátku příštího týdne by měli mít všichni žáci pozvánky k přijímacím zkouškám na střední školy. Ředitelé finišují s jejich rozesíláním poštou nebo přes elektronický sytém DiPSy.
Ředitel školy v pražském Karlíně chce zakročit proti takzvané spádové turistice. Někteří rodiče totiž účelově mění dětem trvalé bydliště, aby je dostali do spádové oblasti vybrané školy.
Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele získal Dominik Simon ze Základní školy Antonína Baráka v Lovosicích. Do letošního ročníku soutěže žáci nominovali 72 vyučujících, o sedm více než loni.
„Náš problém je, že když děti integrujete, tak výnosy přijdou za desítky let. Zatímco náklady jsou okoamžité a vyžadují velké úsulí v celé lokalitě,“ vysvětluje Daniel Prokop.
