„Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) by měl být rudý vzteky, protože rozpočet je neuvěřitelná facka celému školstv,“ kritizuje předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
Nikdo se tu netají s tím, že si tak pelhřimovský Agrostroj chce vychovat své budoucí pracovníky, třebaže to pro studenty není podmínkou. Celková kapacita školy je 75 žáků.
Od pondělí začínají platit dvě novely školského zákona. Zpřísňují odklady pro zápisy do prvních tříd a také mění financování nepedagogických pracovníků. Změny začnou nabíhat postupně.
Politici v Česku sice statistická čísla přímo nefalšují, ale vemi rádi si z nich vybírají jen to, co se jim hodí. Jedním z údajů, který tím trpí, jsou platy učitelů.
Hravé a pohybové aktivity, příběhy, týmová práce nebo projekty často přinášejí žákům lepší porozumění látce než memorování. V pořadu Reparát se o výuce češtiny bavily Hana Dufková a Lucie Bušová.
„Myšlenka je možná dobrá, ale měla by se rozpracovat, a hlavně finančně připravit do budoucna, protože v následujících minimálně třech letech na tom opravdu bude drtivá většina zřizovatelů bita.“
„Otázky se zaměřují na šest dovedností: vytrvalost, zvídavost, spolupráce, empatie, asertivita, odolnost vůči stresu a emoční ovládání,“ uvádí pro Radiožurnál jeden z autorů studie Daniel Münich.
„Veškeré důkazy a pedagogická věda dokazují, že hodnocení bez známek má velký smysl,“ říká v rozhovoru předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
Na debatu Česko 2025 dorazili Zdeněk Kettner (SPD), Mikuláš Ferjenčík (Piráti), Renáta Zajíčková (Spolu), Robert Plaga (ANO), Jan Berki (STAN), Petra Prokšanová (Stačilo!) a Matěj Gregor (Motoristé).
Realita je navíc taková, že vzdělávací nerovnosti jsou v Česku hlubší než v jiných evropských zemích a problém je i s financováním odborníků. Více se ale začíná řešit třeba duševní pohoda dětí.
„Jenom lepším systémem rozřazování dětí nevyřešíme ten problém, že mnoho z nich má zájem o nějaký směr vzdělávání, ve kterém je prostě málo míst,“ míní náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Víceletá gymnázia vyvolávají bouřlivé diskuse už od svého vzniku. Zatímco podle jedněch otvírají cestu k rozvoji nadaných dětí, jiní upozorňují na to, že prohlubují nerovnosti ve vzdělávání.
Střední školy přijaly celkem 94 procent uchazečů, při pohledu na výsledky z jednotlivých krajů lze ale vidět velké rozdíly. „Náš systém je velmi decentralizovaný,“ stěžuje si Hřebecký z EDUin.
Velkou nespravedlností českého školství je podle Tomáše Habarta z Člověka v tísni extrémní závislost školních výsledků na rodinném zázemí. Důraz kladený na domácí přípravu má prohlubovat nerovnosti.
Do čtyřletých gymnázií bylo letos přijato asi 15 000 uchazečů, zhruba 13 procent ze všech přijatých, podobně jako loni, vyplývá z dat Cermatu. Mírně vzrostl podíl žáků, kteří se dostali na lyceum.
Žáci loni zamířili do 231 středoškolských oborů. Populárních jich je ale jen 25. O každé ze zbylých se zajímá méně než jedno procento uchazečů. „Máme extrémní množství oborů,“ hodnotí Daniel Prokop.
Od pondělí do středy mohou zájemci o střední školy nebo víceletá gymnázia nahlížet do spisu přijímacího řízení. Ještě se ale nedozví, zda se dítě na školu dostalo, nebo ne.
Potřebných zhruba deset miliard korun má být přesunuto z jiných rozpočtových kapitol, uvedl ve středu ministr Mikuláš Bek ve Sněmovně na dotazy opozičních poslanců.
Když na slabý výkon vlády neupozorní opozice, ujme se té role sám premiér Fiala. Jen tak je možné si vyložit některá jeho slova na konferenci Vzdělání pro 21. století, jedné z předvolebních debat ODS.
Každá škola si konkrétní termín v tomto období volí sama. Zatímco někde si budoucí prvňáci na zápis počkají, třeba v Sušici už ho někteří mají za sebou.
Přijímačky na střední školy a víceletá gymnázia se rychle blíží. Proběhnout mají na konci první poloviny dubna a zúčastní se jich asi 150 tisíc dětí. Míst pro ně ale není dost.
Všechny nástroje, které jako učitel máte, už jste použil. Ale nemáte dítě kam odkázat. Pro učitele je to maximálně frustrující, protože učitelství je z podstaty pečující profese, říká Petra Mazancová.
„Jsou tady studenti, kteří přišli ne se začátkem konfliktu, ale v průběhu, takže stále ještě i pro ukrajinské studenty probíhá výuka českého jazyka,“ říká Zajíc z Asociace ředitelů základních škol.