Chlíbek: Proti mutaci mohou být respirátory účinné, školy by měly otevřít až po zpomalení nárůstu
Plán vlády na návrat dětí do škol se komplikuje. Zakázka na nákup antigenních testů je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) netransparentní a měla by se zrušit, jak v sobotu sdělil Radiožurnálu. Uvolnění opatření označil za nezodpovědné. „Jakmile se podaří nárůst zpomalit, pak se může určitě začít i s otevřením škol,“ řekl Radiožurnálu vedoucí pracovník epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví Roman Chlíbek.
Je epidemická situace vhodná k tomu, aby se mohli školáci od příštího týdne začít vracet do lavic?
Epidemická situace dobrá není, na druhou stranu návrat dětí do škol je prioritní opatření, nad kterým uvažujeme. Bohužel, čísla spíše rostou. Otevírat školy je něco, co by se mohlo jako bumerang vrátit.
Je správné uvažovat v aktuální epidemické situaci o návratu dětí do škol? Poslechněte si rozhovor s epidemiologem Romanem Chlíbkem
Potvrzuje to i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) - podle něj epidemie sílí a pokud nemocnice dostanou do situaci, kdy nebudou moct zabezpečit jiný druh intenzivní péče, bylo by třeba přijmout drakonická opatření. Nebude se kvůli britské mutaci koronaviru naopak zpřísňovat a jaká další opatření by v takovém případě mohla zabrat?
Zabrat by mohlo používání respirátorů třídy FFP2. Mutace se až o 40 až 75 procent rychleji a snadněji šíří. Jsou také první práce, které ukazují, že se déle množí na sliznici horních cest dýchacích a člověk s britskou mutací může být i déle nemocný a déle vylučuje virus. Tím pádem se pak nemoc snáze šíří v populaci.
Proto je období, abychom skončili s doma šitými rouškami a přešli na respirátory třídy FFP2. Používání dvou roušek bude jen na přechodné období, než budeme mít dost respirátorů. Určitě musíme pokračovat i v očkování, které je účinné i na britskou mutaci.
Co budete nyní na ministerstvu zdravotnictví navrhovat?
Bude se navrhovat to, co je obecně známo – tedy používání respirátorů na veřejných místech. Budeme navrhovat i to, aby se opatření dodržovala, tedy jakýsi apel, aby lidé investovali do respirátorů, které mohou pomoct. Jakmile se podaří nárůst zpomalit, tak pak se může určitě začít i s návratem dětí do škol. A pak určitě i rychlé zavedení testování ve školách, ale s tím souvisí i zahájení očkování učitelů.
Kdy by se tedy situace mohla opět zlepšit?
Říká se, že pomyslný interval je čtrnáct dnů. Týden je krátká doba. Pokud by se nám podařilo tato opatření dodržovat dva týdny, mohla by zabrat.
Co mají nosit děti? ‚Na obličejíky se respirátory nevyrábějí, alternativa je rouška,‘ doporučil Blatný
Číst článek
Opatření ve školách
Může opravdu pravidelné testování zabránit, aby se koronavirus ve třídách rychle šířil? Jak často by se mělo opakovat?
Není to tak jednoduché. Antigenní testy jsou účinné a funkční u lidí s příznaky. U bezpříznakových, a ve školách to budou dominantně právě bezpříznakové děti, by měla být frekvence testování ideálně jednou za dva až tři dny, tedy dvakrát týdně, což je ale z technického hlediska komplikované. Cílem by tak mělo být alespoň jednou týdně.
U bezpříznakových se mohou při antigenním testováním objevit případy falešné pozitivity, ale může to zároveň odhalit jedince, kteří mají nákazu a nevědí o tom. Pokud se včas odstraní z kolektivu a budou izolovaní, po otevření škol se virus nemusí komunitně šířit.
Dětské velikosti respirátorů se prakticky nevyrábějí, případně ve velmi malém množství. Jakou ochranu byste doporučil malým dětem?
Dětské respirátory se vyrábějí, ale není jich tolik a nejsou tak dostupné. Pokud by se vraceli maturanti a deváťáci, tak ti jistě mohou bez problémů používat respirátory FFP2 v dospělých velikostech. U menších dětí pak budou fungovat dvě chirurgické roušky. Pak jsou i takové věci, že se tam udělá ze strany uzel a dvě gumové šňůrky se svážou a rouška pak lépe přiléhá k obličeji. V porovnání rouška těsní méně než respirátor, což roušku hendikepuje.
Tohle platí i pro děti v první a druhé třídě? Mají mít při vyučování dvě roušky?
Z pohledu jistoty je to lepší než doma šitá rouška.
