Od Prymuly čekáme zlepšení komunikace ve zdravotnictví, říká šéf Sdružení praktických lékařů
„Pracujeme na hraně svých možností, ale stíháme,“ ubezpečuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, podle kterého je zátěží především administrativní agenda. Od nového ministra zdravotnictví Romana Prymuly mimo jiné očekává řešení druhé vlny epidemie a také zlepšení komunikace mezi jednotlivými složkami zdravotního systému, mezi praktickými lékaři a hygienickými stanicemi. Jak jsou zdravotníci připraveni na pokračování pandemie?
„S ministrem Vojtěchem jsme měli dlouhodobou spolupráci, která se odehrávala na reformě primární péče,“ říká na adresu bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, který podle něj měl odvahu přijít se systémovými změnami a otevřít otázky v českém zdravotnictví, které byly dlouhodobě neřešené.
Potvrzuje také, že praktici mají i velmi dobré vztahy s novým šéfem resortu Romanem Prymulou. Ten je podle něj pro řešení druhé vlny koronavirové epidemie asi tou nejpovolanější osobou. Co dál od něj praktici očekávají?
„Zlepšení komunikace mezi jednotlivými složkami zdravotního systému, zejména mezi praktickými lékaři a hygienickými stanicemi, že se zlepší komunikace nejenom uvnitř resortu, ale také směrem k veřejnosti,“ vyjmenovává s tím, že by také byli rádi, kdyby pokračovala reforma primární péče.
Zátěží je administrativní agenda
Pacienti s covidem-19 zabírají praktickým lékařům 30 až 40 procent aktuální kapacity, což je podle Šonky ve srovnání s tím, co se dělo na jaře, zátěž dramaticky větší. „Samozřejmě že to stíháme, jsme na hraně možností, není kolega, který by odcházel domů na konci své ordinační doby. Všichni jsem tam přesčas,“ přibližuje.
Oblastí, kde budou kapacity překročené, je administrativní činnost, kterou praktici vykonávají částečně za přetížené krajské hygienické stanice. „Situace by se dala zvládnout lépe, kdybychom měli optimální nástroje, zejména komunikační kanály,“ konstatuje.
Ordinace v normálním provozu
Lidem, kteří mají příznaky onemocnění covidem-19, doporučuje, aby nechodili k lékaři, izolovali se od svého okolí, nevycházeli z domu, a pokud bude jejich stav lehký, tak telefonovali lékaři třeba až druhý nebo třetí den.
„Snažíme se udržet chod ordinací v normálním provozu, dělat další běžnou péči, preventivní prohlídky... Je důležité, aby se tito lidé cítili v čekárnách bezpečně a je potřeba zajistit, aby tam nepřišel někdo, kdo bude mít příznaky respirační infekce a tím podezření, že trpí onemocněním covid-19,“ doporučuje.
