Ropákem roku je šéf Národního parku Šumava Jan Stráský
Anticenu Ropák roku za největší protiekologický čin dostal šéf Národního parku Šumava Jan Stráský. Aktivisté mu udělili první místo i v kategorii Zelená perla za antiekologický výrok.
Hlavním důvodem pro udělení Ropáka Stráskému je podle Miroslava Patrika z ekologického sdružení Děti Země diskreditace poslání parku v očích veřejnosti.
Stráský prý také poškodil dobré jméno parku v zahraničí tím, že odmítl diplom Rady Evropy a povolil nezákonné kácení stromů v I. a II. zóně parku. Navíc přivolal policii na blokádu ekologů. Její zásah později soud označil za nezákonný.
Zelenou perlu dostal Stráský za větu: "Zákon je dodržován tím, že bude neustále porušován, ale jeho porušování bude kryto jím umožněnými výjimkami." Vyšla v červenci 2011 v článku nazvaném Šumava chce prosadit intenzivní zásahy proti kůrovci.
„Nejvyšší státní úředník se dopředu přiznává, že bude porušovat zákon, a ještě se za to téměř nestydí,“ komentoval výrok Miroslav Patrik.
Stráský si stejně jako jeho předchůdci hlavní cenu – Ropákův dort – neodnese. „My ceny nepředáváme, Ropákův dort dnes večer sní účastníci soiré. Pan Stráský dostane pamětní plaketu, kde budou všechny jeho ekohříchy,“ vysvětlil Patrik.
„Cena je v dobrých rukou, pan ředitel Stráský si ji zaslouží,“ reagoval na Ropáka předseda stínové vědecké rady Šumavského národního parku Jakub Hruška.
Podle něho se Stráský pohybuje často na hranici zákona, s tím však nesouhlasí starosta Horní Plané a předseda Svazu obcí Národního parku Šumava Jiří Hůlka.
Svaz obcí požaduje okamžité ukončení výpadů a rozmíšek a přijeté výsledku kulatých stolů – zákona o NP Šumava, jak byl předložen do Poslanecké sněmovny.
„My musíme dát jednou pro vždycky Šumavě pevnou normu, kterou nesmí porušit Petr nebo Pavel. A bude všem jasné, že téměř 30 procent bude ponecháno samovolnému vývoji, to jsou první bezzásahové zóny. Pro člověka na Šumavě zbývá necelých 9 procent – to je kompromis, na který jsme ještě ochotni přistoupit. Jestliže otcové zakladatelé národního parku na to, že národní park je včetně obyvatel, kteří žijí na jeho území, tak na ně musíme myslet i my dnes,“ říká Hůlka.
„Podle mně je ten zákon velmi nepovedený a my jako zástupci vědců jsme s ním nikdy nesouhlasili. Málo respektovalo, že Šumava je především národní park. Na území Národního parku Šumava 2600 stálých obyvatel. Spousta staveb, které se nyní na území staví, vůbec není určena pro obyvatele, ale je to všechno byznys. Jsou to penziony, potenciálně sjezdovky v nejcennějších částech parku,“ tvrdí Hruška.
Ropáka roku a dění na Šumavě komentovali v Ozvěnách dne předseda stínové vědecké rady Šumavského národního parku Jakub Hruška a předseda Svazu obcí Národního parku Šumava a starosta Horní Plané Jiří Hůlka
Na Ropáka roku bylo nominováno celkem 24 kandidátů a stovka výroků. Stráský byl nominován za celkem 13 výroků a čtyři z nich se dostaly až do finále. Mezi finalisty se letos ocitli i někteří ministři, hlavní hygienik Michael Vít nebo jihočeský hejtman Jiří Zimola.
Anketu tradičně pořádá sdružení Děti Země. Cenu za antiekologický čin roku udělilo už podvacáté. O cenách rozhoduje komise, ve které je 116 členů.
„Ze 40 procent to jsou ekologičtí aktivisté, 60 procent tvoří vědci, umělci nebo publicisté. Naší snahou je, aby to byl vzorek veřejnosti, aby se ukázalo, jak občané vnímají řešení stavu životního prostředí,“ dodal Miroslav Patrik.
