Generální inspekce bezpečnostních sborů, Úřad vlády a ministerstvo dopravy. To jsou tři úřady, jejichž zaměstnanci by se měli podle dnes schváleného pstátního rozpočtu dočkat v příštím roce nejvyššího nárůstu průměrných mezd.

13:44 10. prosince 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nejnižší nárůst čeká pracovníky Ústavu pro studium totalitních režimů, vojáky a jiné zaměstnance ministerstva obrany a také více než 200 tisíc učitelů a ostatních pracovníků ve školství.

Průměrné mzdy v posledně jmenovaném resortu jsou přitom – společně s ministerstvem kultury – dlouhodobě nejnižší z celého státního sektoru.

Není to dáno jen rozpočtovými prioritami vlády, ale také vysokým počtem učitelů, kteří tvoří více než polovinu všech lidí placených ze státního rozpočtu. I kdyby se všechny peníze určené letos na nárůst mezd v Úřadu vlády rozdělily rozvnoměrně mezi zaměstnance ve školství, polepšil by si každý z nich jen o 21 korun měsíčně.

Po loňském poklesu pětiprocentní růst

Počet zaměstnanců státní správy by se měl v příštím roce snížit, a to o 344 pracovních míst. Vzhledem k tomu, že ze státního rozpočtu pobírá plat 424 tisíc lidí, jde o snížení statisticky nevýznamné (najedete-li myší nad vložený graf, zobrazí se přesná čísla):

Zároveň se zvýší objem prostředků určených na mzdy a další odměny za práci: . Celkem by mělo jít o 139 miliard korun, tedy o 11,4 procenta všech plánovaných státních výdajů.

Logicky tudíž stoupne i průměrná mzda státních zaměstnanců – ve srovnání s letošním rokem, kdy naopak mírně klesla, téměř o pět procent: . Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu na rok 2015, který dnes ve třetím čtení začínají projednávat poslanci.

Citelné rozdíly

Zatímco průměrný plat zaměstnance ve školství má v příštím roce činit 23 314 korun a průměrný plat zaměstnance ministerstva kultury (či jeho příspěvkových organizací) ještě o 500 korun méně, zaměstnanci Technologické agentury ČR, kde je průměrná mzda z celého státního sektoru nejvyšší, by měli brát 44 312 korun měsíčně.

Přes čtyřicet tisíc se přehoupne průměrná mzda ještě v šesti dalších institucích: ve Státním úřadu pro jadernou bezpečnost, v Generální inspekci bezpečnostních sborů, Akademii věd, na ministerstvu pro místní rozvoj, v Národním bezpečnostním úřadu a Nejvyšším kontrolním úřadu. Všechny tyto organizace však mají dohromady jen 2340 zaměstnanců, tedy něco přes půl procenta všech lidí placených státem.

V interaktivním grafu si můžete porovnat průměrné mzdy, počty zaměstnanců i celkové mzdové náklady ve všech státních úřadech a institucích, které mají ve státním rozpočtu samostatnou kapitolu.

Ve srovnání s loňském se má průměrná mzda nejvíc – o 5504 korun – zvýšit v Generální inspekci bezpečnostních sborů. Spíš než nárůstem celkových mzdových nákladů je to ale způsobeno snížením počtu pracovníků ze 335 na 295.

Na Úřadu vlády se průměrná mzda zvyšuje meziročně o 5308 korun. Stoupá i počet zaměstnanců a spolu s ním celkové mzdové náklady.

Státní rozpočet přehledně: Které úřady mají příští rok šetřit, a které si polepší?

Číst článek

Nejmenší nárůst průměrné mzdy, o 390 korun, čeká příští rok zaměstnance Ústavu pro studium totalitních režimů. Na předposledním místě je 218 tisíc zaměstnanců ve školství, jejichž platy vzrostou v průměru o 753 korun měsíčně. V závěrečném grafu najdete pětiletou historii průměrných mezd rozdělenou podle kapitol státního rozpočtu. Seřazeny jsou od těch, kde se platy ve srovnání s letoškem nejvíce zvyšují po ty, které rostou nejpomaleji.

Petr Kočí Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít