Rušení dalších poboček České pošty není na stole, říká manažer. Podle ekonoma je to ale třeba
Česká pošta se připravuje na transformaci, která má prodělečný státní podnik dostat do černých čísel. Loni už zrušila 300 svých poboček, je potřeba ještě dál redukovat jejich počet? „Jednoznačně ano. Stále máme nejhustší síť poboček v Evropě,“ míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „V tuto chvíli nic takového na stole není,“ vyvrací obavy manažer komunikace České pošty Matyáš Vitík.
V Česku nyní funguje 2900 poboček, z toho kolem 900 provozoven je součástí sítě Pošta Partner, které obsluhují obce nebo soukromníci. Kovanda připomíná, že už před zhruba 10 lety navrhoval Český telekomunikační úřad snížení počtu poboček na 2100.
Česká pošta se připravuje na transformaci. Je potřeba dál redukovat počet poboček? Diskutují ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a manažer komunikace České pošty Matyáš Vitík
„A to ještě byly poštovní služby mnohem intenzivnější, mnohem frekventovanější. Také online komunikace nebyla tak rozvinutá jako dnes. Takže dnes se můžeme bavit o zrušení dalších stovek poboček,“ domnívá se ekonom.
Vitík ovšem upozorňuje, že minimální počet poboček, které musí provozovat Česká pošta, stanovuje vláda svým nařízením. Loni rozhodla o snížení počtu z 3200 na 2900.
„Pokud stát za rok, za dva, za deset přijde opět s nějakou změnou legislativy a řekne, že poštovní služby jdou trvale dolů a lidé využívají spíše elektronickou komunikaci, pojďme se bavit o tom, jestli se nějaké budou redukovat. Zatím to tak není,“ uklidňuje manažer vnější a vnitřní komunikace České pošty.
„Umím si představit, že státní pošta jako taková může zcela zaniknout a všechny služby přejdou do soukromých rukou.“
Lukáš Kovanda
Podle Kovandy by se Česko mohlo inspirovat v Dánsku, kde letos k 1. lednu zrušili univerzální poštovní služby úplně.
„Už je tam nevykonává stát, ale má je na starosti trh. Samozřejmě stát dbá na to, aby byli obslouženi lidé v odlehlých místech, jako jsou v případě Dánska malé ostrovy. Nebo aby byly zajištěny služby nevidomým nebo mezinárodní letecká poštovní přeprava. Ale v zásadě tam byly univerzální poštovní služby přeneseny z rukou státu do rukou trhu,“ popisuje.
Sociálně citlivá privatizace
Spíš než v transformaci vidí Kovanda řešení v sociálně citlivé privatizaci České pošty. Ta by podle něj měla být součástí nějaké střednědobé až dlouhodobé koncepce.
„Protože zejména nejstarší ročníky nejsou pochopitelně digitálně natolik gramotné a nikdy nebudou. Takže takové opatření nelze provést ze dne na den, ale mělo by mít nějaký střednědobý plán, na tři až pět let,“ odhaduje.
„Balíkovna si na sebe buď vydělá, nebo nevydělá. Tam už žádná podpora ze strany státu nebude.“
Matyáš Vitík
„Umím si představit, že státní pošta jako taková v nějakém dohledném horizontu může zcela zaniknout a všechny služby, které nyní vykonává, mohou přejít do soukromých rukou.“
Vitík podotýká, že transformační plán České pošty předpokládá její rozdělení na dvě části, na komerční služby a na veřejnoprávní služby. „Státní služby jsou povinné, stát si je objednává a nejsou příliš ziskové,“ připouští.
Pošta je ale poskytuje po celé republice včetně nejvzdálenějších oblastí, kde by to podle něj pro soukromníky nemuselo být ekonomicky výhodné.
„Druhá část současné České pošty jsou právě balíkové a logistické služby, tedy ty na komerční bázi, které se vyčlení do nově vzniklé akciové společnosti Balíkovna. A ta si na sebe buď vydělá, nebo nevydělá. Tam už žádná podpora ze strany státu nebude,“ vysvětluje manažer komunikace České pošty Matyáš Vitík.
Poslechněte si celu debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.
