Salonek na Hlavním nádraží nese nově jméno po Nicholasi Wintonovi. Je určen pro matky s dětmi
Po Nicholasi Wintonovi, zachránci stovek československých židovských dětí, byl pojmenován salonek na pražském Hlavním nádraží. Určen je pro cestující spojů vyšší třídy Českých drah a pro matky s dětmi. Moderní čekárna byla pokřtěna za účasti čtyř z takzvaných Wintonových dětí.
„Hrozně nás to těší, že je po Nickym, jak my mu říkáme, pojmenována taková hezká místnost, která bude sloužit pohodlí lidí. On vždycky chtěl každému udělat dobré věci a vyhovět, takže já si myslím, že by se mu to líbilo," řekla Zuzana Marešová, jedna z Wintonových dětí.
Novinářům řekla, že už ví jen o 12 dětech, které Winton před nacistickým Německem z Československa zachránil a které ještě žijí. V České republice jich je pět. „Těšíme se, když se vidíme. Poslední dobou jsme byli hodně v kontaktu. Chodíme na různé akce," poznamenala.
Dodala, že všechny Wintonovy děti, které ještě žijí, se účastní přednášek na školách a různých shromáždění. „Myslíme si, že to nikdy nesmí zapadnout v zapomenutí, protože ty věci by měly děti znát, jak to tehdy bylo. A že není ještě všechno růžové, jak to vypadá," zdůraznila.
669 židovských dětí
Na pražské Hlavní nádraží v úterý přišel i Jiří Kafka, další z Wintonových dětí. „Měl jsem ho strašně rád, i mimo to co udělal za války. Byl velmi příjemný člověk, jako přítel svého druhu," řekl o Wintonovi. Do Anglie Kafka odešel v 15 letech. „Rodiče se o to postarali, hlavně táta. Tam jsem šel do školy, potom jsem tam chvíli pracoval," popsal svůj odjezd.
Za války nejprve Kafka narukoval k pozemním silám, brzy se ale dostal k 311. československé bombardovací peruti, se kterou podle svých vzpomínek v letounu Liberator jako radista-střelec strávil ve vzduchu stovky operačních hodin.
'Hrdina je člověk, když padne. Pak už je to jinak,' vzpomíná na válku muž, kterého zachránil Winton
Číst článek
„Smutné bylo, že se tu a tam někteří chlapci nevrátili, dokonce mi zemřel jeden bývalý spolužák z obecné školy," dodal. Po válce se Kafka vrátil do Československa, kvůli rostoucímu napětí souvisejícího s příchodem komunistického režimu ale brzy odjel zpět do Londýna.
Nicholas Winton zachránil 669 židovských dětí, které odvezl vlaky z nacistického protektorátu Čechy a Morava do Británie. První vlak odjel z Prahy v květnu 1939. Rodiny dětí většinou za války zahynuly.
Do povědomí širší veřejnosti se Winton dostal až díky setkání se svými zachráněnými „dětmi", které zorganizovala britská rozhlasová a televizní stanice BBC v roce 1988. Zemřel v červenci 2015 ve 106 letech.
Na Hlavním nádraží má na prvním nástupišti pomník, který ho zobrazuje se dvěma malými dětmi a kufrem. Na konci května byl také na nádraží odhalen památník, který připomíná rodiče Wintonových dětí. Znázorňuje dveře vlaku s rukama dětí a rodičů, což je poslední vzpomínka, kterou mnohé zachráněné děti na své rodiče mají.
