Šéf dodavatele softwaru bezpečnostním složkám obvinil vnitro z manipulování seznamů StB
Šéf společnosti, která dodává specializovaný software bezpečnostním složkám, žádá vysvětlení od ministerstva vnitra. Jméno Tomáše Vejlupka figuruje na internetových seznamech ministerstva vnitra a Vejlupek tvrdí, že neoprávněně. Podá proto na ministerstvo stížnost.
9. října jsme odvysílali reportáž o tom, že Tomáše Vejlupka si vedla jako takzvanou krycí adresu komunistická rozvědka. V reportáži jsme upozornili na skutečnost, že Vejlupkova společnost Tovek je jediným distributorem specializovaného softwaru v České republice, se kterým pracují tajné služby a policie. Jde o produkt americké firmy I2, který propojuje vazby mezi osobami a společnostmi, o něž se bezpečnostní složky zajímají.
Vejlupek ale tvrdí, že si s nomenklaturní tajnou službou vědomě nezadal. Dokládá to tím, že od Národního bezpečnostního úřadu získal prověrku na stupeň Důvěrné. "Chceme podat stížnost na ministerstvo vnitra ohledně způsobu vedení svazků. Co mě udivuje, že po uveřejnění reportáže jsem své jméno najednou v oficiálních seznamech na stránkách ministerstva vnitra našel, a ne jenom to, že došlo vlastně ke změně počtu osob, které jsou v seznamu uvedeny. V těch seznamech byl rozdíl 20 tisíc záznamů."
Šéf softwarové firmy Tovek se proti zveřejnění svého jména na seznamu spolupracovníků bývalé Státní bezpečnosti ohradil. Tvrdí, že podle zákona o zpřístupňování svazků bývalé StB na to ministerstvo vnitra nemělo právo. "Samozřejmě bych usiloval o to, abych v žádných seznamech nefiguroval, pokud tam podle zákona figurovat nemám, protože kategorie Kontaktní adresa podle zákona 107 nespadá pod zveřejňování jako spolupracovník bezpečnosti," doplnil Vejlupek.
Mluvčí ministerstva Marie Masaříková ale Vejlupkovo tvrzení vyvrací. "Podle zákona o zveřejňování svazků ministerstvo vnitra musí zveřejnit jména osob, datum a narození a také pohyb svazků u všech osob, které Státní bezpečnost evidovala. Výjimku tvoří podle nálezu Ústavního soudu pouze osoby, které byly buďto kandidáti spolupráce, anebo které byly evidovány jako důvěrníci."
Masaříková uvedla, že pokud by si Vejlupek požádal o lustrační osvědčení, dostal by osvědčení čisté. "Je pravda, že v okamžiku, když si majitel krycí adresy požádá o lustrační osvědčení, tak dostane toto lustrační osvědčení negativní," doplnila.
Masaříková to vysvětluje tím, že kategorie krycí adresa při přípravě lustračního zákona z původní předlohy vypadla. Případ Tomáše Vejlupka tedy znovu poukázal na nedokonalost českých zákonů. Na seznamech spolupracovníků StB jeho jméno sice figuruje, ale ministerstvo by muselo, pokud by o to požádal, zároveň potvrdit jeho bezúhonnost z doby před rokem 1989. A tento paradox zatím podle dostupných informací zákonodárci neřeší.
K tvrzení Vejlupka o údajném objevení se jeho jména ve webovém vyhledavači svazků StB až po odvysílání reportáže Českého rozhlasu, a údajnému úbytku tisícovek jmen ze seznamu, Masaříková říká: "Nemám informace, že by v tomto případě docházelo k nějakému pochybení. Je pravda, že došlo ke zveřejnění seznamů, tak jak nám ukládal zákon, nicméně postupně byly ještě dohledávány další informace a ten seznam byl postupně rozšiřován."
Český rozhlas spis, který na Tomáše Vejlupka vedla komunistická rozvědka, získal. Čítá více, než sto stránek. Je v něm i vlastnoručně podepsaný slib o spolupráci s československou bezpečností. Jaké vysvětlení má dnes pro tyto dokumenty člověk, kterého rozvědka získala pro spolupráci, tedy Tomáš Vejlupek?
"To mohu vysvětlit velice jednoduše tím, že moje matka byla v zahraničí. A pokud jsem ji chtěl navštěvovat, tak jsem byl nutně předmětem zájmu bezpečnostních složek. Zřejmě došlo tedy k tomu, že jsem byl v nějaké situaci osloven s tím, abych podepsal nějaký papír, abych mohl za matkou dále jezdit," vysvětlil.
Bude tedy Tomáš Vejlupek ministerstvo žalovat? Nejspíš ne. "Nechtěl bych dávat občanům republiky nějaký návod, aby zavalovali ministerstvo vnitra žalobami. Myslím, že ministerstvo vnitra má dost jiné práce. Spíš by mi šlo jenom o to, aby se prošetřilo, jakým způsobem se zachází s informacemi, protože to je věc, která je v popředí zájmu naší firmy, jak využívat informace a jak využívat otevřené informační zdroje. Pokud tedy v informačním zdroji, za který je odpovědná veřejná správa, jsou takovéto podivné pohyby, tak mě to samozřejmě musí zajímat i jako profesionála," dodal Vejlupek.
