‚Je výhrůžný až vyděračský.‘ Šéf Senátu chce od Zemana vysvětlení čínského dopisu k Tchaj-wanu
Prezident Miloš Zeman by měl Senátu podle jeho předsedy Miloše Vystrčila (ODS) vysvětlit, zda a jak reagoval na lednový dopis čínského velvyslanectví, které v něm varovalo před misí na Tchaj-wan. Od ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) chce Vystrčil důraznou reakci na dopis, který pokládá za vměšování Číny do vnitřních záležitostí ČR. Hrad prostřednictvím mluvčího Jiřího Ovčáčka uvedl, že nechce posílat vzkazy přes média.
Podle Jiřího Ovčáčka bude mít Vystrčil možnost věc projednat na březnové schůzce nejvyšších ústavních činitelů.
Vystrčil považuje dopis za výhrůžný až vyděračský, podle něj staví Česko do role čínského lokaje. Vystrčil chce od Zemana vědět, proč na dopis příslušným a přiměřeným způsobem nereagoval. Zeman už dříve uvedl, že senátorská mise na Tchaj-wan není v ekonomickém zájmu Česka. Předseda Senátu si chce také ověřit, jak s dopisem čínské ambasády souvisí dva podpůrné přípisy od ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka
Když tam pojede, tak uvidíte tanec!
Číst článek
S Petříčkem se má Vystrčil sejít ve středu, s prezidentem počátkem března. O uskutečnění cesty na Tchaj-wan chce Vystrčil rozhodnout až po těchto schůzkách. S čínským velvyslancem minulý týden hovořil náměstek ministra zahraničí, vytkl mu, že dopis nepovažuje za standardní formu diplomatické komunikace. Vystrčil se naopak s velvyslancem sejít nechystá. Přijal by ho podle svých slov pouze v případě, že by se ambasador přišel omluvit a oznámit, že svou pozici v Česku opouští.
Ovčáček řekl, že Hrad nechce posílat žádné vzkazy prostřednictvím médií. „Pan předseda Senátu se jistě zúčastní setkání nejvyšších ústavních činitelů, které se plánuje v průběhu měsíce března. Zde může téma v poklidu prodiskutovat,“ konstatoval.
Čínské velvyslanectví v lednovém dopise varovalo před možnými následky cesty Vystrčilova předchůdce Jaroslava Kubery (ODS) na Tchaj-wan. Hrozilo v něm trestem pro Kuberu i české firmy. Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
