Šéf vodních záchranářů: I zkušení vodáci tonou. Řeky se zvýšenými hladinami nesou obrovské riziko
Rozvodňující se české řeky lákají adrenalinové nadšence k rychlé plavbě, nesou s sebou přitom velká rizika. Nedělní případ převržené lodi na Berounce, který skončil převozem tří osob do nemocnice potvrzuje nebezpečí, které lidem na divokých tocích hrozí. „Riziko je samozřejmě brát s sebou na vodu děti – to bych úplně vyloučil jako naprostý hazard,“ říká v rozhovoru prezident Vodní záchranné služby České republiky David Smejkal.
Aniž bychom chtěli tu aktuální situaci nebo ten nejbližší výhled nějak dramatizovat, do jaké míry představují předpovědi počasí důvod být ve střehu pro ty, kdo se chtějí vydat na rozvodněné toky nebo se pohybují v jejich okolí?
Řekl bych, že vydávat se na toky za takového počasí se vůbec nemá a neměli bychom se k těm tokům ani v zásadě moc přibližovat. Doporučuji, aby všichni sledovali média, protože ta plní velmi hodnotnou funkci v tom, že podávají velmi aktuální informace právě o počasí a o náhlých změnách počasí a rizicích. Případně, aby se podívali webové stránky jednotlivých povodí, kde ten vývoj aktuální lze sledovat také.
Podmáčená trať omezila vlaky mezi Lovosicemi a Litoměřicemi. Déšť zastavil vlaky i na dalších místech
Číst článek
Dneska jsme svědky toho, že přívalové deště jsou velmi intenzivní a dochází nejenom k zaplavování staveb, obcí, ale pochopitelně dramatickému nárůstu právě zvýšení hladiny řek, které lákají, řekl bych, ty adrenalinové nadšence k tomu, aby se zkrátka rychle a hezky svezli.
Je třeba si uvědomit, že je trošku rozdíl v tom, jestli se rozhodnete splouvat řeku, která tím charakterem patří mezi ty rychle tekoucí a divoké, zejména jsou to dneska rakouské řeky, anebo zkrátka se vydáváte na řeku, které je rozvodněná právě díky extrémnímu vývoji počasí a je plná velkého nepořádku, klád, dřeva a je svým charakterem opravdu velmi nebezpečná a vodák může narazit na problém, který neumí vyřešit.
Ještě bych chtěl dodat, že i velmi zkušení vodáci tonou a utonou, zejména právě při sjíždění těchto divokých řek nebo rozvodněných řek, zejména pak v Rakousku. Může se to stát i tomu, kdo se opravdu vodáctví věnuje roky a není to jen takový nadšenec, který si vezme doma loď a řekne „jdeme se dneska projet, protože to hodně rychle teče“.
Vy jste o tom částečně mluvil, ale co zpravidla lidé v těchto situacích podceňují, ať už přímo na těch rozvodněných tocích, nebo v jejich bezprostředním okolí?
Ještě jednou bych chtěl zdůraznit, abychom se těm řekám skutečně vyhnuli. To riziko, které řeky nesou, je nesmírně vysoké a pro představu, ten záchranný řetězec, který se pak musí spustit, je obrovský a na záchraně toho dotyčného někdy musí participovat i třeba desítky lidí včetně vrtulníku, záchranných služeb atd. To znamená, eliminujeme ten pohyb u vody a do té vody vůbec nevstupujme.
Kudy teče voda do řek a potoků? Začal monitoring vodních toků, hledají se výpusti i překážky
Číst článek
Ještě bych dořekl, že samozřejmě riziko je pak brát si s sebou na vodu děti – to bych úplně vyloučil jako naprostý hazard. A ten problém v Česku je opakovaně dlouhodobý. Je to samozřejmě nadměrná konzumace alkoholu a takové to „vesta se nepoužívá, protože na českou řeku vesta není potřeba“ je názorově naprosto chybný a vadný pohled, protože i české řeky dokážou v mnoha místech velmi negativně překvapit.
Když teď odhlédneme od aktuální situace, co jsou nejběžnější nebo nejtypičtější zásahy vodních záchranářů v Česku? Kdy a kde nejčastěji vyrážíte do terénu a nakolik jste operativní?
Vodní záchranná služba je složkou integrovaného záchranného systému a v současné době, respektive v letních měsících působíme na sedmnácti přehradách v Česku, kde když naši pomoc budete potřebovat, tak o tom rozhodují operační střediska hasičů, zdravotnické záchranné služby nebo policie, to znamená, že na nás se dovoláte přes jakoukoli tísňovou linku v České republice nebo linku 112.
Naše nejčastější typy případů nebo zásahů dělíme na dvě základní kategorie, je to tzv. rozšířená první pomoc, to znamená zdravotní pomoc a technická pomoc zejména na vodě. Co se týče těch zdravotních zásahů, tak ta paleta je opravdu velmi veliká, od případů tonutí a utonutí a resuscitací přes řadu různých typů úrazů při sportech nebo při různých opravách chat, protože vodní záchranáři nezasahují pouze na vodě, ale většinu zásahů tvoří právě zásahy na břežních a příbřežních oblastech.
Vydatné deště zaplavily trať u Plzně, na koleje spadl strom. Na Královéhradecku měli hasiči přes 50 zásahů
Číst článek
Technická pomoc se týká velmi často zhoršeného počasí, kdy z přehrad sbíráme někdy i plavce, děti na různých paddleboardech, které mnohdy ani nemají vestu. To počasí se dneska mění velmi rychle, velmi dramaticky a ti rodiče nemají děti pod kontrolou a vlastně ani pořádně neví, kde jsou. Vodní záchranáři pak vyjíždějí právě na kontrolu těch přehrad a snaží se ty lidi rychle uklidit, případně dopomoci nějakým motorovým plavidlům v nouzi, plachetnicím, kteří už se nedokážou sami dostat bezpečně ke břehu nebo do přístavu.