Senátoři budou diskutovat o poplatcích za znečištění ovzduší
Senátní podvýbor pro energetiku bude dnes mimo jiné jednat o zákoně o ochraně ovzduší. Do toho poslanci prosadili generální pardon, díky němuž by měly průmyslové podniky přestat za devět let platit poplatky za znečišťování životního prostředí. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa chce ale senátory přesvědčit, aby odmítli sněmovní verzi zákona a poplatky do zákona vrátili v původní výši.
„Snažíme se vést debatu ne směrem o výši poplatku, ale pokud vůbec, tak o motivaci. Pokud bych měl hovořit za sebe a hledat prostor, který bychom my chtěli ze všeho nejvíc, tak to je původní vládní představa,“ řekl Radiožurnálu ministr životního prostředí.
Podle původní vládní verze se měly poplatky mezi lety 2012 až 2017 zvyšovat až na 3,5násobek současné výše, pak z roku na rok stoupnout ještě dvojnásobně.
Pro rušení poplatků není ani předseda senátního podvýboru pro energetiku Jiří Bis z ČSSD:
O tématu mluvil na Rádiu Česko předseda senátního podvýboru pro energetiku Jiří Bis z ČSSD
„I když to z hlediska životního prostředí není významné, myslím si, že by se ty poplatky rušit neměly. Je to určitý symbol a v nějaké podobě by zůstat měly. Z našeho pohledu by se tedy zákon měl s určitou úpravou vrátit do sněmovny.“
Podle sněmovní verze zákona neměly podniky od roku 2015 platit za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek. Za tuhé znečišťující látky by měly společnosti platit jen do konce roku 2021. Podle výpočtů Hnutí Duha by tím ale státní rozpočet přišel zhruba o půl miliardy korun ročně.
Zástupci průmyslu argumentují tím, že poplatky stejně nesnižují emise. A že v příštích pěti letech chtějí o padesát procent snížit emise oxidu síry, což si vyžádá investice v řádech desítek miliard.
„Myslím si, že nejde o státní rozpočet, ale o životní prostředí. Je potřeba vnímat, že to základní, co podniky nutí ke snižování vypouštěných emisí, jsou limity. Od roku 2016 platí velmi přísné limity, které několikanásobně snižují emise, které jsou. To znamená, že základní pro životní prostředí jsou limity, a ne poplatky. Přesto jsou poplatky určitým symbolem a jejich zrušením bychom dávali signál, že nám na životním prostředí nezáleží,“ pokračuje Bis.
Další věcí je podle Bise to, že poplatky neplatí malí znečišťovatelé: „Pořád sankcionujeme velké znečišťovatele, kteří mají výrazně nižší emise než ti malí, kteří neplatí nic. Je nebezpečí, abychom nepřesouvali například výrobu tepla do malých výroben, které nemusejí nic platit.“
Ministr Chalupa naznačuje, že by byl ochoten jednat o jiném nastavení poplatků. „Myslím si, že by se poplatky neměly dále zvyšovat, už kvůli velkým investicím, které podniky musejí kvůli splnění limitů provést,“ dodává Bis.
