Školní jídelny jsou pod stále větším tlakem rodičů, zajímá je kvalita jídla
Stále víc rodičů zajímá, co jejich děti dostanou k obědu ve školní jídelně. Tvrdí to oborníci na výživu a přiznávají to i samotné školy. Rodiče nejčastěji řeší kvalitu potravin. Školní jídelny se při vaření obědů musí řídit přesně stanovenými pravidly, ale podle platné vyhlášky se musí vejít do ceny 35 korun.
„Není to vyhraněné třeba vegetariánsky, ale střídá se tam maso a luštěniny, tak je to v pohodě,“ hodnotí polední jídelníček jedné pražské základní školy mladá maminka, která si tam přišla vyzvednout dítě.
Ta samá skladba obědů ale nevyhovovala dětem jiných rodičů: „Dětem to nechutnalo. Většinou jim vaří nějaká sladká jídla, třeba šišky.“
O kvalitě stravování ve školních jídelnách natáčely redaktorky Martina Spěváčková a Pavla Lioliasová
Podle oborníků se ale kvalita školních jídelen obecně za poslední roky značně zvedla. Jak říká vedoucí oddělení hygieny dětí a mladistvých Helena Štolbová, jídlo pro děti musí především splňovat výživová doporučení.
„Navíc se snaží ovlivnit, aby se žáci naučili jíst i jídla, která z domova ani neznají nebo jim ze začátku nechutnají. Například libová masa, ryby luštěniny. Snaží se omezovat smažená jídla a sladké pokrmy.“
Několik školních jídelen navštívil v rámci soutěže školní oběd roku i šéfkuchař Filip Sajler. Rezervy podle něj ve stravování dětí pořád jsou.
Vedoucí oddělení hygieny dětí a mladistvých Helena Štolbová byla hostem Ranního interview Radiožurnálu
„Výsledný produkt, který žákům kantýny nabízejí, je hodně na lidech. Hlavně na vedoucím, který kantýnu řídí a šéfkuchaři, který vede celý kuchařský tým. Musím říct, že jsem byl spíše potěšen. Ano, našel jsem tam pár nesmyslů. I rodiče by měli tlačit na školní jídelny, aby byly co nejlepší,“ domnívá se Sajler.
Podle metodičky školního stravovaní Aleny Strosserové rodiče skutečně na jídelny víc tlačí, někdy ale až moc a občas mají i nesmyslné nároky:
Anglické děti budou od příštího roku dostávat školní obědy zdarma
Číst článek
„Rodiče se samozřejmě zajímají o to, co jejich děti dostávají. Větší množství rodičů je těch, kteří se stravují nějakým alternativním způsobem a pak po školním stravování požadují, abychom jim vyhověli. V podstatě chtějí, aby těch 1,5 milionu dětí, které se denně stravují, se přizpůsobily zvláštním požadavkům, které mají. Někdy po nás chtějí věci, které ani při nejlepší vůli nemůžeme splnit, protože i odporují racionální výživě nebo doporučením pro dětskou populaci.“
Oběd za 35 korun
Šéfkuchař Filip Sajler upozorňuje, že školní jídelny musí uvařit jídlo v průměru maximálně za 35 korun - tolik totiž dostávají od rodičů na suroviny. Mzdy kuchařů hradí stát, náklady na energie a vybavení jídelny jdou za zřizovatelem.
„Chápu, že to má nějaký sociální podtext. Dokážu pochopit, že na to každý nemá peníze, ale když budu chtít dítě nakrmit doma, tak mě to bude stát 50, 80 i 120 korun. A od toho se samozřejmě odvíjí i kvalita stravy,“ míní Sajler.
Školní jídelna Novolíšeňská v Brně je důkazem, že oběd může dětem chutnat
Číst článek
Děti si stravovací návyky přináší především z domova, říká předseda společnosti pro výživu Petr Tláskal, který pracuje ve Fakultní nemocnici Motol. Některá jídla tak například vůbec neznají, anebo k nim mají předem odbor, aniž by je kdy ochutnaly.
„To někdy bývá problém. Samozřejmě záleží také na tom, jak to podpoří učitelé, ti kolem, protože znáte děti. Někdo řekne: jé, to je hrozné. A pak to jede,“ uvádí příklad Tláskal.
V Česku je zhruba devět tisíc školních jídelen a stravuje se v nich jeden a půl milionu dětí.
