Biologický odpad jde do kompostárny, výsledným produktem je humus – zbytek z biologického odpadu se míchá s hlínou v poměru 1:10 a jeho možné použít na hnojení zahrad.
Ze školních jídelen odebírá obědy více strávníků než před půl rokem. Vyplývá to z údajů škol v Ostravě, které Český rozhlas oslovil. Na obědy chodí víc žáků i mimoškolních strávníků.
„Začala drahota, všechno začalo jít nahoru, platy zůstaly stejné. Pro mě by to znamenalo, že bychom nic neušetřili, kdybychom neměli zaplacené obědy,“ vysvětluje samoživitelka Barbora.
„Ženy z azylových domů ušetří a můžou třeba našetřit na kauci a odstěhovat se. Základ jsou u nás děti, ale jsou to velké porce, takže se z toho nají i matka,“ popisuje šéfka pobočky azylového domu.
Lidé v Česku každý den spotřebují až 15 g soli, to jsou zhruba tři kávové lžičky. Státní zdravotní ústav se mimo jiné dlouhodobě snaží přesvědčovat školy, aby v jídelnách snížily množství soli.
V běžné školní jídelně je potřeba na vydávání jídel osm až devět lidí. V Tanvaldu teď potřebují jen jednoho člověka, velkou část práce totiž zvládnou děti samy.
Kuchařky z mateřské školy Podlesí u Příbrami vaří dětem s péčí a láskou. Letos vyhrály soutěž ve vaření v Makro akademii v Praze a odvezly si zlatý pohár.
V Česku vzniká vědecké centrum, které má pomoct se zvládáním zdravotnických hrozeb, píše deník E15. A školní jídelny podle Mf Dnes zdražují a mění i skladbu jídelníčku. Více ve výběru z médií.
Krupicová kaše se delší dobu na jídelníčku Základní školy v Novém Hrádku neobjevila. Teď se ale situace změní. Na podpisový arch pod petici na její vaření školáci posbírali přes pět desítek podpisů.
Anglického hrabství Lancashire halal masa ve školních jídelnách nezakáže. Předkladatel návrhu, předseda Rady hrabství Geoff Driver, vzal svůj návrh zpět.
Ve Francii se rozpoutal boj o vepřové maso ve školních jídelnách. Radní ve městě Chalon-sur-Saône zrušili nařízení, podle kterého nesmí druhé jídlo, podávané ve školních jídelnách, obsahovat vepřové. Zákaz vepřového prý porušoval zákon, protože zvýhodňoval určitou náboženskou skupinu.
Rodiče celiaků se bouří proti školním jídelnám. S novou vyhláškou o stravování totiž některé školy dětem přestaly vařit jídla bez lepku. Tvrdí, že je to moc komplikované a nemají na to peníze. Kritizuje to třeba rodina Kocourových z Prahy 9.
Nejlepší školní obědy vaří kuchaři a kuchařky ze ZŠ Mánesova v Otrokovicích. Ve finále soutěže o nejlepší školní oběd porazili dalších devět soutěžících jídelen. Boj o vítězství byl napínavý do posledního okamžiku. Stejně jako ve sportu šlo chvílemi o nervy, nechyběl ani adrenalin.
Ryby, luštěniny, špenát nebo brokolice. I když tato jídla školní jídelny nabízejí, děti si místo nich stejně často dají řízek. V Liberci se proto 40 kuchařek a kuchařů učilo vařit zdravější jídla i z méně známých nebo oblíbených potravin tak, aby pro školáky přestala být postrachem.
Stále víc škol v Česku zvažuje zavést společné snídaně pro rodiče s dětmi. Od února nabízí tuto možnost třeba Fakultní základní škola Umělecká v Praze 7. Společnými snídaněmi chce zlepšit stravovací návyky dětí. Řada z nich totiž není zvyklá ráno pravidelně a zdravě jíst. Reportáž Českého rozhlasu, která na novinku upozornila, vzbudila zájem i mezi dalšími školami.
Školy už mohou legálně připravovat stravu žákům s dietou, například diabetikům a celiakům. Umožňuje to novela vyhlášky ministerstva školství, která platí od prvního února. Někde se potřebám těchto dětí přizpůsobili už dříve, a ulehčili tak rodičům starosti se stravováním. Jinde si na dietní jídlo ještě počkají.
Kuchařky z Gymnázia Zlín - Lesní čtvrť zvítězily v letošním ročníku soutěže o nejlepší tříchodové menu pro školáky. Kompletní oběd včetně dezertu se musel vejít do ceny 34 korun. V Brně soutěžilo deset týmů ze školních jídelen z celé České republiky.
Královská zahrada Pražského hradu patří o víkendu svátku dobrého jídla a pití. Na tradičním Prague Food Festivalu se představují prvotřídní české restaurace, výrobci nápojů i nejrůznějších delikates. Vedle této “vysoké“ gastronomie ale festival pamatuje i na kvalitní stravování ve školách. Snaží se ho prosadit například projekt Jídelna snů.
Většina kutnohorských dětí je spokojena se skladbou i kvalitou jídel v tamních školních jídelnách. Vyplývá to z internetové ankety, ve které hlasovali buďto přímo školáci, nebo jejich rodiče. Anonymně odpovídali na několik otázek týkajících se nabídky, vzhledu a velikosti podávaných porcí.
Ve školních jídelnách už nemusí na žebříčku popularity vítězit jenom rajská omáčka s knedlíkem nebo buchtičky se šodó. Oblíbené jídlo může být i zdravé. Důkazy o tom, že to jde, přinesl projekt Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Podle něj mohou kuchařky vařit levně z čerstvých regionálních potravin.
Mnohé rodiny si kvůli špatné finanční situaci nemůžou dovolit zaplatit svým dětem školní obědy. Společnost Women for Women proto pro ně zřizuje speciální fond, ze kterého bude na stravu žáků přispívat.