Dávejte žákům slovní hodnocení, vyzývají s koncem pololetí šéfinspektor Zatloukal i expert z EDUinu
Většina školních lavic po vánočních prázdninách zeje prázdnotou. Do tříd se vrátili pouze prvňáci, druháci a žáci speciálních škol. Ostatní musí pokračovat v distanční výuce. Například maturanti se přitom ocitají v nezáviděníhodné situaci. „Přišli nejen o podstatnou část letošního školního roku, ale prakticky i o polovinu toho loňského,“ upozorňuje ředitel Gymnázia Ústí nad Labem a místopředseda rady Asociace ředitelů gymnázií Alfréd Dytrt.
Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal má ale za to, že maturanti mají třeba oproti deváťákům – které také čeká přechod do dalšího stupně vzdělávání – několik výhod: „Mají dost velkou motivaci z hlediska další profesní dráhy, jsou starší a samostatnější.“
Miroslav Hřebecký: Ohromným způsobem narůstají nerovnosti a motivace dětí se rozplizává do ztracena
Vůbec nejhůř jsou na tom ale v tuto chvíli studenti tříletých učebních oborů, myslí si. „Jejich praktická výuka vůbec neprobíhala a přechod do praxe bude obtížný.“
S odhlédnutím od věku studentů nebo typu vzdělávacího zařízení vidí Miroslav Hřebecký ze společnosti EDUin zásadní problém distanční výuky ve zvětšujících se rozdílech mezi jednotlivými dětmi.
„Největší problém, který souvisí s distanční výukou, je to, že ohromným způsobem narůstají nerovnosti ve vzdělávání. Sociálně znevýhodnění žáci z toho vyjdou jako ti nejvíce poražení.“
Proto bude podle Hřebeckého při návratu ke klasické výuce velmi záležet na citlivosti přístupu každého vyučujícího a toho, jak danou problematiku zohlední.
Slovní hodnocení a sebehodnocení
Ústřední školní inspektor Zatloukal připomíná, že učitelé pro závěr pololetí zvažují i jiné způsoby hodnocení, než jsou klasické známky. „Žáci musí získat nějakou zpětnou vazbu o tom, jak jejich vzdělávání probíhalo, a hodnocení může mít různou podobu.“
Dodává, že školy by měly zohlednit podmínky vyučování a zvolit třeba slovní způsob hodnocení. „Je náročnější, ale dává komplexnější zpětnou vazbu. A je také jistou formou pozitivní motivace.“
Hosté speciálu
- Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor
- Alfréd Dytrt, místopředseda rady Asociace ředitelů gymnázií za Ústecký kraj, ředitel Gymnázia Ústí nad Labem
- Miroslav Hřebecký, EDUin
S tím souhlasí i Hřebecký a říká: „Na způsobu hodnocení se může hodně pokazit, ale může se proměnit i ve velkou příležitost.“
Ke škále typů klasifikace by přidal ještě sebehodnocení, které mu v debatách o možnostech pedagogů zatím chybí. „Učitelé by měli zahrnout platformu sebehodnocení dítěte – když na ni nastoupíte, tak automaticky budujete partnerský přístup a zodpovědnost.“
Speciál Lukáše Matošky uzavírá Hřebecký slovy o důležitosti dlouhodobé motivace. Obává se totiž, že pokud žáci neuvidí příslovečné světlo na konci tunelu, bude se jejich motivovanost postupně „rozplizávat do ztracena“.
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Lukáše Matošky.
