Skupina senátorů pošle ústavní stížnosti na část prezidentské amnestie
Už zítra pošle skupina senátorů do Brna k Ústavnímu soudu stížnost na část prezidentské amnestie. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský o jejím úspěchu ale pochybuje.
Ústavní stížnost - přesněji podání na část prezidentské amnestie vznikla z iniciativy senátorky za Severočechy.cz Aleny Dernerové. Týká se konkrétně čl. 2 prezidentské amnestie - tedy té části, která ruší trestní stíhání trvající víc než osm let a kdy pachatelům hrozí nejvýše desetileté vězení. Tento článek by měl podle senátorů Ústavní soud zrušit.
„Tímto článkem bylo protiústavním způsobem zasaženo do práv poškozených. Do jejich práv a nároků majetkové povahy, protože tito poškození se nyní v zastavovaných trestních řízeních domáhali po pachatelích náhrady škody. Právě rozhodnutím prezidenta republiky je jim upřeno právo na spravedlivý proces, v němž by bylo rozhodnuto o tomto jejich nároku na odškodnění,“ vysvětlila autorka takzvaného podání advokátka Hana Marvanová, která dokument s kolegou Milanem Hulíkem napsala.
Čeho konkrétně se ústavní stížnost senátorů týká a proč nad ní šéf ústavního soudu kroutí hlavou, vysvětlila redaktorka Věra Masopustová
Předseda ústavního soudu Pavel Rychetský má ale o úspěchu ústavní stížnosti senátorů na část amnestie pochybnosti. Ústavní soud totiž musí hlavně nejdřív rozhodnout, jestli se může touto stížností vůbec zabývat. Bude tedy zkoumat otázku takzvané aktivní legitimace.
„V prvním kroku bude posuzovat, jestli je vůbec možné, aby skupina senátorů podala návrh na přezkoumání amnestie prezidenta. V druhém kroku by se Ústavní soud samozřejmě musel vypořádat s otázkou, jestli Ústavní soud má kompetenci tento typ rozhodnutí přezkoumat, nebo dokonce zrušit nebo s ním cokoli činit,“ řekl Rychetský v televizi Prima.
Tvrdý oříšek pro ÚS
Pro Ústavní soud zřejmě půjde o tvrdý oříšek, protože v českém ústavním soudnictví pro to podle Pavla Rychetského neexistuje precedens.
Václav Klaus sice odmítl jít vysvětlovat amnestii poslancům, ale mezi běžkaři na Jizerské padesátce o ní mluvil ochotně. Uvedl příklad, kterým chce vyvrátit jeden z protiargumentů amnestie - tedy že vypustil do ulic přes šest tisíc nebezpečných kriminálníků.
Největší debakl pravice od pádu komunismu, zhodnotil přímou volbu Klaus. ODS viní amnestii
Číst článek
„Z věznic odešlo řádově 6 tisíc vězňů, a jestli někdo říká, že přibude trestaných lidí na ulicích, není to pravda. Já jsem si na ministerstvu spravedlnosti ověřil, že na šanci vejít do vězení, které byly přeplněny, v této chvíli v České republice čeká 6198 lidí. Tato amnestie umožní, aby tito lidé, kteří do věznic patří, se tam i dostali,“ poznamenal Klaus.
Ústavní stížnosti senátorů by mělo podepsat minimálně sedmnáct z nich. Podle Aleny Dernerové jich ale bude kolem dvacítky. A protože není jasné, jak ústavní stížnost nakonec dopadne, řada senátorů, například Eliška Wagnerová nebo šéf senátního ústavněprávního výboru Miroslav Antl a také všichni senátoři ODS se pod ní nepodepsali. Chtějí amnestii řešit v Senátu při veřejném slyšení s odborníky.
