‚Chceme stejnou odměnu.‘ Pracovníci nestátních sociálních služeb vyrazili do boje za rovné podmínky
Odvádíme stejnou práci za méně peněz. Tak reagují pracovníci nestátních sociálních služeb na mzdy ve svém oboru. Zatímco jejich kolegům z příspěvkové a soukromé sféry platy rostou, oni berou řádově o tisíce korun méně. Spustili proto kampaň Stejná odměna a chtějí jednat o změnách ve financování sociálních služeb. „Podfinancovaný je celý sektor, dotace kvůli škrtům zvyšovat nemůžeme,“ reaguje ministerstvo práce a sociálních věcí.
Na železných schodech před vstupem do šedých unimobuněk, které jsou postavené ve dvou patrech nad sebou, stojí skupina lidí bez domova. Čekají, až budou moci jít dovnitř na teplou polévku, nebo čaj.
Nízkoprahové denní centrum přímo pod pražskou magistrálou nedaleko hlavního nádraží provozuje nezisková charitativní organizace Naděje.
23:40
Do pracovních karantén povoláme jen nezbytné minimum kritické infrastruktury, říká hejtman Kulhánek
Číst článek
„Pracuji v sociální oblasti už pět let,“ přibližuje pro iROZHLAS.cz hned po příchodu do své kanceláře vedoucí centra Gabriela Podzemská. „Když jsem nastupovala do sociálních služeb, tak jsem tušila, že tady ze mě nebude jednoho krásného dne milionář. Zatím nemám rodinu. Vyjít s penězi zvládám, nemůžu si ale zdaleka vyskakovat. Ve chvíli, kdy bych ale měla rodinu, tak už by to určitě byl problém,“ doplňuje.
Pracovníci v sociálních službách nemohou podle ní počítat s vysokými výdělky obecně. Celkově horší situace je ale právě v neziskovém sektoru, který není napojený na státní příspěvky tak významně, jako příspěvkové organizace měst a obcí.
„Je pro nás všechny smutné, když se dozvíme, že někdo na stejné pozici, pouze v jiné organizaci s jinou formou, za tu stejnou práci dostává jiné peníze,“ říká Podzemková. Kdyby přešla do krajem nebo obcemi zřizovaných organizací, vydělala by si až o 5000 korun měsíčně více.
Proč zůstává? „Jsme tady všichni srdcaři. Spousta kolegů má brigády navíc, tento plat jim prostě nestačí. U nás to funguje tak, že pracovníci v sociálních službách pracují v režimu krátký, dlouhý týden. Takže mají prostor si nějaký ten přivýdělek sehnat,“ popisuje situaci v organizaci.
Narovnání poměrů
Právě kvůli zlepšení systému přerozdělování peněz ze státního rozpočtu vznikla iniciativa Platforma 10, která sdružuje deset největších neziskových organizací v sociální oblasti v Česku. Mezi nimi třeba Charitu, Armádu spády nebo Diakonii.
Ty na začátku února společně rozjely kampaň s názvem „Stejná odměna“. A cílí právě na to, aby i pracovníci neziskových organizací měli garantovaný stejný výdělek, jaký mají jejich kolegové pracujících ve státem, kraji nebo městy zřizovaných sociálních službách.
Neumíme si představit, jak bychom to dělali, reagují zdravotníci na návrh pracovní karantény
Číst článek
„Cílem kampaně je upozornit na dlouhodobý systémový problém v nerovnosti podpory poskytovatelů sociální služeb. Kdy obzvlášť pro poskytovatele nestátního sektoru – tedy zřizovatelů, kteří nejsou krajským nebo městským poskytovatelem – je velmi problematické zajistit dostatek finančních prostředků na investice, ale především na mzdy. Platová sféra se v dnešním světě v sociálních službách odlišuje od té mzdové v řádech několika tisíc korun u každé pozice,“ líčí mluvčí Platformy 10 a ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa.
Podle něj není na vině pouze nedostatek peněz, ale také skutečnost, že jednotlivé nestátní organizace nemají každoročně jistotu, s jakým objemem peněz mohou v rámci schvalovaných dotací počítat.
„Mzdy, které vyplácíme, jsou dány interním mzdovým předpisem. Peníze, které dostaneme, jsou z velké části právě na mzdy vázané. Ale nikde není ze zákona zajištěno třeba pravidelné kofinancování. Město a kraj ze svého rozpočtu pro své vlastní sociální služby ty peníze na vyšší platy ze zákona uvolní, zatímco nestátním poskytovatelům - jako jsou Charita, Armáda spásy, Naděje - tuhle garanci na mzdy nikdo nedá. A to v tom místě dělají stejně důležitou práci,“ podotýká.
Organizace tak musejí často spoléhat na dárce a výplaty mezd na začátku roku u některých zaměstnanců odkládat na pozdější termíny, aby neohrozily rozpočty na provoz jednotlivých služeb.
„Ten problém zatím není takový, že by odcházely stovky a tisíce lidí. Ale je jenom otázkou času, kdy se tak stane. Ti lidé jsou totiž hodně motivováni, aby v tom segmentu zůstali. Ale já bych byl rád, aby na to ten systém nehřešil, protože může nastat chvíle, kdy ten zlom přijde,“ doplňuje Krupa.
Předvídatelnost a více peněz
Řešením by podle iniciativy mohlo být, kdyby výdaje do sociální sféry stanovoval zákon. „Ideální by byla mandatornost těchto výdajů, tak aby je stát nemohl pokaždé měnit – to v sociálních službách chybí obecně,“ vysvětluje Krupa s tím, že poskytovatelé služeb by díky tomu alespoň věděli, s čím mohou počítat.
Schillerová a Maláčová se neshodly na rozpočtu ministerstva práce. Rozpory se týkají sociálních služeb
Číst článek
Podle mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Ondřeje Augusty se o to resort už v minulosti pokoušel.
„Ministerstvo práce a sociálních věcí již několikrát usilovalo o zřízení mandatorního výdaje státního rozpočtu na sociální služby. K tomu je však potřebná politická vůle," říká pro iROZHLAS.cz s tím, že je zároveň důležité si uvědomit, že financování v sociálních službách je vždy z více zdrojů.
„Dotace ze státního rozpočtu nemůže krýt veškeré náklady sociálních služeb. Je potřeba zapojit i další zdroje, zejména soukromé. V současné době, kdy je potřeba snížit deficit státního rozpočtu a zlepšit kondici veřejných financí, se neuvažuje o navyšování dotací do sociálních služeb.“
Podle Krupy z Armády spásy to nestátní poskytovatelé služeb chápou. Apelují tak alespoň na větší předvídatelnost dotací.
„Rozumím tomu, že vláda se teď musí ohlížet na každou korunu. Za Armádu spásy, když dostanu informaci, že konkrétní služby už nebudou podporovány, tak s tím se dá nějakým způsobem pracovat, protože na to nebudou finanční prostředky. Ale není možné to řešit stylem, že peněz je soustavně málo. Kdyby řekli, že budou podporovat třeba pouze terénní služby, noclehárny, ale už ne poradny, tak se s tím dá pracovat. Ale predikovatelnost toho systému je v tuto chvíli velmi slabá,“ dodává.
O konkrétních krocích bude podle svých slov chtít jednat s novým ministrem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) v prvním čtvrtletí.
Souhlasíme, ale...
Problémy ve financování dlouhodobě řeší i Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Podle jejího prezidenta Jiřího Horeckého se ale rozdíly ve mzdách a platech týkají obecně všech sektorů.
„Potýkají se s tím všude – od školství, přes zdravotnictví a sociální služby. Ten rozdíl oproti dřívějším rokům je v tom, že v minulosti se ten rozdíl pohyboval v rozmezí dvou až pěti procent. Teď se ty nůžky výrazněji rozevřely na nějakých osm až deset procent. Je to tím, že platový sektor v důsledku zvyšování platů v posledních letech výrazně rostl.“
Přesto podle něj není situace tak špatná, jak to Platforma 10 v tuto chvíli vykresluje. Sociální služby jsou totiž v letos schváleném rozpočtu jedním z mála sektorů, kde se dokonce počítá s větším množstvím peněz, což podle Horeckého nikdy dříve nebylo.
„Dnes už víme, že ve schváleném státním rozpočtu je na sociální služby o nějakých 2,5 miliardy více, než v roce 2021. A pokud zkalkulujeme ty náklady zvyšování platů, tak by tam měl být prostor, aby minimálně v tom letošním roce mohly mzdy růst stejně jako platy - tedy minimálně o těch 700 korun,“ vysvětluje.
Jak ale dodává, je důležité, aby se platy a mzdy nejen stejně zvyšovaly, ale především, aby se mezi nimi snižoval rozdíl. „Je potřeba, aby se ty peníze rozdělovaly všude stejně - k tomu se v jednáních s ministerstvem přibližujeme. Má to řešit novela zákona o sociálních službách, která by se měla předložit do legislativního procesu do roku 2023,“ říká s tím, že například v pobytových službách by se peníze mohly nově přerozdělovat podle počtu lůžek.
V terénních a dalších službách by se pak mohla kritéria dotací týkat třeba počtu pracovníků, aby zdroje mezi jednotlivými sférami byly srovnatelné. To je ale podle Horeckého předmětem dalších jednání.
