OBRAZEM: Sokolská stráž uchovává tradici spojenou s historií kroje. Cvičení podstupuje s vojáky z Hradu
Kasárnami Hradní stráže na pražském Novém světě zní státní hymna a do toho zvučné povely. Místo vojáků ale po nádvoří ve trojstupu pochodují sokolové v krojích. I tak vypadalo letos již čtrnácté cvičení nových příslušníků Sokolské stráže, kteří tak dále nesou obnovenou historickou tradici.
Dubnového výcviku se zúčastnilo celkem třináct sokolů z různých koutů republiky. Převažovali ale příslušnicí z Valašského Meziříčí, odkud také přijela Petra Hubová, která je členkou Sokola již dvanáct let.
Co se během výcviku naučila, by ráda předala i doma. Nejvíc se jí totiž líbila sjednocenost, kterou na závěr společně s účastníky pociťuje. „Posouvá se to od jedince až na ten konec výcviku, kdy jsme, nebo máme být, jeden celek.“
Zájemci se během třídenního výcviku, který se koná v Praze již tradičně s Hradní stráží dvakrát ročně na jaře a na podzim, naučí základní pořadové vystupování, zacházení s prapory, kladení květinových darů nebo se dozví informace o péči a historii kroje, který navrhl Josef Mánes.
K výcviku Sokolské stráže se můžu přihlásit každý sokol, jediným omezením je věk kvůli náročnosti třídenního soustředění. I přesto ale nejstaršímu absolventovi bylo 72 let. Kapacity jsou rovněž omezené, průměrně se akce účastní 12 až 17 lidí, na které jsou dva nebo tři instruktoři, kteří jsou příslušníci Hradní stráže.
To Petrovi Čížkovi z Hradce Králové se zase nejvíc líbilo kladení věnců. Zaskočilo ho ale, jak je každá pořadová příprava jiná a používá se i jiné názvosloví. K Sokolu ho přivedli vedoucí Sokolské stráže, se kterými se znal přes Československou obec legionářskou. Kromě sportovní stránky ho totiž lákala i jeho vlastenecké část.
„Sokolská stráž pro mě osobně symbolizuje takovou tradicionalistickou větev Sokola. Kroje, které se donedávna už nenosily, tak kluci ze Sokolské stráže dokázali znovu nastartovat. Pořadovost, vystupování i ta úcta k historii Sokola, to je živoucí historie a tradice,“ vysvětluje, co pro něj výcvik znamená.
Předchůdci Hradní stráže
Právě úcta k tradici byla i na počátku Sokolské stráže. Když už to vypadlo, že tradice krojů v Sokole je na ústupu, nová generace, teď už třicátníků, se rozhodla obnovit jejich slávu. Vše vyvrcholilo, když oslovili Hradní stráž, zda by je pro účast na pietních akcích a další událostech spojených se Sokolem nevycvičili. Jejich prosbu vyslyšela a v roce 2014 tak došlo k prvnímu společnému výcviku.
Jméno Sokolské stráže přitom vzniklo náhodou, a jak říká jeden ze zakladatelů a důstojník Hradní stráže Marek Manda, ani nevěděli, že tak navazují na jednotku, která v roce 1918 položila základy samotné Hradní stráži po vzniku Československa. „Řekli jsme si, že je to fajn, že to napojíme a podařilo se to,“ popisuje jejich začátky.
V dnešní době už má stráž jenom ceremoniální funkci při slavnostních nebo pietních akcích, jako je třeba výročí konce druhé světové války nebo Památný den sokolstva 8. října. Důležitou součástí je tak práce a uchování historického odkazu a reprezentace kroje. „Poselství by mělo být takové, že má na sobě něco výjimečného. Být hrdý, že je sokol,“ upřesňuje Manda.
Právě to je i hlavní myšlenka, kterou se organizátoři snaží předat. „Lidé by měli odejít z výcviku jednak hrdí na to, že to zvládli, že jsou sokolové a že už nás je tolik a patří do velké rodiny,“ uzavírá Manda.
Aktuálně nejbližší velké akce Sokolské stráže jsou spojené s oslavami konce druhé světové války, během které bojovalo a padlo i mnoho sokolů. Na světlo se tak opět vynesou kroje, které možná nosili i oni.
