Spolehlivost průzkumů veřejného mínění
Pravidelnou součástí průzkumů sociologických agentur jsou předvolební průzkumy preferencí. I když se pořádají zhruba ve stejnou dobu, jejich výsledky se někdy zásadně rozcházejí.
Například podle posledního průzkumu agentury Median má ČSSD skoro čtrnáctiprocentní náskok před ODS. Jiné předvolební sondy ovšem až takový rozdíl mezi nejsilnějšími stranami nevykazují.
"V našich průzkumech se dlouhodobě drží na špici ČSSD a ODS je za ní s poměrně značným odstupem. Ten rozdíl se u nás pohybuje kolem sedmi či osmi procentních bodů. Závisí, jestli to měříme ze stranických preferencí nebo ve volebním modelu. Nicméně se ukazuje, že ODS ukrajují podporu TOP09 a Věci veřejné," uvedl v Ozvěnách dne ředitel agentury STEM Jan Hartl.
Podobné poznatky má podle ředitele Factum Invenio Jana Herzmanna také tato agentura "Trendově to vypadá tak, že ČSSD si buduje náskok, který je kolem osmi procentních bodů. A je pravda, že ztrácí příznivce ve prospěch stran TOP09 a Věci veřejné. Zatímco ČSSD zatím žádným směrem neztrácí, ani směrem k Zemanově SPO, kde se to trochu čekalo," uvedl.
O spolehlivosti předvolebních průzkumů preferencí hovořili v Ozvěnách dne ředitelé agentury STEM Jan Hartl a Factum Invenio Jan Herzmann.
Výsledky průzkumů, pořádaných zhruba ve stejnou dobu, se ale někdy zásadně rozcházejí. "Každá firma používá k průzkumům odlišnou metodiku. Ale určitě bych nepřeceňoval procenta rozdílu a zejména bych mechanicky nesrovnával mezi různými firmami. Je potřeba se podívat na celkovou výpovědní tendenci výzkumů, kde zjišťujeme, že mezi hlavními firmami je značná podobnost," řekl Hartl.
Vliv stran
Podle některých názorů se do výsledků průzkumů může promítat vliv stran, s nimiž agentury spolupracují a pro něž dělají průzkumy. "U renomovaných agentur by se to nemělo promítat vůbec. Zejména tam, kde agentura zpracovává volební model. Věřím, že ani v případě Medianu to tak není. I když ten 14 procentní rozdíl je pro mě těžko vysvětlitelný ," řekl k tomu Herzman.
Pokus sladit technický postup agentur při měření volebních preferencí se podle něj nepodařilo sladit z několika příčin. "Za hlavní považuji skutečnost, že u nás není žádná silná asociace či svaz, který by se věnoval výzkumu veřejného mínění. Za druhé sjednotit metodiku znamená určité náklady a není mnoho firem ochotných je vynaložit," uvedl.