Stát zaspal start registru dárců spermií a vajíček. Zákon sice platí, databáze ale zatím není připravená
Kolikrát muž nebo žena darovali pohlavní buňky? Nebyli už jinou klinikou vyřazení? Kolik se z jeho spermií nebo jejích vajíček zplodilo dětí? Na všechny tyto otázky by měl klinikám odpovědět registr dárců spermií a vajíček. Reprodukční centra měla od úterý zasílat data do centrální databáze. Ta je sice již v provozu, ale na sběr osobních údajů dárců není zatím připravená, přestože zákon již platí. Ministerstvo narychlo svolává schůzku.
Reprodukční kliniky musí od úterý všechny dárce spermií a dárkyně vajíček nahlašovat do národního registru. Jde o významný posun v anonymním dárcovském programu, protože dosud držela centra tyto osobní údaje pouze ve svých databázích.
Ženy stále víc odkládají mateřství. Reprodukční centra pomáhají otěhotnět pacientkám v průměrném věku 36,2 let
Číst článek
S takovým posunem počítá novela zákona o zdravotních službách, která platí od začátku října, jak serveru iROZHLAS.cz potvrdil například expert na zdravotní právo Petr Šustek z Univerzity Karlovy.
Jenže systém, do kterého mají kliniky údaje zasílat, ještě není k dispozici. Počítá se sice s tím, že se pouze rozšíří již fungující Národní registr reprodukčního zdraví, požadavek ministerstva zdravotnictví na úpravy však přišel až v úterý, kdy zákon začal platit.
„Jde o relativně malé úpravy datového rozhraní, které budou implementovány velmi rychle. Vše půjde standardně jako vždy při těchto změnách, tedy připravíme datové rozhraní a poskytovatelé se napojí. V prvním kroku, tedy ještě v říjnu, upravíme kontrolní mechanismy týkající se dárkyň a registr začne sbírat deanonymizované údaje,“ popsal pro server iROZHLAS.cz Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který registr spravuje.
Ministerstvo zdravotnictví na dotaz, zda je vše připraveno ke spuštění, odpovídá: „V současné době dojde k úpravě datového rozhraní.“ První krok by podle mluvčího Ondřeje Jakoba mohl proběhnout do měsíce.
Schůzka na ministerstvu
O konkrétním provedení se ale teprve bude jednat, narychlo se nyní svolává schůzka na ministerstvu zdravotnictví. Spolupracovat by na tom měla Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP v čele se Štěpánem Machačem.
Jedna z metod umělého oplodnění nefunguje, napsali odborníci. Kliniky ji dál nabízí za úplatu
Číst článek
„Dostal jsem e-mail, bude pracovní schůzka, jak to dostat do praxe a jak to udělat,“ řekl lékař Machač, který podle rejstříku skutečných majitelů spoluvlastní několik klinik z koncernu FutureLife.
Kliniky by měly nově zasílat o dárcích rodné číslo, adresu trvalého pobytu, osobní a rodinnou anamnézu nebo druh povolání. Pokud by to nedělaly, hrozí jim podle zákona pokuta půl milionu korun.
Dárcovský program by ale přesto měl zůstat striktně anonymní. „Je absolutně naše priorita, že nesmí dojít k narušení anonymity dárců,“ podotkl Machač.
Že data neuniknou, ujišťuje i šéf statistiků Dušek. „Ochrana osobních údajů bude velmi přísně zabezpečena, tak jako je tomu u všech dalších registrů Národního zdravotnického informačního systému. Registr je na primární úrovni neveřejný, vysoce zabezpečený již nyní, chystané úpravy v tomto nepřinesou žádnou změnu,“ potvrdil.
Hlavní výhodou by mělo být, že klinika si právě na základě rodného čísla dokáže v reálném čase ověřit, zda dárce není z darování vyloučený už z jiného centra. V minulosti se totiž například stalo, že žena prošla všemi standardními vyšetřeními, ale z jejího darovaného vajíčka se narodilo dítě s velmi vzácným onemocněním.
„Teď to budeme mít v tom zabezpečené, že pokud se taková žena objeví, tak se to dá do registru vyřazených dárců, všem to pípne a nebudou se moct její gamety (pohlavní buňky – pozn. red.) používat,“ přibližuje šéf sekce Machač. Na takový sběr ale bude registr připravený nejdřív od ledna příštího roku, uvedl Dušek.
Maximální počet darování
Reprodukční kliniky by také měly mít přehled napříč celou republikou, kolikrát dárce i dárkyně už darovali. Sekce totiž doporučuje, aby žena darovala vajíčka maximálně pětkrát v životě. Musí totiž vždy podstoupit hormonální stimulaci, celkovou anestezii a odebírání přímo z vaječníků.
‚Nejdřív profesionální nosnice, poté na druhé straně barikády.‘ Dárkyni vajíček museli s početím pomoct lékaři
Číst článek
„Aby se nestalo, že ta holka procestuje všechna centra a na každém si nechá udělat tři odběry, celkem dvacet,“ popsal šéf sekce. Kliniky za odběry nabízí jako kompenzaci i 34 tisíc korun.
S tím souvisí i to, že kliniky začnou mezi sebou sdílet informace o tom, kolik se z jednoho dárce počalo dětí.
Ministerstvo zdravotnictví pak připravuje vyhlášku, která by měla omezit maximální počet darování vajíček a spermií. „Není dobré, aby od jedné dárkyně nebo jednoho dárce vznikl neomezený počet dětí. Víme, že od dárkyně jsme schopni získat 12 až 15 vajíček, může darovat pětkrát, takže to máme pět až deset dětí. Tak aby to bylo přijatelné pro celou společnost,“ řekl Machač.
V minulosti se totiž v zahraničí objevily případy mužů, kteří darováním sperma rozšířili své genetické informace do světa až příliš. Například loni zakázal nizozemský soud další darování jednačtyřicetiletému muži, který pomohl ke zplození 500 až 600 dětí.
V Česku se dosud statistiky o mužích darujících pohlavní buňky, na rozdíl od žen, nezveřejňovaly.
Z nově dostupných dat, která serveru iROZHLAS.cz poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky, pak vyplývá, že po koronavirovém roce 2020 opět narůstá počet cyklů s cílem darování vajíček. Například v roce 2022 ženy v Česku darovaly pohlavní buňky celkem v 5432 případech. Naprostou většinu těchto odběrů pak podstupují Češky.
Při pohledu na příjemce těchto pohlavních buněk je pak zřejmé, že každý rok více než 80 procent vajíček putuje k zahraniční klientele, která do Česka míří za kvalitními a finančně dostupnými službami asistované reprodukce.
Server iROZHLAS.cz už dříve popsal osudy dětí, které vznikly z darovaných pohlavních buněk a nyní se snaží dopátrat svého biologického rodiče nebo sourozence. Přestože ti by navždy měli zůstat v utajení.
Využívají k tomu komerčně dostupné testy DNA a výsledky z nich následně nahrávají do celosvětových databází hledajících shodu.
Seriál Reprodukce 2.0
První díl seriálu: Reprodukční kliniky v Česku za jediný rok vytvoří z pohlavních buněk desítky tisíc embryí. Některé z nich putují při léčbě přímo pacientům, některé se zničí kvůli špatnému vývoji a další jsou zmrazeny pro budoucí využití. Roční kryokonzervace pacienty stojí v Česku několik tisíc korun. Co ale s embryi, které už pár nevyužije? Má tři možnosti: anonymně je darovat, poskytnout na vědecké účely, nebo je nechat zničit. To je pro některé páry etické dilema.
Druhý díl seriálu: Reprodukční kliniky v Česku musí pacienty umělého oplodnění testovat na pohlavně přenosné nemoci pouze v případě, že podstupují mimotělní oplodnění (IVF) nebo si nechávají pohlavní buňky zamrazit. Párů, které do center asistované reprodukce přichází za metodou inseminace, se testování netýká, i když zákonem není nijak stanoveno, v jakém vztahu partneři mají být.
Třetí díl seriálu: Darování pohlavních buněk je v České republice zcela anonymní. Neexistuje ani registr anonymních dárců, který by ale v budoucnu mohl vzniknout v rámci připravované novely, která leží v Poslanecké sněmovně. Za darování sice nenáleží mužům a ženám oficiálně žádná finanční odměna, ale kliniky jim vyplácejí peníze za „prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním“. Mužům výrazně méně než ženám. Za jeden odběr tak žena může vykázat výdaj až 33 tisíc korun. V Česku neexistuje kontrola nad tím, kolikrát a kam chodí dárci a dárkyně darovat.
Čtvrtý díl seriálu: Na mužskou neplodnost se mnohdy v centrech asistované reprodukce neklade takový důraz jako na početí dítěte. Plodnost mužů sice zpravidla neklesá s ohledem na zvyšující se věk, ale mohou trpět vadami, které například zabraňují správnému vývoji spermií. Příběh zlínského páru ilustruje, že klinika místo vyřešení vady u partnera přistoupila k hormonální stimulaci ženy, a dokonce i ke laparoskopické kontrole průchodnosti vejcovodů. Onemocnění muže se podařilo vyřešit až poté, co se pár sám obrátil na specializovaného lékaře - androloga.
Pátý díl seriálu: Na reprodukční kliniky přichází páry s jediným cílem: mít dítě. Podstupují mnoho vyšetření, inseminace i mimotělní oplodnění. To, že na konci jejich cesty skutečně bude dítě, jim ale nikdo zaručit nemůže. A proto některé páry přistoupí k adopci. Odbor sociálních věcí pražského magistrátu jen za rok 2022 takových žádostí zaznamenal 101. Za stejný rok se porařilo zprostředkovat 19 adopcí.
- Roky zkoušela umělé oplodnění, dítě nakonec adoptovala. ‚Nejlepší rozhodnutí za deset let,‘ popisuje
Další texty k tématu:
- Jedna z metod umělého oplodnění nefunguje, napsali odborníci. Kliniky ji dál nabízí za úplatu
- Regulovat darování pohlavních buněk je správné. Anonymita dárců zůstane, říká lékař Machač
- Konec bezbřehého darování vajíček a spermií? Vláda chce zavést nový registr dárců pohlavních buněk
- Dítě si nemůže vybrat podmínky narození. Anonymita dárců by měla být prolomena, míní právník
- Fakt, že se dítě narodilo z darované pohlavní buňky, není až tak důležitý, říká psycholožka Konečná
- Kdo je můj táta? Komerční testy DNA prolamují anonymitu dárců spermií a vajíček
- Pomoc, nebo byznys? Lékaři si stěžují, že kliniky málo řeší příčiny neplodnosti u mužů
- Česko je velmocí dětí ze zkumavky. Chystaná novela přihraje klinikám další desítky milionů od pojišťoven
