Stresem trpí mladí politici. Vysoká politika podporuje psychopatické chování, tvrdí odborníci
O politických krizích a tlacích slýcháte docela často. Politici bývají zdrojem našeho každodenního stresu, jak ukazují výzkumy ze zámoří. Jak se ale takové vypjaté situace podepisují na duševním zdraví samotných politiků?
„Nejvíce ohroženou skupinou jsou pracovníci ve vrcholových řídicích profesích a profesích, které jsou obecně spojené s vysokou odpovědností," připomněl v Radiožurnálu psycholog Radek Ptáček z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Mluvil ale o manažerech obecně.
U politiků je to jinak. Vládní a armádní špičky jsou naopak méně stresované než jejich podřízení, jak zjistili před několika lety vědci z Harvardu. Lídry uklidňuje vědomí, že mají moc a mohou ovládat druhé lidi. Ovšem to je zároveň důvod, proč se v nejvyšších funkcích tak často objevuje psychopatické chování, všímá si kanadský badatel a spisovatel Stefan Verstappen.
Vysoká politika v lidech probouzí a podporuje psychopatické chování. Více si poslechněte v reportáži Martina Srpa.
„Mají potřebu přímo vám říkat, co máte dělat. Považují za svou starost říkat vám, co máte dělat se svým životem. Osobně bych vám řekl, že dokud nikomu a ničemu neubližujete, můžete si dělat jednoduše, co chcete: pít, kouřit, souložit, nic z toho není moje starost. Nezajímá mě, kam chodíte, s kým se scházíte. Ale psychopaté mají potřebu stále lidi přesvědčovat, aby dělali to, co si přejí oni," řekl Verstappen v rozhovoru pro Global Research TV.
Když se takový člověk dostane na politický vrchol, cítí se jako ryba ve vodě a stres na něj nedolehne. O to více ale dolehne na lidi o patro níže. Britský psycholog Ashley Weinberg ve svém výzkumu sledoval řadové poslance. Zejména nově zvolení poslanci jsou ohroženi stresem a syndromem vyhoření. Podobně jako lidé, kteří nastoupili do nového zaměstnání.
„Syndrom vyhoření je velmi vázán na osobnostní charakteristiky. Více vyhoření vykazují osoby mladší, což souvisí pravděpodobně i s konfliktem ideálů, se kterými mladí lidi vcházejí do profese, a po konfrontaci s realitou," popisuje docent Ptáček.
Psychopaté v politice po tisíciletí
Nově zvolení poslanci podle britské studie vstupují do funkce plni ideálů, jak změní fungování státu. Pak na ně ale dolehne tíha rozhodování a zodpovědnosti. Poklesne jim sebevědomí, začnou je svírat úzkosti a poruchy spánku. Tím pádem v politice nadělají více chyb, veřejnost a média si toho všimnou a takový politik ztratí šanci na kariérní postup. Mezitím ho přeskočí jeho kolega, který se chová nezodpovědně a překračuje pravidla.
„Představte si, že s někým hrajete partii šachu. Hrajete podle pravidel. Ale po každém tahu se obrátíte k šachovnici zády. Když váš soupeř mezitím přeskládá figury, tak nemáte šanci vyhrát. Tenhle příklad můžeme přenést do každé situace v životě, kdy s někým soupeříte. Podvodníci mají vždycky navrch. Lidé, kteří jednají nemorálně, neberou ohledy na pravdu a čest, budou určitě ve výhodě oproti lidem, kteří hrají podle pravidel," dodal Verstappen.
Premiér Sobotka oznámil odluku v manželství. Nešlo o unáhlený krok, napsal v prohlášení
Číst článek
To, že se takoví lidé často vyskytují v politice, ovšem není žádná novinka. Lidstvo takhle funguje dlouhá tisíciletí. „Když se podíváme do historie, všichni velcí vladaři, císaři, šógunové, králové a královny, bývali ti nejhorší z nejhorších. Když třeba byli v královské rodině čtyři bratři, kteří bojovali o následnictví trůnu, byl to ten nejhorší z nich, který měl největší šanci stát se králem," uklidňuje Stefan Verstappen.
Podle něj hýbou společností psychopatické rysy, jako překračování pravidel nebo manipulace druhými. Tyto vlastnosti mohou mít ale i kladné stránky, protože takový člověk je odolnější vůči stresu. Psycholog Radek Ptáček nedávno ve vysílání Českého rozhlasu uvedl, že schopnost manipulace lidmi může být i prospěšná, pokud je vyvážená zdravou empatií a zodpovědností.
