Voda obcím chybí i v zimě. ‚Je to celorepublikový problém,‘ říká Švagr ze správy hmotných rezerv
Nedašova Lhota na Zlínsku nebo Mikulášovice a Jiříkov ve Šluknovském výběžku - nejen tyto obce trápí sucho, a to i teď v zimě. Kvůli nedostatku pitné vody si půjčují od Správy státních hmotných rezerv cisterny, ve kterých vodu několikrát denně dováží. Hostem Ranního Interview Radiožurnálu byl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.
Kolik těch obcí, které od vás mají půjčenou cisternu, teď po celém Česku je?
Od začátku letošního roku šlo o šestnáct obcí, z toho sedm z nich nám již zapůjčenou techniku vrátilo a ve zbytku ještě stále naše technika je. V tuto chvíli máme na stole další žádosti. Většinou jde o malé obce v různých regionech České republiky. Například obec Nedašova Lhota je na Zlínsku, ostatní obce jsou zase na druhém konci republiky. Problém je to – zdá se – celorepublikový.
35:24
Výsledek čtyřletého sucha: třetina rezervoárů podzemní vody je na extrémně nízkých stavech, říká klimatolog
Číst článek
Přibývá obcí, které si cisterny půjčují? Souvisí to s tím, že je stále větší sucho?
Když se podíváme na minulost, tak jsme určitě v posledních letech takové množství žádostí obcí nezaznamenali. Když hovořím o množství, tak jde zhruba o třicet kusů nejrůznější techniky. Většinou jde o cisterny na vodu. Jde o číslo, které je v letošním roce oproti minulým létům rekordní.
Specifické na tom je, že se v některých případech žádosti prodlužují. V minulých letech to bylo většinou v letních obdobích, kdy studny vyschly, ale nyní máme žádosti na začátku prosince, před Vánoci. Například na Zlínsku v Nedašově Lhotě je zápůjčka domluvená až někdy do druhé poloviny příštího roku.
Jak to zapůjčení funguje v praxi? Obec si od vás půjčí cisternu a poté si sama shání vodu, kterou v cisterně převáží?
Ano, takhle to je. Obec se obrátí buď na nás, nebo na ministerstvo zemědělství, protože zápůjčka podléhá vyhodnocovacímu procesu, je k tomu také třeba stanovisko například krajského úřadu. Poté, co dá ministerstvo zemědělství souhlas a cisternu k zápůjčce uvolní, uzavíráme klasickou nájemní smlouvu. Jde o cisternu bez vody a obec si musí udělat smlouvu se subjektem, od kterého vodu koupí.
Jaké jsou výhody toho, když si obec půjčí cisternu od vás, a ne od vodárenské společnosti?
Není to o výhodě, o nějaké spekulaci, je to o potřebnosti rychlého řešení situace. Správa státních hmotných rezerv je samozřejmě až na konci řetězce řešení. Obec logicky nejprve prověřuje možnost pomoci ve vlastní obci, u vodárenské společnosti.
Především malé obce jsou zranitelné, protože když mají vodu z vlastních hloubkových vrtů nebo z vlastních zdrojů, tak nemají s privátní vodárenskou společností smlouvu, takže nemusí mít k dispozici další vodu. Správa hmotných rezerv je tu od toho, aby v krizových chvílích pomáhala, řešila situaci a vnímala potřebu obcí.
Co když budou opravdu tuhé mrazy - i v nich se dají cisterny bez problému využívat?
Jsou to normální klasické cisterny, které jsou citlivé na počasí. Pokud si obec zapůjčí cisternu, do které načerpá vodu a odveze ji do svého vodojemu, tak námraza hrozí méně, než kdyby ta cisterna byla někde volně postavená. Je to technická záležitost, se kterou si každá obec musí poradit podle svých možností.
