Výsledek čtyřletého sucha: třetina rezervoárů podzemní vody je na extrémně nízkých stavech, říká klimatolog
Extrémní sucha, více tropických dní, kůrovcová kalamita, málo sněhu. Na druhou stranu povodně a častější jarní mrazy. Poslechněte si, jaké jsou a budou dopady klimatické změny na Česko. Radiožurnálu to řekl klimatolog z Akademie věd Miroslav Trnka.
V souvislosti se změnami klimatu se často mluví o tání ledovců, vlivu na růst hladiny oceánů a podobně. Pokud ale zůstaneme v České republice, jaké jsou hlavní dopady toho, že se globální teplota zvýší o 1,5 až 2 stupně Celsia?
„V posledních letech to vidíme. Když se podíváte na náš web klimatickazmena.cz, najdete tam prognózu počtu tropických dnů i dnů, kdy je v krajině nedostatek vody. To jsou dva hlavní indikátory, ale samozřejmě, že jsou změny hlubší. Třeba současnou kůrovcovou kalamitu jsme předvídali od poloviny devadesátých let, kdy bylo zřejmé, že tlak škodlivých vlivů a patogenů bude stále větší,“ říká klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
V létě si podle něj můžeme všimnout vyšších průměrných teplot, ale také se objevuje více srážek, které mají vysoký erozní potenciál, tedy jsou intenzivní a odplavují půdu. Naopak v zimě spadne méně sněhu. „Uvažovat o tom, že bychom běžkovali ve středních polohách v horizontu 30, 40 let, tak se nám to asi těžko podaří bez umělého sněhu,“ vysvětlil dále Trnka.