Svoboda slova je ústavně chráněná hodnota, říká soudce Langášek k zrušení rozsudku nad Vrabelem
Ústavní soud zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem, který dostal peněžitý trest 10 tisíc korun za tvrzení o plánovaném českém jaderném útoku na Rusko. Soud zdůraznil kardinální význam svobody projevu. „Kriminalizovat je velmi riskantní v demokracii. Jak jsme řekli, boj proti dezinformacím musí mít určité hranice, jinak se může stát, že už potom nebude za co bojovat,“ uvedl soudce Tomáš Langášek pro Radiožurnál.
Podle soudu nešlo o šíření poplašné zprávy. Kde tedy leží ta hranice, kdy jde a kdy nejde o poplašnou zprávu?
To definuje trestní zákoník. Já bych chtěl zdůraznit, že tento trestný čin je součástí trestních zákoníků v naprosté většině standardních demokracií po celém světě a ten náš je formulován tak, že musí jít samozřejmě za prvé o nepravdivou zprávu a musí ta zpráva být poplašná, to znamená být způsobilá vyvolat znepokojení alespoň části obyvatelstva na nějakém místě. To jsou samozřejmě poměrně neurčité pojmy.
Úkolem trestních soudů je, aby v tom konkrétním případě rozhodly, zda jednotlivé znaky skutkové podstaty jsou naplněny, nebo ne. Ale pokud jde o svobodu projevu, s ohledem na to, že to je ústavně chráněná hodnota, opravdu klíčová, je povinností všech orgánů činných v trestním řízení interpretovat ty podmínky úzce tak, aby nepostihovaly něco, co je chráněno právě tím ústavním článkem listiny o svobodě projevu.
Je pro rozsudek podstatné, jestli ta nepravda byla šířena, řekněme z neznalosti anebo s cílem aktivizovat nějakou masu lidí proti někomu nebo něčemu?
Úmysl je samozřejmě jedním z klíčových znaků skutkové podstaty. Musí zahrnovat jak tu nepravdivost, tak tu poplašnost zprávy. Takže bez toho úmyslu by vůbec nemohl být nikdo za tento trestný čin odsouzen.
Ale to podstatné, co my jsme zdůraznili, je, že ten konkrétní projev, protože jde vždy o hodnocení konkrétního projevu, byl pronesen na sociálních sítích, byl pronesen v určitém kontextu, v kontextu kritiky rozhodnutí vlády o nákupu stíhaček a ten stěžovatel potom spekuloval, že ta vláda hodlá učinit, protože ty stíhačky jsou způsobilé nést jaderné hlavice, takže mohou být použity k útoku na Rusko a Rusko bude v odvetě útočit jadernými zbraněmi na nás. V tom byla podstata toho jeho sdělení v politickém kontextu.
3:24
Ústavní soud zrušil rozsudek nad Vrabelem o šíření poplašné zprávy. Výrok byl spíše politickým projevem
Číst článek
A je velmi riskantní, pokud orgány činné v trestním řízení budou v tomto směru hodnotit, co je pravda, co není pravda a rozhodovat, vlastně vstupovat do té veřejné debaty jakkoliv. Já osobně jsem přesvědčen, že to sdělení bylo nesmyslné, ale to si musí samozřejmě ten názor udělat každý sám, to není úplně úkolem orgánů činných v trestním řízení. Kriminalizovat je velmi riskantní v demokracii. Tak jak jsme řekli, boj proti dezinformacím musí mít určité hranice, jinak se může stát, že už potom nebude za co bojovat.
No a jak se soud vypořádal s tím paradoxem, že základem demokracie samozřejmě je svoboda slova, kterou je nutné chránit, ale to i v případech, že se to snaží demokracii podrývat?
To, o čem mluvíte, je známý koncept obranyschopné demokracie. To jistě ano. A pokud by skutečně ta zpráva byla poplašná, tak jistě by bylo možné tu zprávu trestně postihovat. Ale znaky skutkové podstaty tohoto trestného činu touto zprávou vzhledem k tomu kontextu a k tomu, k čemu byla vztahována ta divoká spekulace stěžovatele, tak ty znaky poplašnosti podle našeho názoru naplněny nebyly, respektive byly o tom pochybnosti. A v trestním právu platí, že v pochybnostech je třeba přiklonit se ve prospěch obviněného.
Vojenský stejnokroj či veřejné pohoršení. Policie řešila při protivládním protestu několik přestupků
Číst článek
Soud v nálezu připustil, že stát a společnost musí čelit dezinformacím. Jakými nástroji, pokud tedy jste vlastně konstatovali, že u soudu to není vhodné?
Mluvili jsme o kriminalizaci, o trestním stíhání. Je, samozřejmě, celá řada jiných možností, jak jim může veřejná moc čelit dezinformacím na sociálních sítích. Sociální sítě, ostatně na jedné straně se na nich lži a dezinformace šíří velmi rychle. Na druhé straně ta platforma umožňuje proti dezinformacím postavit fakta, pravdivé informace.
Mluvili jsme o konceptu tržiště idejí jako jeden z ideových zdrojů pro ochranu svobody projevu. Objevují se ve veřejném prostoru nejrůznější iniciativy, nejenom vládní, ale i nevládní, nejrůznější fact-checkingy a podobné metody. Samozřejmě také nikdo nehovořil o tom, že by někdo nebyl odpovědný třeba z hlediska občanského práva za náhradu škody, za zásah do pověsti a tak dále. My jsme hovořili, že tento případ byl o trestním stíhání a kriminalizaci projevu. To je velmi riskantní.
