Šimíčkovo funkční období skončilo 12. června. Křesťanovou jmenoval Pavel ústavní soudkyní loni v srpnu. Po jejím jmenování obsadí poprvé v historii Ústavního soudu obě místopředsednická křesla ženy.
Většina stížností se týká nezapočítaných preferenčních hlasů. Na rozhodnutí má soud u každé z nich 20 dní od podání. Zákon ve vážných případech umožňuje navrhnout neplatnost zvolení europoslance.
„Já bych si takovou nálepku nedal. To spočívá spíše v tom, jakým způsobem přistupuji k Ústavě, Listině základních práv a svobod a právnímu řádu,“ komentoval Langášek v rozhovoru pro Radiožurnál.
Ještě před hlasováním novinářům řekli zástupci senátních klubů STAN, ANO, SOCDEM a KDU-ČSL, že oba kandidáty považují za vysoce kvalitní a schopné zastávat funkci ústavního soudce.
„V justici je asi 60 procent žen, ale na Ústavním soudu máme jen čtyři,“ vysvětlila Radiožurnálu svou kritiku Marie Zámečníková z katedry Ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně.
Pavel za více než rok ve funkci jmenoval osm nových soudců Ústavního soudu i jeho předsedu Josefa Baxu. Naposledy řady soudu v únoru rozšířil advokát Milan Hulmák.
Sládek ani žádný jiný zástupce strany se jednání nezúčastnil. V písemném vyjádření uvedli, že v minulosti opakovaně dostali od úřadu pokuty, měli zablokovaný účet, ocitli se v platební neschopnosti.
Před pěti lety soud řešil zhruba 70 podnětů a nevyhověl žádnému. Neúspěšný uchazeč Karel Janeček si je vědom toho, že se oficiální výsledky voleb již nezmění, chce ale učinit zadost spravedlnosti.
Problém u Rohanové spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, kterým skončil mandát loni. V té době však ještě nebyly prezidentské volby vyhlášeny.
