Tajné služby budou pod větší kontrolou, nově i 'důvěryhodných nezávislých osobností', podepsal Zeman

Sněmovna bude nově kontrolovat civilní rozvědku, do její správy tak budou patřit všechny tajné služby. Na činnost zpravodajců bude navíc dohlížet také pětičlenný nezávislý orgán. Předpokládá to vládní novela zákona o zpravodajských službách, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman, informoval Hrad. Účinná bude od ledna příštího roku.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Sněmovní komise nyní kontrolují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Nově budou poslanci dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.

Senátní výbor chce vrátit zákon o tajných službách. Při schvalování totiž údajně vypadla bezpečnost

Číst článek

Vedle toho vznikne orgán nezávislé kontroly, který by měl být složen z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí. Kontrolovat bude všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly jejich akce zmařit.

Členy nezávislého orgánu se budou moci stát výhradně čeští občané, kteří dosáhli 40 let věku a mají vedle vysokoškolského právnického vzdělání také prověrku na stupeň přísně tajné. Zákon ale vylučuje prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, zákonodárce, soudce, krajské nebo obecní zastupitele a také lidi, kteří byli v posledních třech letech příslušníky nebo zaměstnanci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. Členy bude vybírat sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let.

Sporným bodem novely se stal mezi zákonodárci rozsah působnosti Vojenského zpravodajství. Sněmovna mu navrhla odebrat bezpečnost, mělo se starat jen o obranu. Senátoři se ale proti omezení postavili zejména s argumentem, že obranu a bezpečnost není možné oddělovat. Dolní komora nakonec jejich názor v opětovném projednání vrácené normy podpořila a bezpečnost v působnosti armádní tajné služby zůstala.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme