Autokratům nelze ustupovat. Stali bychom se vazaly, hodnotí návštěvu Pelosiové na Tchaj-wanu Vystrčil
Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová navštívila během své cesty po Asii i Tchaj-wan. Nakolik její návštěva může eskalovat napětí v čínsko-tchajwanských vztazích? Jak nebezpečná je situace v tchajwanském průlivu? A o čem svědčí aktuální zpráva Amnesty International o porušování lidských práv na Ukrajině? Význam návštěvy americké předsedkyně pro Radiožurnál komentoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Předsedkyni Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiovou jste pochválil za to, že se nenechala Pekingem odradit od návštěvy Tchaj-wanu. Je nejvýše postaveným americkým politikem, který Tchaj-wan navštívil za posledních 100 let. Jaký význam její kratičké zastavení v Taipei podle vás mělo?
Je to především potvrzení toho, že Spojené státy americké dodržují své vlastní zákony. Mají zákon, ve kterém slibují, že budou chránit Tchaj-wan a to takovým způsobem, aby pokud tam dochází ke změnám, aby se nikdy nedělaly násilnými prostředky.
„Autokratický režim si prostě nemůže dělat, co chce. Ani Čína,“ je přesvědčen Miloš Vystrčil
A protože Čína zvyšuje svoji agresi vůči svobodnému a demokratickému ostrovu, jeden ze symbolických projevů toho, že Spojené státy americké budou plnit své závazky, pokud by Čína chtěla ostrov ohrozit, byla i návštěva Nancy Pelosiové.
Je to potvrzení toho, že pokud s někým sdílíme společné hodnoty a pokud někde je ohrožena svoboda a demokracie, že to Spojené státy berou vážně a jsou schopné to projevit i tím, že tam třeba přijede druhý nejvyšší státní představitel.
Je to především tedy symbol. Jak víme ani ve Spojených státech nebyla její návštěva jednoznačně pozitivně přijata.
Je to tak. Nebyla. Na druhé straně Spojené státy americké si velmi dobře uvědomují, že Indo-Pacifik je velmi důležitou oblastí a že musejí jasně dávat najevo, že je to území, které je zajímá, a že jsou připraveny podporovat demokratické země v Indo-Pacifiku, což se týká Japonska, Koreje a dalších.
To byl přesně účel návštěvy Nancy Pelosiové – dát jasně najevo, že je to území, kde není možné, aby si autokratický režim, jako je režim Čínské lidové republiky, dělal, co chce, a zapomínal na to, že státy, které demokracii v této oblasti posilují a udržují, jsou bez podpory.
Mimochodem řekl jste, že je nutné Nancy Pelosiovou podpořit. Při vší úctě je taková podpora z Prahy ve světě slyšet? Zaregistroval ji vůbec někdo včetně Pelosiové?
Já jsem nesledoval, zda ji někdo zaregistroval. Myslím si, že pokud něco podporujete, měl byste to podpořit a nestarat se o to, jestli to někdo z nich registruje, nebo ne. Neděláte to přece kvůli tomu, aby si toho někdo jiný všímal.
Čínské vojenské cvičení u Tchaj-wanu pokračuje, armáda ho o týden prodlužila
Číst článek
Buď máte nějaké přesvědčení, nebo nemáte. A jedno z mých přesvědčení je, že je potřeba, aby se demokratické země podporovaly, aby svoboda, pokud je to možné, byla podpořena kdekoli na světě.
Proto to Nancy Pelosiová udělala a proto jsem ji i já v tomto směru vyjádřil podporu. A kdo další to udělal, nebo neudělal, jsem nesledoval.
Samozřejmě bylo by dobře, kdyby těchto podpor bylo co možná nejvíce, protože demokratický a svobodný svět bude schopen odolávat nástupu autokracie mnohem lépe, pokud bude postupovat jednotně. A je jedno, jestli je to Rusko nebo Čínská lidová republika.
Nároky autokracie
Co možné dopady? Co když čínské vedení využije tento okamžik k invazi na ostrov, který považuje, jak víme, za vzbouřeneckou provincii?
Samozřejmě lze uvažovat i takto a vůbec neříkám, že je tento směr úvah zakázaný. Na druhé straně si myslím, že pokud byste takto uvažoval stále, co když toho Čína využije, byl byste vlastně přinucen jenom ustupovat.
A to není možné, protože pokud budeme jako reprezentanti svobodných a demokratických zemí ustupovat, jediné, čeho se dočkáme, bude, že autokracie budou své nároky zvyšovat – územní, mocenské a podobně. To není možné donekonečna snášet.
Otázkou je, kdy se tomu postavit. Nancy Pelosiová si řekla, že se tomu postaví v rámci své návštěvy Indo-Pacifiku a že to udělá tak, že kromě jiných zemí navštíví i Tchaj-wan. Udělala to a setkala se s podporou i kritikou.
Vy sám jste byl na Tchaj-wanu před dvěma lety. Jak jste pociťoval tlak ze strany Číny, která se snažila udělat všechno pro to, aby vás od cesty odradila?
Tlak jsem cítil v podstatě na každém kroku. Jednak to byl tlak od některých českých politiků v čele s panem prezidentem Zemanem. Potom to byl tlak z čínské ambasády.
Byla to ale také různá vyjádření čínských představitelů, třeba ministra zahraničních věcí. A potom to byly další různé projevy v médiích, na různých serverech apod., které před cestou varovaly a říkaly, že se máme chovat rozumně.
Jak říkám, když se budeme chovat rozumně a budeme autokratům stále ustupovat, jediné, čeho se dočkáme – a my to přece dobře známe –, bude vazalství a vláda totality. Takto to dělat nejde, abychom jenom kývali a měli ohnutou páteř.
Nehledě na to, že spolupráce s Tchaj-wanem je i ekonomicky a hospodářsky velmi nadějná a výhodná. Já jsem to cítil, ale kdo jiný než ústavní činitel by se měl v nějakém okamžiku tomuto tlaku postavit? Myslím si, že to patří k naší práci.
Jaké jsou vzájemné vztahy Tchaj-wanu a České republiky? Co přinese rozšíření NATO o Finsko a Švédsko? Jak nebezpečná je rusko-ukrajinská hra s jádrem? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.
