Nešlo o bezdůvodnou diskriminaci. Testování ve firmách bylo v souladu se zákonem, rozhodl soud
Plošné testování ve firmách na přelomu loňského a letošního roku neodporovalo zákonu, naopak šlo o přiměřené a náležitě odůvodněné opatření. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl návrh zaměstnavatele z Prahy, který k opatření ministerstva zdravotnictví uplatnil řadu výhrad. Stěžoval si například na diskriminaci neočkovaných a celkově neviděl v testování žádný smysl. Rozhodnutí NSS je dostupné na úřední desce.
„Opatření sleduje legitimní cíl, kterého lze preventivním testováním zaměstnanců dosáhnout; takové opatření je vhodné, není nepřiměřené ani nadbytečné,“ stojí v rozsudku. Opatření platilo od konce loňského listopadu do začátku letošního ledna.
Česko má za neděli 2572 nových případů koronaviru, nejméně od začátku roku
Číst článek
Zaměstnanci na pracovištích podstupovali antigenní testy na koronavirus. Očkovaní tehdy měli výjimku z povinnosti. Později ministerstvo opatření aktualizovalo a upravovalo.
Muž z Prahy tvrdil, že opatření zasahuje do pracovně právního vztahu mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci. Ukládá jim povinnosti nad rámec zákoníku práce a jiných předpisů. Poukazoval také na údajný zásah do vlastnického práva – testování ve firmách s sebou neslo náklady, například na pořízení testů.
Argumentace mířila také proti diskriminačním dopadům opatření, které stanovilo rozdílné podmínky pro očkované a neočkované, a to údajně bez vědeckého opodstatnění.
Nešlo o diskriminaci
Nejvyšší správní soud však už dříve dospěl k závěru, že neočkovaní lidé, kteří onemocnění neprodělali, jsou z hlediska účelu ministerských opatření v jiném postavení než očkovaní a ti, kteří prokazatelně covid-19 měli.
Respirátory bych chtěl odložit v průběhu dubna. Čím dřív, tím lépe, říká ministr Válek
Číst článek
„Tento rozdíl spočívá v připravenosti imunitního systému na onemocnění covid-19. Přestože očkování slouží především k individuální ochraně každého jedince, jeho přínos pro společnost je širší, protože pomáhá (mj.) při snižování cirkulace viru v populaci,“ stojí v rozhodnutí. Nešlo tedy o bezdůvodnou diskriminaci.
„Z širšího úhlu pohledu mělo preventivní testování v zaměstnání potenciál zabránit šíření onemocnění covid-19 obecně ve společnosti, jelikož osoba, která byla pozitivně testována rychlým antigenním testem, musela podstoupit konfirmační RT-PCR test a v případě potvrzení onemocnění covid-19 byla povinna podstoupit izolaci,“ pokračuje rozsudek. Ministerstvo tak podle správního soudu sledovalo legitimní cíl.
Soud podle rozhodnutí dobře ví o názorových střetech v odborných kruzích. Není prý ani reálné, aby ohledně řízení pandemie existoval celospolečenský konsenzus. Soud se snaží dohlížet na to, aby přijatá opatření nebyla v rozporu se zákonem, a chrání před excesivními zásahy ze strany veřejné moci. Odborné otázky posuzovat nechce.
