Turek získal nejmladší voliče, Konečná luxovala hlasy SPD. Lidi touží po lídrech, popisuje analytik

Praha 18. června 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Je nově zvolený europoslanec Filip Turek prototypem politika budoucnosti? Dá se na základě dat, která máte, říct, proč ho lidé volili? 
Filip Turek je zajímavým fenoménem těchto voleb. Myslím si, že je to něco, co mnozí nečekali, ale jestli je to fenomén budoucnosti, teprve uvidíme. Evropské volby jsou hodně specifické i tím, že volíme jednu kandidátku celostátně, lidé v celé republice mají v rámci jednoho obvodu stejná jména, což je rozdíl například oproti sněmovním volbám. Zároveň víme, že to není ojedinělý jev a že například významní influenceři, youtubeři se jinde v Evropě dostali do Evropského parlamentu, tuším, že v Řecku, na Maltě, v Itálii. Není to tedy v Evropě úplné unikum a ukazuje to spíše silnou poptávku po zajímavých lídrech různého typu. 

Po lídrech, které mladí lidé coby velká skupina elektorátu Filipa Turka nacházejí na sociálních sítích. Jsou to tedy politici-influenceři? 
V tomto případě se dá říct, že ano, protože Filip Turek má velkou síť podporovatelů především na sociálních sítích, což byla bezesporu jeho velká základna pro tyto volby. On totiž zvednul lidi, kteří by jinak možná ani k volbám nešli. Ukazuje se, že ty statisíce sledujících, především mladých mužů, kteří ho dlouhodobě sledují, mu pomohli k volebnímu úspěchu. Sociální sítě sehrály v tomto případě velkou roli, možná nebývalé velkou, na jakou ještě nejsme v českých volbách zvyklí. 

Nejmladší voličská základna

Můžeme udělat rozpad elektorátu na jednotlivé skupiny? Dočetl jsem se totiž, že průměrnému voliči Filipa Turka, respektive Přísahy + Motoristů nebylo ani 40 let a že to byly ti nejmladší, kteří si vybírali právě toto uskupení.
Z dat, která máme k dispozici a která jsme sbírali přímo ve dny voleb, respektive v sobotu a v neděli po volbách, se ukazuje, že elektorát strany Přísaha + Motoristé byl nejmladší ze všech, průměrný věk byl 38 let a téměř polovina jejího elektorátu měla do 35 let. Ukázalo se, že to jsou lidé, kteří z velké části, asi 40 %, v roce 2021 ve sněmovních volbách nebyli volit nebo ještě neměli volební právo. Filip Turek tedy největší část této skupiny vzal z nevoličů z roku 2021. Je také zajímavé, že si poměrově rozdělil voliče jiných stran. Šla k němu část voličů ANO, část voličů SPD, ale například i část voličů, kteří před třemi lety volili Spolu, byť ne tak velká. Nejde tedy definovat jasný vzorec, komu by vzal nejvíc hlasů z roku 2021. 

Lze procentuálně vyjádřit, zda k němu šli nejvíc právě voliči ANO, nebo Spolu? 
Tato dvě uskupení byla v roce 2021 největší, takže jejich voliči mu dali nejvíc hlasů. Mírně navrch má ANO, ale ne tolik. Na druhou stranu je dobré také říct, že Filip Turek, respektive Přísaha + Motoristé měli v době voleb potenciál kolem 500 tisíc hlasů, z nichž 160 tisíc sdíleli s ANO, což byl největší kus voličů, které sdíleli. Ale zdá se, že Andreji Babišovi se podařilo velkou část těchto voličů udržet na finální mobilizaci, a ukázal to i velmi dobrý výsledek hnutí ANO. Byl tam ještě od Andreje Babiše, respektive od ANO k Filipu Turkovi potenciál další hlasy dát. 

S hosty, které jsem tu měl ve dnech po volbách, jsme mluvili i o tom, že protestní volič mohl odejít od SPD a Trikolory právě k Filipu Turkovi. Dá se něco takového vyčíst z vašich dat? 
Částečně ano a protestní volič částečně opravdu odešel, byť tím, že Přísaha + Motoristé je poměrově menší, tak hlasů bylo nakonec o něco méně. Ale, co se týká vzájemného zvažování, tak tam bylo 80 tisíc hlasů mezi Filipem Turkem, respektive jeho stranou, ale byl to opravdu on, kdo přilákal nejvíc voličů. To z dat vidíme. 

To ale taky na něco ukazuje, když mluvíme o straně Přísaha + Motoristé jako o Filipu Turkovi. 
Je to zajímavé, protože Přísaha tolik hlasů nedodala. Voliči Přísahy z roku 2021 ve výsledku dělali asi jeden procentní bod ze získaných deseti.

Ještě se doptám k tomu konkrétnímu voliči nebo voličce, protože to na mě působí tak, že to je generace Z anebo mileniálové, kteří ve velkém volili Filipa Turka. Jsou to spíš muži, ženy, jsou z velkých měst, malých měst, z periferie?
Rozhodně převažují muži, takže se dá říct, že jsou to mladší muži. A když jsme se dívali na to rozlišení, byť o něco lepší pohled ukazují tvrdá data z okrsků než z výzkumu, tak se nezdá, že by nějaká skupina významně převyšovala nad jinou. Elektorát Filipa Turka je poměrně vyrovnaný, co se týká regionů nebo vzdělání. Co se týká věku, tam jsme říkali, že jsou to mladší lidé. V datech vidíme, že část těchto lidí, zhruba 20 %, je vysokopříjmová, což například u voličů SPD nevidíme. Proto není tak jednoduché dělat závěry v tom smyslu, že voliči SPD darovali hlasy Filipu Turkovi. Je to zajímavá směs lidí a vůbec nevím, co se s ní bude dít do dalších voleb a jestli vůbec přijdou volit. 

Jak ulovit nevoliče a prvovoliče

Chápu tedy správně, že voliči Filipa Turka jsou mnohdy lidé, kteří v minulých velkých volbách ještě nemohli volit nebo k volbám nešli? 
Ano. 

To znamená, že Filipu Turkovi se podařilo k urnám dostat ty, kteří normálně k volbám nechodí.
Nejenom k velkým sněmovním volbám, ale i k těm prezidentským. Až 40 % jeho voličů tvoří lidé, kteří buď nebyli volit v minulých sněmovních volbách, nebo neměli volební právo. V případě prezidentských voleb je to zhruba 30 % takových lidí. Filip Turek tedy dokázal zmobilizovat velkou část nevoličů. 

Jak se mu to podařilo? O tom sní asi každý politik. 
Je to velmi nevídané, zvlášť když se bavíme o volbách, které mají tak nízkou volební účast. Většinou to máte naopak. Ještě to nemáme definitivně rozklíčované, ale je to fenomén jistého protestního hlasu. Část lidí ho mohla volit z recese, část proto, že jim přišel zajímavý, část proto, že ho dlouhodobě sleduje a konečně se našel někdo, kdo mluví jazykem těchto sledujících, jazykem jejich generace a není to, řekněme „městský liberál“, jak tuto generaci často zjednodušujeme, ale ona taková není celá. Důvodů, proč ho lidé volili, může být mnoho, ale z volebních dat vidíme jednu věc, která je napříč voličskými skupinami stejná, a sice, že jejich motivací byl Filip Turek. 

Ptali jste se i na témata, kterými Filip Turek oslovil voliče? Zjišťovali jste například taky to, zda voliče nakonec nemohly odradit ty, řekněme sporné momenty, tedy že Filip Turek má dýku SS po otci, nekorektní humor se zdviženou pravicí, jak sám říká, odsuzování žen, a když budu citovat Alarm, tak také založení firmy, „která se zaměřovala na šarlatánský byznys propagující mimo jiné léčivé účinky, požívání ředěného bělidla“ a tak dále? 
Podle výsledku se zdá, že to moc roli nehrálo. Když jsme se ptali lidí, kteří Přísahu + Motoristy zvažovali, ale nakonec je nevolili, tak nám často říkali, že se zkrátka rozhodli pro někoho jiného, ale to, co říkáte, v jejich důvodech příliš často nebylo. Filip Turek byl, řekněme jiný, kontroverzní, zároveň spousta lidí nevěří, že by byl nějaký krajně pravicový politik, věřili mu jeho příběh, jak ho sám podával, a tak ve finále velmi uspěl a počet preferenčních hlasů mluví sám za sebe.

Získal jich přes 150 tisíc, tedy druhý nejvyšší počet po Kláře Dostálové, lídryni kandidátky ANO do evropských voleb. Abych nezamluvil ta témata, tak chápu správně, že voličům imponuje slyšet jednoduchá řešení na složité problémy, což Filip Turek zvlášť na sociálních sítích umí dodávat? Například Green Deal a dvě, tři věty, proč je to špatně a proč by to měnil.

Filip Turek byl komplexně zajímavý člověk tím, že má poměrně jednoduché vyjadřování v tom smyslu, že se to dobře poslouchá. Mluví srozumitelně a toto téma mu sedlo do evropských voleb. Téma Green Dealu, které si Turek dokázal přetavit na automobilový průmysl, kde působí kompetentně, bylo pro část voličů zajímavé a bylo, řekněme v top 3 těchto voleb. Kromě bezpečnosti a migrace to bylo právě téma automobilismu, které dávaly do popředí i jiné strany, například koalice Spolu přes Alexandra Vondru a normu Euro 7. Turek si to velmi dobře našel a nebyl mimo, co se týká tohoto tématu. Dokázal velmi jednoduše říkat ty věci, bylo to pár vět. Tuším, že jeho strana rovnou říkala, že nemá nějaký velký komplexní program. Ví, že voliči to stejně nečtou. 

Euroskeptička europoslankyní

Mimochodem Alexandr Vondra nakonec může skončit s Filipem Turkem ve stejné frakci, to je další zajímavý rozměr voleb. Ale bavili jsme se o jednoduchých řešeních na složité problémy a taky o tom, jak někomu sednou evropské volby. Jak dobře sedly kandidátce, která všechno na Evropské unii nemá moc ráda, a přesto její voliči, kteří ji nedostali do Sněmovny, přišli a udělali s ní obrovský úspěch v evropských volbách? Jak čtete volební úspěch koalice Stačilo! a Kateřiny Konečné? 

Z dat, která vidíme, jde výsledek Kateřiny Konečné stejně jako u Filipa Turka téměř výhradně za ní jako za lídrem kandidátky. Máme strany, které mnohem víc bodovaly díky programu, například Piráti, i když neměli úspěch, jaký by si představovali. Kateřina Konečná dokázala strhnout protestní voliče svou energií, pracovitostí, tím, že v kampani mluvila velmi jednoduše a že moc dobře věděla, kdo je její cílová skupina, a také tím, že mluvila v kampani velmi věrohodně. Mimochodem je tam poměrně slušný překryv s SPD. Když jsme se dívali na předvolební a povolební data, tak uskupení Stačilo! a SPD k sobě měla nejblíž. Pokud Tomio Okamura někde spíš ztrácel, tak tyto hlasy dal koalici Stačilo!. Kateřina Konečná si dokázala vzít i poměrně slušnou část voličů ANO z roku 2021, což jsou voliči, kteří asi byli ochotní v těchto volbách, řekneme experimentovat. Mohli si říct, že to nejsou tak významné volby, Konečná je výrazná osobnost, říká to, co je pro tyto voliče zajímavé, takže i když si hlas do Poslanecké sněmovny spíš šetří pro hnutí ANO Andreje Babiše, tak v těchto volbách ho mohli klidně dát Konečné. Tyto volby tomu nahrávají svým profilem. Konečná fakticky říkala to stejné, co říkalo SPD, pokud jde o hlavní témata, tedy Green Deal, migrace, válka na Ukrajině. Green Deal a migrace byla témata, kde všichni říkali téměř totéž, jediná velká štěpná linie byla u Ukrajiny. Jedni říkali, že musíme se vším všudy, vojensky, ekonomicky pomáhat Ukrajině, a druzí říkali, že chtějí co nejdřív mír. Myslím, že to byla jediná velká štěpná linie v těchto volbách, jinak se strany fakticky shodovaly na nějaké redukci Green Dealu, na přitvrzení protiimigračních snah a podobně. 

Kateřina Konečná získala přes 115 tisíc preferenčních hlasů, čtvrtý nejvyšší počet. SPD spolu s Trikolorou neuspěla, dostala v evropských volbách 5,7 %, tedy jen o 0,7 % nad požadovanou hranici, aby tato koalice vůbec měla europoslance. Pomohla Kateřině Konečné koalice levice se zástupci vlasteneckých stran a hnutí? Stačilo! totiž není jenom KSČM, respektive zástupci levice. 
Nejsem si jistý, jak moc to voliči rozlišovali a jestli si vůbec uvědomili přítomnost těch ostatních menších stran. Zároveň, a to je spíš otázka na marketingové experty, jestli tento poloviční rebranding pomohl. Minimálně se zdá, že v něm budou pokračovat. 

Mají tak jít do krajských voleb.
Pokud to takto uspělo, tak by bylo zvláštní, kdyby v tom nepokračovali. Troufám si tvrdit, že je úplně jedno, jaké další menší strany by na evropské kandidátce byly, protože tento úspěch na sebe vzala Kateřina Konečná. 

To je velmi zajímavé. U Filipa Turka jste říkal, že kdyby nekandidovala Přísaha + Motoristé, ale jméno Filip Turek, tak by to možná dopadlo stejně. Myslíte si, že v případě Kateřiny Konečné by to tak bylo také?
Nedokážu říct. 

Vím, že na to nemáte data.
Máte nějaký základ voličů, který Turkovi donesla i Přísaha. Nechci podceňovat roli pana Šlachty, který je známou osobností a má své fanoušky. Na druhou stranu z dat jednoznačně plyne, že u obou těchto stran byl největší podíl lidí, kteří šli vyloženě za lídrem. A paradoxní je, že jeden elektorát byl úplně nejmladší a druhý elektorát byl úplně nejstarší. 

Jaký je tedy průměrný volič kolice Stačilo!?
Je mu 59 let a je to stejný věk, jako má průměrný volič ANO. Tato dvě uskupení mají nejstarší elektoráty. Ukazuje se na tom, že touha po lídrovi není tak docela generační záležitostí ve chvíli, kdy najdete lídra pro vhodnou cílovou skupinu. Kateřina Konečná obsluhovala úplně jiné kanály, byla v televizi téměř každý den. Sociální sítě měla taky slušně rozjeté, ale nebyl to ten klasický youtuber, jako byl Filip Turek. 

Kde tedy Kateřina Konečná získávala nejvíc své voliče? Na Instagramu to asi tolik nebylo. 
Její voliči nejčastěji čerpají informace z televize. Je tam nadproporční část voličů, která čerpá informace z tištěných novin nebo z rádia, o něco méně ze sociálních sítí, ale ona byla silná i tam. Roli sociálních sítí bych u ní nepodceňoval, ale největší roli bych v tomto případě viděl u televize. Koneckonců máme k tomu i data, kdy voliči v jejím případě nadprůměrně často říkali, že jedním z motivů, kromě samotného lídra, byl i výkon lídra v televizních debatách. 

O televizních debatách se většinou říká, že pomáhají méně známým kandidátům.
Určitě. 

A to tady platilo? Vždyť Kateřina Konečná je etablovaným politikem. 
Myslím, že to nebylo o tom, že by se potřebovala zvyšovat známost, protože tu má relativně slušnou, byť ne pořád stoprocentní, přestože je v politice velmi dlouho. Ale postupně tak přesvědčovala protestní skupinu voličů o tom, že ona je ta pravá volba. Tím, co říkala pořád dokola a jak dobře to říkala. Když to srovnáte například s Petrem Machem, tak on ne vždy působil velmi protestně. Držel, řekněme určitou kulturu, kterou naopak voliči SPD moc nechtějí. Chtějí silný protestní hlas a možná je to i v rétorice. To už je spíš otázka na marketéry a lidi, co se tím zabývají, ale Konečná působila velmi energicky.

Extrémy netáhnou, jednoduchá řešení ano

Petr Mach se ve výsledku do europarlamentu nedostal. Ale ještě ke koalici Stačilo!. Říkal jste, že si nejste jistý, zda voliči rozlišují, že tam je někdo jiný než Kateřina Konečná a že to je koalice tří stran. Máte data na to, že voliči nešli po levicové politice, ale spíš po tom, co tvrdila Kateřina Konečná, což byla rétorika, kterou vašimi slovy převzala od SPD? Znamená to, že i když má Stačilo! takový výsledek v eurovolbách, tak to neznamená, že by voliči prahli po levicových tématech?
To má několik rovin. Víme, že lidé v Česku jsou relativně levicově zaměření, zároveň málokdo o sobě řekne, že je levičák. Největší procento lidí o sobě říká, že jsou ve středu, potom je tam zhruba třetina lidí, která o sobě říká, že jsou pravičáci, a nějakých dneska 10 až 12 %, kteří říkají, že jsou levicově orientovaní. Myslím, že v tomto případě na ideologii nezáleží. Když se podíváme na data, tak tu je největší přeliv se stranou Tomia Okamury, která by se rozhodně nedefinovala jako levicová. Politologie by jedny definovala na krajní levici, druhé na krajní pravici, ale měli největší přeliv.

To vypadá jako teorie podkovy, kdy se ty dva konce, krajní pravice a krajní levice, téměř stýkají.
Tady se hezky ukázalo, jak to funguje a že teorie podkovy je možná mnohem bližší než teorie přímky, kterou si asi představujeme. Kateřina Konečná možná bude mít ambici sjednotit levici jako takovou, ale lidem je ideologie dneska už trošku jedno. Nějakým způsobem v ní žijí, část lidí má názor na to, že chce nižší daně, část chce progresivní daně, ale žijeme v tom spíš my, komentátoři, analytici, politici, politologové. Lidé řeší pragmatické věci, které jim nabízejí lídři.

Znamená to tedy, že v těchto volbách zvítězili lidé, kteří byli lídry a měli jednoznačný, vyhraněný program, v některých otázkách možná až extrémní?
To, že byli lídry, je beze sporu. V těchto volbách se ukázala důležitost lídrů, koneckonců to je globální fenomén. Máme globální studie, které na to poukazují, tím, že Ipsos je v devadesáti zemích světa. Víme, že touha po silných lídrech se zvyšuje všude na světě, i v zemích s vysokou životní úrovní, s vysokým růstem a nejlepší možnou demokracií. Je to fenomén a myslím, že všechny strany na to budou muset myslet na různých úrovních politiky a lídry nabízet. U toho extrému si nejsem jist, protože lidé, kteří volí takové strany, nemají pocit, že volí extrém. Mají pocit, že volí něco, co je dobré pro jejich život, co je pro ně samotné racionální. Zároveň víme, že česká společnost k extrémismu příliš netíhne. Když to srovnáme i s jinými státy v regionu, tak to tak není. Nejvíc lidí je, řekněme ve středové zóně. Sehrály tam roli i jiné věci, únava z války na Ukrajině a podobně. Ale není to o tom, že by se ukázalo, že najednou tady máme mezi voliči víc extrémů, než tomu bylo dřív. 

Takto bych ani nechtěl nálepkovat. Spíš jsem měl na mysli, že kdybychom vzali to, co říká Kateřina Konečná, tak mnozí politologové by řekli, že to jsou krajně levicové názory. A krajní levice je extrémní část politického spektra. 
Beze sporu je, v teorii to tak je. Na druhou stranu to lidé tak nevnímají. Nemyslím si ani, že tito politici jsou nějací extrémisté. Zkrátka jim stačilo jednoduché řešení globálních věcí. Žijeme v několika navzájem se prolínajících krizích a lidé už jsou z toho unavení, takže pokud k nim někdo mluví jednoduše, říká, že to všechno jde docela rychle vyřešit, tak po tom skočí. 

Takže zvítězili lídři-populisté? 
Někdo by to tak mohl říct, ode mne to neuslyšíte. Zvítězili silní lídři. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, CNN Prima News, FB Stačilo!, IDNES.tv.