Dosavadní lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, která nyní mandát neobhájila, zpochybňovala zvolení Ondřeje Koláře (TOP 09) europoslancem kvůli možným chybám v počítání preferenčních hlasů.
Nejvyšší správní soud obdržel 14 stížností na eurovolby v České republice. Ve středu se mimo jiné zabýval stížnostmi na to, že na volebních lístcích byla Nerudová uvedena bez politické příslušnosti.
„Nebráníme se spolupráci s nikým, kdo je ochotný s námi prosadit body, které jsme si vytyčili před volbami,“ avizuje zvolená europoslankyně za Přísahu a Motoristy Nikola Bartůšek.
Nejvyšší správní soud žádá dokumentaci z padesátky dalších okrsků ve Zlínském kraji, šesti na Vysočině, deseti v Jihomoravském kraji nebo dvou v Královéhradeckém kraji.
Hnutí ANO odešlo z frakce Renew. Kde nyní zakotví? Úkolem pro zvolené europoslance je, aby „usilovali o vstup do takové frakce, která umožní prosazovat program ANO pro evropské volby“.
Koalice Stačilo! ve volbách do Evropského parlamentu získala dva mandáty. Nyní řeší, v jaké frakci zasedne. „Jedná se velmi intenzivně, protože řada starých norem neplatí,“ popisuje Kateřina Konečná.
Jako jeden z důvodů pro rozhodnutí rozpustit parlament se podle expertů nabízí i Macronovo skálopevné přesvědčení, že Francouzi si extrémně pravicového premiéra už jen z principu nezvolí.
Většina stížností se týká nezapočítaných preferenčních hlasů. Na rozhodnutí má soud u každé z nich 20 dní od podání. Zákon ve vážných případech umožňuje navrhnout neplatnost zvolení europoslance.
Starostové se přidávají k Evropské lidové straně, přestože sami říkali, že je to „srdcem táhne“ k frakci Renew. „Víme, že v EPP to liberální křídlo existuje,“ říká ministr pro evropské záležitosti.
Pokud bude pokračovat Ursula von der Leyenová v čele Evropské komise, stanovila si podle informací iROZHLAS.cz dvě podmínky: eurokomisaři mají mít exekutivní zkušenost a být týmovými hráči.
Na podrobnějších analýzách chyb v kampani do Evropského parlamentu strana zatím pracuje a měly by podle Bartoše být hotové v následujících dnech či týdnech.
„Ukazuje světu dvě tváře. Na evropské úrovni se sice její strana prezentuje jako konzervativní, ještě před dvěma lety by ale sblížení s Ursulou von der Leyenovou bylo nemyslitelné,“ míní Luca Barana.
České politické strany pojaly kampaň před volbami do Evropského parlamentu (EP) jako směs převážně nesplnitelných slibů ve vztahu k budoucnosti Evropské unie a referenda o vládě Petra Fialy.
Většina z 21 českých europoslanců se tento týden vydala do Bruselu, kde jednali o formování frakcí. Web iROZHLAS.cz a Radiožurnál zjišťovaly, jak proces probíhá.
Exministr vnitra a bývalý šéf SOCDEM Jan Hamáček stranu podle svých slov takřka nepoznává. „Nejsem schopen se s ní ztotožnit, a proto je pouze a jen správné odejít,“ uvedl.
Nikdo nečekal, že bývalý závodník Filip Turek za sebou nechá tolik politických soupeřů. Co stojí za jeho výrazným výsledkem v eurovolbách? Server iROZHLAS.cz hledal, v čem tkví jeho recept na úspěch.
„Koalice Spolu je za mě jednoznačně funkční projekt, nejenom na jedny volby,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál předsedkyně TOP 09 i Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Premiér Petr Fiala (ODS) považuje výsledky voleb za vzkaz voličů, ze kterého si kabinet vezme ponaučení. Jde jen o očekávatelnou rétorickou figuru, nebo o skutečný příslib do budoucna?
Unijní sedmadvacítka zná složení nového Evropského parlamentu. Jaké kroky budou nyní následovat? Server iROZHLAS.cz výběr událostí přibližuje v přehledné časové ose.
V oblastech mimo tradiční centra mobilizovaly voliče populistické subjekty Přísaha a Motoristé a koalice Stačilo! Hlavně jejich povedené kampaně zapříčinily nárůst volební účasti.
„Díky tomu, že nesklouzáváme k populismu, jsme měli tak úžasné debaty, že jsme si povídali několik hodin v sále plném občanů,“ říká o kontaktní kampani Filip Turek v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
„Donedávna jsme byli zakleti v tom, že máme dvě hlavní opoziční síly“ říká politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balík.
Naposledy dolní komoru francouzského parlamentu rozpustil Jacques Chirac v roce 1997. Emmanuel Macron tento krok vysvětlil tím, že nemůže předstírat jako by se nic nedělo.
Kauza vyvolala loni diplomatickou roztržku mezi Maďarskem a Itálií, když byla tato učitelka ze základní školy k soudu přivedena se svázanýma nohama a rukama a s řetězem kolem pasu.