Týden Charty 77 připomene 35. výročí jejího vzniku i první oběť represí
Výstavy, besedy a mimořádná představení Havlových her Asanace a Zahradní slavnost připomenou tento týden letošní 35. výročí vzniku Charty 77. Nejen pamětníkům a zájemcům o historii, ale hlavně studentům má Týden Charty 77 přiblížit náladu a dění v totalitním režimu v době vzniku tohoto dokumentu.
A také první oběť represí, kterými komunistický režim trestal signatáře dokumentu. Byl jím historik a filosof Jan Patočka, první mluvčí Charty, který byl v březnu 1977 zatčen a po dlouhém výslechu zemřel. Zítra tomu bude 35 let.
První desítky kopií slavného prohlášení z roku 1977 opisovali disidenti na třech psacích strojích v bytě Václava Havla. Pojmenovali ho Charta 77 a komunistický režim na něj reagoval jako býk na červenou látku.
Charta 77 kritizovala politickou a státní moc za pošlapávání lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se tehdejší Československo mezinárodně zavázalo.
Charta 77 se stala jednou z nejvýznamnějších akcí odporu vůči předlistopadovému režimu. Jeho reakce proto byla velmi ostrá. Signatáře Charty oficiální místa tvrdě odsoudila a postihovala vyhozením z práce, nucenou emigrací, trvalým dohledem, soudy a vězením.
Navzdory perzekuci činnost Charty 77 pokračovala a pomohla vytvořit prostor pro přechod k demokratickým změnám v roce 1989.
„Já jsem více potkala život, než bych ho jako herečka s ovacemi, orchidejemi, ctiteli byla poznala. Poznala jsem řadu vzácných lidí, a za to jsem velmi vděčná. Proto nemusím litovat ani minuty z těch dvaceti let,“ říká herečka Vlasta Chramostová, která po podepsání Charty 77 nesměla veřejně vystupovat.