Výstavy, besedy a mimořádná představení Havlových her Asanace a Zahradní slavnost připomenou tento týden letošní 35. výročí vzniku Charty 77. Nejen pamětníkům a zájemcům o historii, ale hlavně studentům má Týden Charty 77 přiblížit náladu a dění v totalitním režimu v době vzniku tohoto dokumentu.

5:46 12. března 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

A také první oběť represí, kterými komunistický režim trestal signatáře dokumentu. Byl jím historik a filosof Jan Patočka, první mluvčí Charty, který byl v březnu 1977 zatčen a po dlouhém výslechu zemřel. Zítra tomu bude 35 let.

První desítky kopií slavného prohlášení z roku 1977 opisovali disidenti na třech psacích strojích v bytě Václava Havla. Pojmenovali ho Charta 77 a komunistický režim na něj reagoval jako býk na červenou látku.

Charta 77 kritizovala politickou a státní moc za pošlapávání lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se tehdejší Československo mezinárodně zavázalo.

Charta 77 se stala jednou z nejvýznamnějších akcí odporu vůči předlistopadovému režimu. Jeho reakce proto byla velmi ostrá. Signatáře Charty oficiální místa tvrdě odsoudila a postihovala vyhozením z práce, nucenou emigrací, trvalým dohledem, soudy a vězením.

Navzdory perzekuci činnost Charty 77 pokračovala a pomohla vytvořit prostor pro přechod k demokratickým změnám v roce 1989.

„Já jsem více potkala život, než bych ho jako herečka s ovacemi, orchidejemi, ctiteli byla poznala. Poznala jsem řadu vzácných lidí, a za to jsem velmi vděčná. Proto nemusím litovat ani minuty z těch dvaceti let,“ říká herečka Vlasta Chramostová, která po podepsání Charty 77 nesměla veřejně vystupovat.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít