‚Obchodní jméno to přebíjí.‘ Soud potvrdil odebrání webu aktivistům, kteří kritizovali Tykačovu elektrárnu
Městský soud v Praze potvrdil, že skupina aktivistů z organizace NoLog nemá právo používat webovou adresu elektrarnachvaletice.cz. Spolek na ní hnědouhelnou elektrárnu kritizoval kvůli emisím.
Městský soud zamítl žalobu spolku NoLog, který se po Elektrárně Chvaletice ze skupiny Sev.En Energy miliardáře Pavla Tykače domáhal vrácení webové adresy elektrarnachvaletice.cz.
O tu spolek přišel loni v říjnu po rozhodnutí experta při Rozhodčím soudu Hospodářské komory, na který se elektrárna obrátila. O sporu server iROZHLAS.cz už dříve informoval.
Aktivisté kritizovali Tykačovu elektrárnu přes doménu s jejím názvem. O adresu webu přijdou
Číst článek
Spolek se následně bránil žalobou jak na elektrárnu, tak na správce tuzemské webové domény s koncovkou .cz CZ.NIC. V žalobě aktivisté zastoupení advokátem Pavlem Uhlem namítali, že cílem sporu o adresu stránek je snaha umlčet kritiku.
Právní zástupce elektrárny Přemysl Šebek naopak u soudu tvrdil, že jde o otázku obchodní soutěže, když název kritického webu mohl mást veřejnost a poškozovat tak vnímání podniku.
Stránka nyní směřuje na oficiální prezentaci elektrárny, původní podoba je k vidění ve webovém archivu.
Aktivisté mimo jiné upozorňovali na to, že stránku provozovali už rok a půl předtím, než se elektrárna tehdy pojmenovaná Sev.en EC přejmenovala právě na Elektrárnu Chvaletice.
Podle Šebka ale elektrárna tento název už dříve používala v interních dokumentech a pod tímto jménem byla známá od roku 1977. „Žalobce může nadále pokračovat v kritice v nezměněné formě, nicméně na jiné webové stránce,“ vyvracel Šebek tvrzení spolku, že se ho elektrárna snaží sporem o adresu umlčet.
Rizikové jméno
Podpůrně odkazoval i na web zastavmechvaletice.cz, který patří tuzemské pobočce Greenpeace a u kterého záměna oficiální prezentace elektrárny s kritickým webem nehrozí. Navíc si aktivisté podle Šebka zkrátka museli být vědomi, že stránka má „rizikové jméno, které se v budoucnu může dostat do kolize“ s oprávněnými zájmy elektrárny.
Řetězec Albert se snaží sebrat web aktivistům kritizujícím chov kuřat. ‚Poškozuje nás,‘ tvrdí
Číst článek
Soudní senát Městského soudu v Praze pod vedením předsedy Tomáše Bělohlávka nakonec žalobu zamítl, čímž odebrání adresy aktivistům potvrdil. Podle stručného odůvodnění, které v soudní síni zaznělo, chráněné obchodní jméno elektrárny „přebíjí“ případné nároky aktivistů plynoucích z toho, že si adresu registrovali už dříve a že ji používají ke kritice.
Podle soudu zákon chrání obchodní jméno společnosti a aktivisté svým webem do tohoto práva zasahovali, přičemž je pro to neopravňoval žádný silnější zájem.
Soud pak rovněž zdůraznil, že se nezabýval podstatou samotné kritiky.
Po skončení líčení zástupce elektrárny odkázal na svá předchozí vyjádření. Pavel Uhl zastupující aktivisty pak dodal, že podle jeho názoru je internet „dominantně prostor pro vyjadřování názorů včetně kritických“. Jak následně serveru iROZHLAS.cz potvrdili členové statutárního výboru spolku NoLog, proti rozhodnutí se hodlají odvolat.
Mezinárodní pravidla
Soudního jednání se zúčastnili i zástupci organizace CZ.NIC. Advokát Petr Hostaš během jednání zdůrazňoval, že CZ.NIC chce ve sporu vystupovat neutrálně a s adresou webu naloží podle rozhodnutí soudu. Rovněž se také vzdal nákladů řízení, které by mu aktivisté, jako neúspěšní žalobci, měli uhradit.
Soud nařídil aktivistům smazat videa z drůbežáren, ti mluví o cenzuře. ‚Soud nevybočil,‘ míní právník
Číst článek
Server iROZHLAS.cz se po skončení soudního jednání právníka CZ.NIC ptal na rozdíly v pravidlech, podle kterých se řeší spory o českou doménu .cz, zahraniční domény s koncovkami .com či evropské končící na .eu.
„Nemyslím si, že by česká pravidla byla nějak výrazně probyznys orientovaná,“ odmítl Hostaš možnost, že by tuzemský registrátor domén preferoval obchodní zájmy společností před svobodou projevu.
I navzdory dílčím rozdílům je základ pravidel napříč doménovými jmény podobný a experti, kteří spory rozhodují, vycházejí při svých rozhodnutích z mezinárodní praxe.
Roli pak mohou hrát zdánlivé detaily, jako například zda název stránky obsahuje jen chráněné jméno obchodní společnosti, nebo i dodatek, který odliší, že jde o kritický web.
