O vyplacení dlužné mzdy budou lidé opět žádat úřady práce. Mohou získat peníze i za tři měsíce
O vyplacení výdělku budou opět moci požádat lidé, kterým zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží mzdu. Návrh zákona, který to umožňuje, schválil senát. Lidé budou moci o výplatu dlužné mzdy znovu žádat úřady práce. O řešení problému s nevyplácením mezd žádaly odbory. K penězům se podle nich nemohou dostat ani ti, jejich zaměstnavatelé do úpadku mířily už před epidemií koronaviru.
Lidé, jimž zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží mzdu, budou opět moci žádat úřady práce o vyplacení výdělku. Umožní to návrh zákona, který ve středu schválil senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Od ledna by důchody měly vzrůst o více než 800 korun. S větší částkou vláda kvůli pandemii nepočítá
Číst článek
Návrh má napravit zákon ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v justici, insolvencích a exekucích, podle něhož se nepřihlíží k insolvenčním návrhům na firmy, které byly podány do konce srpna. Pracovníci tak nyní nemohou o vyplacení dlužné mzdy žádat.
Řešení problému s nevyplácením mezd žádaly odbory. Podle nich se ke svým penězům nemohou dostat ani zaměstnanci podniků, které do úpadku mířily už dřív. Ministerstvo práce má na výdaje na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů letos 300 milionů korun. Nepředpokládá podle podkladů k zákonu, že by suma kvůli úpravě zákona nestačila.
Zaměstnanec má podle platných pravidel právo za určitých podmínek na uspokojení splatných mzdových nároků, které mu firma v platební neschopnosti neuhradila. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení.
Úřad vyvěsí informace
Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti zaměstnavatele dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou lidé o peníze požádat do pěti měsíců a 15 dnů. Získat mohou dlužnou mzdu za tři měsíce. Za měsíc částka nesmí překročit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku.
Pusťte nás za klienty, potřebují nás, žádají zástupci sociálních služeb. Stát je odstavil na vedlejší kolej
Číst článek
Sněmovna do vládního návrhu zákona doplnila ustanovení, podle něhož by zaměstnavatelé nemuseli peníze za dlužné mzdy posílat úřadům práce hned v září. Dostali na to tři měsíce. Úřady práce by tak měly částku vymáhat až od konce listopadu.
Schválením zákona první letošní květnová schůze horní komory skončila. K dalšímu zasedání se senátoři sejdou pravděpodobně přesně za týden, aby probrali mimo jiné zákon o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení, který ve středu schválila sněmovna.
