Nejvyšší přidaná hodnota pochází z inovace, říká student, který přišel s novou metodou valuace firmy
Ve své práci rozvinul novou metodu výpočtu hodnoty firem, která se kromě čísel a dat zaměřuje na lidský faktor. Navíc se jako delegát Mezinárodní konference Evropského parlamentu mládeže věnuje také politice a mezinárodním vztahům. „Chci přispět k tomu, aby se Česko posunulo dopředu a stalo se ještě úspěšnější zemí,“ říká pro iROZHLAS.cz Šimon Špilar, finalista soutěže Středoškolák roku.
Co pro vás znamená, že jste se dostal mezi TOP 25 středoškoláků v Česku?
Umístění na deváté pozici v soutěži Středoškolák roku pro mě představuje opravdu milou odměnu za úsilí, které jsem v posledních letech vložil do mimoškolních aktivit.
Ekonomie není o účetnictví, ale je to věda o lidském jednání, říká popularizátor ze střední školy
Číst článek
Je mi ctí být v tomto výběru, jelikož je plný obdivuhodných a úspěšných vrstevníků, kteří jsou zároveň velmi přátelští.
S dalšími úspěšnými účastníky soutěže jste absolvovali Víkend TOP 25 finalistů. Jaké to bylo?
Společný víkend s nimi mi otevřel cestu ke skvělé komunitě podobně smýšlejících, ambiciózních lidí.
Naše propojení má vysokou hodnotu, protože kromě blízkých přátelství a milých debat může v příštích letech vést k synergii mezi námi a úspěšným spojením vědy, byznysu a dobročinnosti.
Chtěl bych také vyjádřit vděk organizátorům soutěže Středoškolák roku za skvěle odvedenou práci.
Nadšení
Jak jste se dostal k tomu, co děláte?
Veškeré mé aktivity v oblasti financí, ekonomie a mezinárodních vztahů vznikly z nadšení pro daný obor. Začalo to zájmem o domácí a evropskou politiku.
Do mimoškolních aktivit mě v 15 letech zasvětila konference European Youth Parliament (konference Evropského parlamentu mládeže, poz. red.), kde probíhaly diskuze o aktuálních politických problémech po vzoru reálného Evropského parlamentu.
Přes participaci v Česko-německém fóru mládeže jsem se dostal až k ekonomii, která byla v posledních dvou letech střední školy mým hlavním zaměřením.
S prací, v níž popisujete novou metodu výpočtu hodnoty firmy, jste mimo jiné reprezentoval Českou republiku na prestižní mezinárodní soutěži Regeneron ISEF. Jak vás téma vaší práce napadlo?
Ústřední středoškolská práce „Aplikace hodnoty klíčové osoby při valuaci firmy“ vznikla z nespokojenosti s nedostatečnou přesností běžně používaných metod výpočtu hodnoty firmy. Všeobecně rozšířené metodiky jsou založeny čistě na tvrdých číslech a datech, přičemž kompletně přehlížejí personální faktor vedení firmy.
Proto jsem se rozhodl navrhnout svůj vlastní způsob výpočtu metriky hodnoty klíčové osoby. Studie zkoumající tuto problematiku mi kromě nominace na zmiňovanou soutěž přinesla vítězství v celostátní přehlídce soutěže Středoškolská odborná činnost a Cenu Učené společnosti.
Soutěž Středoškolák roku
Soutěž Středoškolák roku oceňuje aktivní studenty, kteří na sobě pracují a dělají ke studiu něco navíc. Každý rok odborná porota vybere 25 finalistů, kteří získají ocenění. Porotci posuzují mimoškolní aktivity, úspěchy, pestrost aktivit i schopnost sebeprezentace středoškoláků. Web iROZHLAS.cz celý srpen přináší rozhovory s finalisty letošního ročníku soutěže.
Zúčastnil jste se také Globální esejistické soutěže John Locke Prize, kde jste získal cenu poroty. Čemu jste se věnoval v této práci?
Má esej, s níž jsem soutěžil na mezinárodním finále v Londýně, se pro změnu zaměřovala na obhajobu volnotržního kapitalismu a pravicově-liberálního ekonomického smýšlení, což je blízce příbuzné mému ideovému zakotvení.
Dlouhodobě se však držím přístupu, že teoretické poznatky je třeba aplikovat do praxe a konfrontovat je s reálným světem. Během pandemie koronaviru se u mě postupně rozvinulo nadšení pro investování. Přes stovky hodin samostudia jsem se postupně dostal k vedení přednášek, až ke správě akciových portfolií.
Mám opravdu rád práci, se kterou se pojí vysoká míra zodpovědnosti. Tu jsem našel ve správě vyšších objemů kapitálu. Tuto větev plánuji v každém případě dále rozvíjet, jelikož v ní vidím dlouhodobou perspektivu. Vážím si důvěry investorů a chci za svá rozhodnutí vždy nést plnou zodpovědnost.
Plány do budoucna
Čemu dalšímu se kromě zmíněných oblastí věnujete a proč?
Srdeční záležitostí, která představuje doplňující dílek v celé té skládačce aktivit, pro mě je dobrovolnictví. Poslední dva roky jsem se mu převážně věnoval jako mluvčí Česko-německého fóra mládeže, kde jsem se angažoval v posilování přeshraniční spolupráce.
Jelikož mi již brzy vyprší dvouletý mandát, plánuji změnit své zaměření na podporu vědy a vzdělávání v České republice, převážně tedy v oblasti finanční gramotnosti.
Nedávno jsem četl sociologický průzkum právě o finanční gramotnosti v naší zemi a šokovaly mě výsledky – třetina Čechů je finančně negramotných. Jestli chceme efektivně využít potenciál a znalostní základnu naší země, je nutné toto číslo výrazně snížit.
Čeho byste chtěl v životě dosáhnout?
Chtěl bych skloubit tři hlavní oblasti – podnikání, vědu a dobročinnost – a využít je k tomu, abych zanechal pozitivní společenský dopad, především v České republice. Rád bych přispěl k tomu, aby se Česko posunulo dopředu a stalo se ještě úspěšnější zemí, která podporuje inovace a podnikavost – ať už svým přičiněním v byznysu, akademickém prostředí nebo filantropii.
Jaké konkrétní kroky tedy plánujete do budoucna?
V září nastupuji na University of St Andrews a během studia bych chtěl dále rozvinout svůj středoškolský výzkum o hodnotě klíčové osoby při oceňování firem – ať už publikací nebo implementací v reálném investičním rozhodování. Pokud se objeví nové impulzy, rád se pustím i do dalších studií, které propojí akademickou stránku s praktickou využitelností.
Dlouhodobě bych rád navýšil objem spravovaného kapitálu a vybudoval vlastní investiční fond, ideálně v oblasti venture kapitálu, private equity nebo rozvoje nemovitostních projektů.
Možností směrů vývoje fondu je v dynamickém sektoru financí mnoho, a právě u nich vnímám silný potenciál přinášet reálný přínos společnosti, který je pro mě opravdu důležitý. Na první pohled se může zdát, že investice postrádají přímý společenský přesah, ale jejich vliv na rozkvět ekonomiky je velmi důležitý.
Proč?
Financování inovativního start-upu v jeho úplných začátcích je totiž nutné pro jeho přežití a později i potenciální vyřešení konkrétního problému. Věda a výzkum jsou nákladné položky, ale opravdu klíčové pro vývoj naší společnosti a neobejdou se bez robustního finančního sektoru, který za nimi bude stát.
A čemu dalšímu se kromě finančního sektoru plánujete věnovat?
Rád bych také zůstal v kontaktu s veřejným děním, ideálně prostřednictvím think-tanku nebo poradenské role týkající se ekonomické legislativy – například v oblastech kapitálového trhu nebo start-upového prostředí, které v Česku dle mého názoru potřebují větší míru liberalizace.
V rámci dobročinnosti chci zaměřit svou energii především na podporu finanční gramotnosti a vzdělání. Jedním z dlouhodobých cílů, kterého bych chtěl jednoho dne dosáhnout a věnovat mu značnou část svého úsilí, je založení vlastní nadace, která by pomáhala českým studentům studovat na nejlepších univerzitách v zahraničí.
Co vás k tomu vede?
V poskytnutí vysoce kvalitního vzdělání talentovaným studentům vidím hluboký smysl, protože formuje intelektuální elity, které jsou pro dobré fungování země klíčové.
Z opravdu dlouhodobého hlediska by mi ale udělalo největší radost, kdybych mohl přispět svým dílem k posunu české univerzity na elitní světovou úroveň. Taková instituce by totiž nejen působila jako skvělý výchozí bod pro domácí studenty, ale zároveň by mohla přilákat ty nejlepší zahraniční studenty s vysokou přidanou hodnotou pro českou ekonomiku.
Chcete něco vzkázat svým vrstevníkům?
V první řadě bych chtěl říct, že jim držím pěsti a přeji si, aby se jim dařilo. Rád bych jim dodal odvahu být aktivní, zkoušet nové věci, inovovat a nebát se jít proti zažitým postupům. Nejvyšší přidaná hodnota totiž pochází z inovace.
Hrubý koncept nového přístupu k věci často z dlouhodobého hlediska překoná dokonalé zpracování již mnohokrát prozkoumaného tématu. Vědecký či podnikatelský průlom může přijít již v nízkém věku, koneckonců finalisté soutěže Středoškolák roku jsou toho důkazem.
Vášeň a motivace
Platí to podle vás pro všechny mladé lidi?
Nejde to bez té pomyslné jiskry na začátku, hluboké vášně, která ve vás probudí touhu ponořit se do dané činnosti naplno. I ti nejlepší vědci a podnikatelé získali své směřování prostřednictvím konkrétní silné zkušenosti, v níž poznali své nadšení.
Například u Alberta Einsteina byl počátečním impulsem pro intelektuální zvědavost ve fyzice pouhý kompas, který dostal v dětství od svého otce. Neviditelné síly, které pohybovaly střelkou, ho natolik fascinovaly, že nastartovaly motivaci pro jeho mimořádnou vědeckou dráhu.
Chci tím říct, že čistá racionalita za výběrem oboru často vede k nespokojenosti, či dokonce k vyhoření – schopnost pracovat neúnavně totiž pochází z opravdového vnitřního nadšení.
Co byste tedy konkrétně lidem ve vašem věku poradil, aby dosáhli něčeho podobného jako vy?
Myslím si, že by má generace měla naplno využít možnosti získání hluboké expertízy ve více různých oborech. Unikátní kombinace dvou oborů a jejich efektivní propojení – třeba robotiky a neurověd, nebo ekonomie a fyziky – může přinést nevídanou konkurenční výhodu nejen ve světě vědy, ale i byznysu.
Na závěr bych rád namotivoval své vrstevníky, aby měli rozhled a přemýšleli kosmopolitně, zajímali se o světové dění a poznávali cizí kultury, ať už skrze cestování, studijní pobyty Erasmus, či dokonce celé studium v zahraničí.
Právě schopnost chápat komplexitu světa je podle mě jednou z největších předností, kterou si můžeme v mládí osvojit. Svět totiž není černobílý a mnohé problémy jsou komplikovanější, než na první pohled vypadají.
