Odborný časopis o Československu odvolal z rady sedm historiků. Má je nahradit cizinci a ženami
Sedm historiků končí v redakční radě odborného časopisu Securitas Imperii, který vydává Ústav pro studium totalitních režimů. A to včetně jejího předsedy a jediného docenta v ústavu. Podle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů je důvodem odvolání snaha zařadit časopis do prestižní databáze Scopus, k čemuž je ale potřeba dodržet některá pravidla. Jeden z odvolaných historiků Petr Blažek ale serveru Echo24 řekl, že se jedná o diskriminaci.
Aby byl odborný časopis Securitas Imperii zařazen do databáze, musí podle vedení Ústavu pro studium totalitních režimů splňovat určitá pravidla.
„Scopus má pro složení redakčních rad určitá doporučení, například redakční rada má být složena především z externích odborníků, tedy ne ze zaměstnanců vydavatele, dále že má být obsazena domácími i zahraničními odborníky a v neposlední řadě má zohledňovat i rovné zastoupení mužů a žen,“ vysvětlila serveru Echo24 mluvčí ÚSTR Darja Čablová, proč k obměně dochází.
Postup ústavu je ale podle historika Blažka diskriminační. „Lze hovořit také o diskriminaci z toho důvodu, že ředitel chce dávat více prostoru cizincům v redakční radě odborného časopisu, který se věnuje československým dějinám. Znalost domácích pramenů je důležitá i kvůli složitosti českého jazyka. Zahraničních odborníků je velmi málo, stojí velké peníze,“ myslí si Blažek. Ten na svém facebooku zveřejnil dopis, ve kterém mu ředitel ústavu oznamuje konec v radě a za jeho práci mu děkuje.
V ústavu pro studium totalit se zabývají ptákovinami, kritizuje bývalý šéf Žáček. Exčlen rady Uhl to odmítá
Číst článek
Jakoukoliv diskriminaci ale Čablová odmítá. „Zapojení zahraničních odborníků do vydávání vědeckého časopisu je zcela běžné, už nyní jich v redakční radě Securitas Imperii zasedá několik a jsou velkým přínosem. Československým dějinám se za našimi hranicemi na špičkové úrovni věnovalo a věnuje mnoho historiček a historiků. Stejně tak je obvyklé, že naši kolegové působí v redakčních radách časopisů v zahraničí,“ dodala mluvčí s tím, že k podobným obměnám třetiny rady dochází celkem běžně.
Kromě Blažka v radě skončili také Jan Kalous, slovenský historik Norbert Kmeť i předseda redakční rady Ladislav Kudrna, který je podle Blažka jediným docentem v ústavu a navíc „velký znalec válečných dějin, který se hodně věnoval letcům“.
Za odvoláním podle Blažka nestojí jakékoliv spory, protože k nim nedocházelo. Časopis se tak podle něj bude muset obejít bez zkušených historiků. „Redakční rada měla jisté výhrady k plánu, které prosazuje pan náměstek ředitele ÚSTR Ondřej Matějka, který nemá žádnou odbornost. Za celé roky nenapsal žádnou odbornou monografii a má na starosti vedení časopisu. Na redakční rady již dlouho nepřišel a navíc prosadil, že některá čísla mají vycházet anglicky. Kvůli tomu má vydávání velké zpoždění,“ vysvětlil.
Dělat z časopisu, který se věnuje československým dějinám mezi lety 1938 a 1989, mezinárodní periodikum, tak nedává podle Blažka smysl, protože se jen minimálně věnuje jiným tématům.