Demograf Kučera: Sociální sítě mění hodnoty mladých. Odkládání rodičovství je jedním z důsledků
Český statistický úřad zaznamenal v roce 2024 historický pokles počtu narozených dětí. Příznivá nejsou ani čísla za první pololetí roku 2025. Co tento trend způsobuje? Jaké důsledky bude mít pro fungování státu? A jak velký vliv na nízkou porodnost mají sociální sítě a nejistota mladých? Hostem Zity Senkové v pořadu Jak to vidí... byl demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
V roce 2017 se narodilo 114 000 dětí, loni pouhých 84 300. Podle demografa Tomáše Kučery za to mohou dva základní faktory.
„Nejenomže máme málo potenciálních matek v příznivé věkové struktuře, ale klesá i intenzita reprodukce. Ještě v roce 2021 to bylo 1,82 dítěte na jednu ženu. Dnes je to 1,37, což se samozřejmě musí v celkovém počtu narozených projevit,“ vysvětluje Tomáš Kučera.
Současnému stavu nenahrává ani neustále se zvyšující věk prvorodiček, který svědčí o tom, že se výrazně mění životní priority. Co za změnou hodnot stojí, zkoumají intenzivně i demografové.
Na vině sociální sítě?
Nejnovější teoretické koncepce se přiklánějí k tomu, že velký podíl viny na nízké porodnosti nesou sociální sítě.
Obyvatel České republiky v prvním letošním čtvrtletí ubylo o více než 30 tisíc. Nejvíce lidí se vystěhovalo
Číst článek
„Koreluje to spolu. Porodnost začala v západní Evropě klesat zhruba před dvanácti lety. A utrhlo se to i v těch zemích, kde je sociální politika velice příznivá, což je signál zásadních změn v hodnotové orientaci lidí a v jejich odvaze mít děti,“ upozorňuje demograf
Výzkum na toto téma je zatím na samém počátku. Přesto se dá podle Kučery konstatovat, že neblahý vliv sociálních sítí na duševní zdraví se dál propisuje do porodnosti.
„Osobně ale vidím největší vliv v tom, že mladí lidé získávají na sociálních sítích nereálné představy o světě. Jejich hodnoty se mění. Mají podstatně větší očekávání. A vnucované cíle mnohdy plní na úkor rodičovství.“
Rodina jako proměnlivá hodnota
Odkládání rodičovství ovlivňuje ale i podoba dnešních partnerských vztahů a to, jakou hodnotou je pro dnešní mladé rodina. Upozorňuje na to třeba Anna Rotkirchová, ředitelka demografického ústavu z Helsinek.
„Mimo jiné ukazuje na probíhající transformaci tradiční rodiny do nových forem soužití. Jestliže ale kohabitace (laicky řečeno spolužití na psí knížku) byla dříve relativně stabilní, dnes podle výzkumů procházejí obdobnou nestabilitou jako manželství. Akorát se u nich nepoužívá slovo rozvod, ale rozchod...,“ dodává Tomáš Kučera.
