Na studium totalitních režimů chce dohlížet 24 kandidátů. Mezi nimi Benešová, Jelínek i Padevět
O tři místa v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů usiluje 24 kandidátů, které doporučily občanská sdružení a organizace. Senát mezi nimi vybere členy rady na schůzi 6. prosince. Pozice v radě obhajují její předsedkyně Emilie Benešová a politolog Lukáš Jelínek. Naopak sociolog Michal Uhl už o setrvání v radě neusiluje.
Mezi nominovanými jsou diplomat a někdejší mluvčí Charty 77 Martin Palouš, publicista Jefim Fištejn, režisér a dokumentarista Martin Vadas nebo spisovatel a nakladatel Jiří Padevět.
K adeptům patří rovněž místopředseda Konfederace politických vězňů Leo Žídek či kritik ústavu a bývalý ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma.
Zemanovi kandidáti neuspěli
Dlouhodobě neobsazeno je v sedmičlenné radě místo po někdejší předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždě Kavalírové, která v lednu zemřela. Ani jednoho ze dvou kandidátů prezidenta Miloše Zemana horní komora neschválila.
Odmítla jak spisovatelku Lenku Procházkovou, tak zakladatele Jazzové sekce Karla Srpa. Srp nesplnil kvůli členství v KSČ podmínky pro zvolení.
Srp členem rady ústavu pro studium totality nebude. Nesplňuje podmínku spolehlivosti, míní senátoři
Číst článek
Navrhovateli mohou být sdružení nebo jiné právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je zkoumání historie, archivnictví, výchova, vzdělávání nebo ochrana lidských práv. Právo nominovat mají také sdružení účastníků protifašistického nebo protikomunistického odboje.
Členem rady může být zvolen spolehlivý a bezúhonný nestraník. Nesměl být členem předlistopadové komunistické strany ani spolupracovníkem komunistické tajné policie nebo zpravodajské služby.
Senát volí dva členy rady z kandidátů navržených poslanci, jednoho člena z prezidentských kandidátů a čtyři členy z kandidátů navržených občanskými sdruženími nebo organizacemi, které se věnují historii, vzdělávání nebo ochraně lidských práv.
